Tokio - Průmyslová výroba v Japonsku se v listopadu v důsledku světové ekonomické recese propadla o nevídaných 8,1 procenta, což je nejhlubší pokles v historii. Vládní ekonomové navíc podobný výsledek očekávají i za prosinec. V ekonomice zároveň výrazně klesla inflace a její nízká úroveň již vyvolává nebezpečí opětného sklouznutí země do deflace. Ukázaly to dnešní vládní statistiky.
Černá čísla z Japonska: největší propad průmyslové výroby a hrozba deflace
Průmyslová výroba, která je klíčovým ukazatelem celkového směřování ekonomiky, může za poslední tři letošní měsíce vykázat svůj nejhlubší čtvrtletní pokles. Produkce v Japonsku ovšem klesala i v předešlých třech čtvrtletích.
V důsledku celosvětové krize navíc ekonomové předpokládají, že japonská exportně orientovaná ekonomika by v tomto a příštím čtvrtletí mohla utrpět jeden z nejhlubších propadů. Podle Naokiho Izuky z firmy Mizuho Securities se ekonomika zřejmě neodrazí ode dna dříve než v posledním čtvrtletí kalendářního roku 2009.
Propad exportního odbytu těžce dopadá na přední japonské firmy v čele s největší světovou automobilkou Toyota. Ta tento týden oznámila, že čeká svou první roční provozní ztrátu. „Produkce padá jako Niagarské vodopády. To, co se teď děje, jde úplně mimo to, co si firmy jako Toyota a Sony kdy představovaly,“ řekl agentuře Reuters Micuru Saitó, hlavní ekonom Tokai Tokyo Securities.
Deflace na obzoru?
Meziroční inflace v Japonsku klesla v listopadu na 1,0 procenta z říjnových 1,7 procenta. Jádrová inflace bez cen potravin a energie by podle ekonomů Nomura Securities mohla v lednu dokonce sestoupit do záporné oblasti. V japonské ekonomice by se tak obnovily deflační tendence, které ji sužovaly od 90. let.
Japonská centrální banka nedávno snížila základní úrok na 0,1 procenta, a již tak vyčerpala takřka všechen prostor ke standardnímu zmírňování úvěrových nákladů. V reakci na ekonomickou situaci a riziko deflace by tak nyní mohla přistoupit k neortodoxním opatřením a mohla by obnovit politiku takzvaného kvantitativního uvolňování, kterou v boji proti deflaci použila v minulých letech. Znamená to cílené zvyšování množství peněz v oběhu nákupem cenných papírů od bank, tedy něco podobného, k čemu se nyní chystá americký Fed.