Praha – Prodlužování nejistoty ohledně budoucnosti těžby hnědého uhlí v severních Čechách kritizují firmy, odbory i místní obyvatelé. Všichni se shodnou na tom, že o limitech je třeba rozhodnout co nejdřív. Jakou podobu by rozhodnutí mělo mít, však jednotlivé skupiny dále rozděluje. Za úplné prolomení limitů demonstrovala asi stovka hornických odborářů ráno před úřadem vlády, kde o tématu jednala tripartita.
O limitech se musí rozhodnout co nejdřív, žádají všechny strany
O limitech se musí rozhodnout co nejdříve (zdroj: ČT24)
Ministerstvo průmyslu v lednu představilo čtyři varianty, jak dále naložit s limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Kromě zachování v současné podobě nebo úplného prolomení je ve hře prolomení limitů pouze na dole Bílina a prolomení na dolech Bílina a ČSA.
Definitivně by měl kabinet o limitech rozhodnout v září. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) na konci června uvedl, že je pro okamžité prolomení limitů na Bílině, která patří Severočeským dolům ze skupiny ČEZ. Rozhodnutí o lomu ČSA Severní energetické, kde by si prolomení vyžádalo zbourání asi 170 hornojiřetínských domů, navrhl odložit na rok 2020.
A právě horničtí odboráři převážně ze společnosti Severní energetická se ráno sešli před Strakovou akademií. Na demonstraci měli transparenty s hesly „Hlasy dáme tomu, kdo nás nechá v lomu“ nebo „Tato vláda vyrábí nezaměstnané“. Na závěr shromáždění zasypali prostor před úřadem vlády několika desítkami malých lopatek s košťátky a provolávali, že vláda nemá problematiku zametat pod koberec.
Budoucnost hnědouhelných dolů v severních Čechách
- Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
- Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
- Prolomení na dole Bílina a částečné prolomení na dole ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
- Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)
Těžební limity
Horníci dlouhodobě požadují úplné prolomení limitů, v čemž jim dal Mládek částečně za pravdu. „Pokud bychom se bavili čistě o příjmech a výdajích státu a obcí, pak samozřejmě můžeme říci, že úplné prolomení na obou lokalitách je ekonomicky nejvýhodnější,“ uznal později během jednání tripartity ministr. „Nicméně při rozhodování je třeba brát v úvahu mnohem širší spektrum argumentů. Závažným problémem totiž u této možnosti je například otázka nevyřešených střetů zájmů a přesídlení obcí či environmentální aspekty.“
Jan Sábel, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, považuje odložení rozhodnutí o dolu ČSA na rok 2020 za zbabělé. „Prolomení limitů ještě vůbec nic neznamená,“ poznamenal odborář s tím, že společnost Severní energetická se bude muset teprve domluvit s vlastníky půdy a vlastníky nemovitostí. Zopakoval zároveň hlavní argumenty, kterými odbory podporují prolomení limitů – bude dostatek paliva pro teplárny a podaří se udržet v regionu pracovní místa.
„Do roku 2020 budou na šachtách propuštěny stovky lidí, tyto kroky jsou těžce nevratné,“ je přesvědčen místopředseda téhož odborového svazu Jaromír Franta. Mládkův červnový návrh označil za politický populismus. „Je to jediná varianta, která vám nedává jistotu, ale alespoň naději,“ vzkázal nicméně horníkům ministr průmyslu.
Krize teplárenství nehrozí, tvrdí zastánci limitů
Mládkův plán podpořilo Severočeské sdružení odborových organizací důlního průmyslu, pod které spadají převážně zaměstnanci Severočeských dolů. „Doufáme, že vláda ČR v co nejkratší lhůtě provede odpovídající změnu usnesení vlády o limitech těžby na dole Bílina, a tím ukončí dlouhou nejistotu, která ohledně naší budoucnosti panuje,“ sdělil předseda sdružení Šimon Vohar.
„Odkládat rozhodnutí není moudré a není to zodpovědné vůči občanům, kteří v těchto lokalitách žijí,“ přidal se prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Co nejrychlejší rozhodnutí požadují i zastánci limitů. „Vláda skutečně ten problém zametá pod koberec. Tisíce lidí v severních Čechách žijí v permanentní nejistotě,“ soudí mluvčí Limity jsme my Petra Němcová. Tvrzení, že tuzemské teplárny se neobejdou bez uhlí, které za limity leží, označila za nepravdivé. Drtivá většina uhlí ze severních Čech podle Němcové slouží k výrobě elektřiny, která se stejně vyváží do zahraničí. „Zachování limitů nezpůsobí ani energetickou krizi, ani nezničí české teplárenství.“
GALERIE
videogallery_549304
Němcová navrhuje, aby se výrazně (až desetinásobně) zvýšily poplatky za vytěžené uhlí. Ze získaných peněz by pak měla vláda financovat solidární fond pro horníky, který jim zajistí například rekvalifikace nebo předčasné důchody. Že by měl kabinet připravit plán B, pokud se rozhodne limity zachovat, si myslí také šéf odborové centrály Josef Středula. „Pokud vláda rozhodne, že lidé přijdou o práci, tak musí také vědět, jaké s tím budou spojené náklady a co těm lidem nabídne.“
Vláda se proto s odbory a zaměstnavateli dohodla, že ministerstvo průmyslu ještě doplní ve spolupráci s resorty financí a práce ke každé ze čtyř variant možná sociální a jiná opatření, která by zajistila rozvoj regionu.
„Pořád se volá po nějakých dalších studiích, přitom těch studií už jsou desítky. V zásadě všechny – kromě těch, které jsou přímo financovány ze strany uhlobaronů – vyznívají zcela jednoznačně, a sice že to uhlí rozhodně nepotřebujeme a potřebovat ani nebudeme. A co se týče pracovních míst, tak by možná v důsledku prolomení limitů přišlo o práci daleko víc lidí, než kolik by se zachovalo pracovních míst v hornictví,“ poukázal Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.