Reakce na referendum: Německo očekává grexit, Hollande mu chce zabránit

Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na úterý mimořádný summit eurozóny kvůli Řecku. Požádali o to německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande po ukončení řeckého referenda. Hollande telefonicky hovořil také s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Podle francouzských médií je Hollande připraven nadále bránit řeckému odchodu z eurozóny. Proti tomu přicházejí reakce z Německa, byť ne od Angely Merkelové. Další politici a ekonomové se shodují, že grexit nyní již nic neodvrátí.

Co si říkali Alexis Tsipras s Francoisem Hollandem poté, co se ukázalo, že Řekové v referendu pravděpodobně odmítli reformy navrhované mezinárodními veřiteli, není jasné. Zdroj agentury Reuters z řecké vlády pouze řekl, že telefonát proběhl. Podle nedělníku Le Journal du Dimanche ale Hollande chce nadále naléhat na to, aby Řecko setrvalo v eurozóně. Opačné očekávání však zní z Německa. V zemi sílí přesvědčení, že Řecku už není pomoci a bude muset opustit eurozónu. „Nebudeme schopni tomu zabránit,“ podotkl ředitel asociace německých vývozců Anton Boerner.

CDU a SPD ve shodě: Mosty jsou spáleny, zbývá posbírat trosky

Podle významného poslance vládní CDU Michaela Fuchse dokonce Tsipras „způsobil katastrofu“ a teď už jenom může „sbírat trosky“. „Není naděje, že by se podařilo najít řešení během 48 hodin,“ míní Fuchs. Podobný názor má i ministr hospodářství a předseda koaliční SPD Sigmar Gabriel. „S odmítnutím požadavků eurozóny je vyjednávání o pomoci v řádu miliard sotva představitelné,“ řekl Gabriel listu Tagesspiegel. Dodal, že Tsipras „spálil poslední mosty“. Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier však zdůraznil, že to, co bude následovat po řeckém referendu, se musí rozhodnout v Aténách.

O dalším postupu v řecké krizi bude v úterý jednat eurozóna na mimořádném summitu. Požádali o něj Angela Merkelová s Francoisem Hollandem a předseda Evropské rady Donald Tusk ho vzápětí svolal. „Svolal jsem eurosummit na úterní večer na 18:00,“ upřesnil. Reakce na referendum přišla také od Evropské komise, která však pouze oznámila, že jeho výsledek uznává.

Středoevropské reakce: Grexit je na spadnutí

Česko nemá k řeckému referendu co říci, protože není členem eurozóny. Vrcholní politici přesto nemohou událost pominout. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) již dříve řekl, že by pro Řecko bylo nejvhodnější zkrachovat, a nyní poznamenal, že nikdy nemělo být v eurozóně. „Chápu odhodlání francouzského prezidenta Hollanda a německé kancléřky Merkelové, ale myslím, že je téměř nemožné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli,“ napsal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prostřednictvím vládního mluvčího Martina Ayrera. Podle místopředsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska Řecko rozhodnutím v referendu patrně zahájilo odchod z eurozóny.

Větší vliv má řecké rozhodnutí na Slovensko. Jeho ministr financí Peter Kažimír napsal na Twitteru, že lze očekávat řecký odchod z eurozóny, kterého se ale neobává. „Noční můra 'euroarchitektů', že by z jejich klubu mohla některá země vystoupit, se zdá reálná, když Řecko hlasovalo pro 'ne',“ uvedl Kažimír.

Očekávání grexitu sílí i v Rusku. Její centrální banka ale ujistila, že neznamená vážnou hrozbu. Podle jejího sdělení agentuře TASS činila aktiva ruských bank v Řecku k počátku dubna asi 14 milionů dolarů. „Rozsah ruských investicí v nefinančním sektoru v řeckém hospodářství také není velký,“ uvedla banka.

Itálie a Irsko jsou smířlivější, kritici EU mají radost

V evropských zemích, které samy v posledních letech poznaly ekonomické potíže, jsou politici mírnější. Italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni míní, že „je na čase znovu začít hledat shodu“. Brian Hayes, Irský europoslanec a vlivný člen vládní strany Fine Gael, je rovněž přesvědčen, že jednání mohou pokračovat, hlavní překážkou podle něj je vystupování řeckých lídrů. „Pokud mají jednání pokračovat a vést ke kompromisu, je nutné, aby se řečtí političtí vůdci oprostili od agresivních a provokativních vyjádření,“ uvedl Hayes.

Reakce na řecké NE: Není už moc o čem jednat

Zatímco většina státníků je rozpačitá nebo rovnou kritická k řecké volbě, radost z výsledku referenda nezastírají lídři stran, které se vymezují proti Evropské unii. Podle předsedy Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage řečtí voliči „dorovnali bluff EU“. Předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová potom v reakci na řecké „ne“ napsala na twitterovém účtu: „Národy jsou zpátky!“. Le Penová, která hodlá kandidovat na francouzskou prezidentku, se politicky ostře vyhraňuje proti Evropské unii a každá známka jejího oslabení je podle ní vítaná.