Praha – Tuzemské domácnosti loni utrácely nejvíc za posledních šest let, zjistil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj stouply jejich příjmy o 2,1 procenta a výdaje meziročně o 1,7 procenta. Za dobrými čísly spotřeby domácností stojí dva hlavní důvody. „Za prvé to byly vyšší příjmy, které měly domácnosti k dispozici, a za druhé lepší nálada,“ uvedl Lukáš Kučera z oddělení svobodných analýz ČSÚ.
Češi měli loni více peněz i náladu utrácet
Nárůst disponibilních příjmů domácností loni činil 53,3 miliardy korun, přičemž 50 miliard z toho připadá na vyplácené mzdy a platy. Jejich výše loni stoupla na 1319,8 miliardy korun.
Růst cen potravin loni podle údajů statistiků sice zpomalil, ale byl stále rychlejší než růst cen pro spotřebitele celkem. Od roku 2009 do loňského roku stouply spotřebitelské ceny celkem o 8,8 procenta, ale ceny potravin o více než pětinu. Naopak pokles cen energií byl loni podle ČSÚ naprosto mimořádný. Ceny energií loni klesly o 5,2 procenta. Od roku 2009 ceny energií stouply celkově o deset procent.
- "Loňský rok byl z pohledu české ekonomiky skutečně úspěšný. Hrubý domácí produkt se zvýšil poprvé po dvou letech, konkrétně vzrostl o rovná dvě procenta. Na jeho růstu se podílely všechny tři složky domácí poptávky, to znamená výdaje na konečnou spotřebu domácností, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a také investice," uvedl analytik Lukáš Kučera.
Meziroční růst HDP
Rekordní byl loni podle údajů ČSÚ nárůst firemních zisků. Hrubý provozní přebytek stoupl o 143 miliard korun na 1218 miliardy korun. „Nahromaděné zisky používaly firmy k investování bez nutnosti brát si ve větší míře úvěry,“ uvedla analytička ČSÚ Drahomíra Dubská. Navíc podnikům, především exportérům, pomohlo i oslabení koruny Českou národní bankou v listopadu 2013.
„V letošním roce všechno směřuje k tomu, že i kdyby česká ekonomika neměla dál zrychlovat, tak firmy budou přece jenom pořád vytvářet nová pracovní místa, protože se do ekonomiky vrátila důvěra. A ta důvěra je možná ještě důležitější než to, jak se daří v zahraničí. Zkrátka, když firmy věří, že se jim do budoucna podaří produkci prodat, tak jsou schopny vytvářet nová pracovní místa a lépe se tak vede i domácnostem,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Podle ekonoma a výzkumníka thing tanku IDEA při CERGE-EI si je potřeba uvědomit důvod, proč mzdy nerostou tak rychle jako firmám zisky. „Když klesají firmám v krizi zisky, tak ale nikdy o tolik neklesají mzdy, proto nemůžeme očekávat, že teď budou mzdy růst jako zisky,“ konstatuje. Důležité pro případné zvyšování mezd je i to, aby nárůst optimismu Čechům vydržel.
Česká ekonomika roste nejrychleji v celé EU
Životní úroveň se nezměnila
Statistici také upozornili, že životní úroveň v Česku se v letech 2012 a 2013 ve srovnání se zeměmi EU i eurozóny nezměnila. „Eurostat provedl revize, a není tak pravda, co jsme prezentovali před rokem, že ekonomika ve vztahu k EU diverguje,“ uvedla Dubská. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly tak v letech 2012 a 2013 činil 82 procent průměru zemí EU a 76,6 procenta průměru zemí eurozóny.
V souvislosti s tím také dnes ČSÚ upozornil na sociální rozdíly v ekonomice. Nejvíce lidí, celkem 1,47 milionu, žije v domácnostech s nejnižšími příjmy. Naopak v domácnostech s nejvyššími příjmy žije 807 000 lidí. Domácnosti s nejnižšími příjmy mají v průměru 3,41 člena, s nejvyššími 1,88 člena.
GALERIE
videogallery_539888
- "Znovuobnovený hospodářský růst se zdá být spolehlivý. Ani krize a recese patrné v průběhu posledních šesti let nevychýlily zatím ekonomiku ČR z rovnováhy významnějším způsobem," uvedla analytička Drahomíra Dubská.
Nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU loni bylo Irsko s 4,8procentním růstem. Následovalo Maďarsko (3,6 procenta) a Malta (3,5 procenta). Naopak pokles zaznamenalo loni Chorvatsko, Kypr, Itálie a Finsko. Ekonomika celé EU stoupla loni o 1,3 procenta a eurozóny o 0,9 procenta. Spojené státy vykázaly 2,4procentní růst.
GALERIE
videogallery_539719