Českého zboží je na ruském trhu o třetinu méně

Moskva – Český export do Ruska za první tři měsíce tohoto roku klesl o 35,8 procenta. Tuzemské firmy tam vyvezly zboží za necelých 18 miliard korun. Důvodem jsou sankce související s krizí na Ukrajině, ale i doběhnutí významných zakázek koncem loňského roku. Za celý letošní rok by ale neměly být výsledky vývozu tak dramatické.

Podle Martina Šperla z ministerstva průmyslu a obchodu nebudou sice letošní souhrnná čísla vývozu do Ruska tak špatná, ale stejně bude pokles vyšší než loni, kdy se vývoz propadl pouze o 2,7 procenta. Rusko bylo ještě donedávna z hlediska českého exportu jednou z prioritních zemí. Situace se ale změnila po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, velké české firmy se přesto snaží v Rusku udržet. Podle Ivana Jukla z ministerstva zahraničních věcí česká diplomacie hledá pro firmy i nová odbytiště. Své zastoupení posílí například v Nairobi, Astaně nebo Kuvajtu.

„Individuální podniky problém mít mohou, ale domnívám se, že česká ekonomika jako celek by problém mít neměla,“ říká hlavní ekonom ERA Jan Bureš s tím, že vývoz do Ruska nemá tak výraznou váhu – je to partner číslo pět až šest, který se pohybuje kolem 5 procent celkového českého exportu.

  • "Sankce nemají s růstem, respektive s poklesem ve smyslu nějakého žádoucího stavu vůbec nic společného. Sankce byly uvaleny na Rusko kvůli jeho způsobu 'chování' k sousedům a jejich cílem nebylo vyvolat ani propad ani růst ruské ekonomiky, ale dát Kremlu najevo, že tímto způsobem se ve slušné společnosti chovat nelze," uvedl politický geograf Michael Romancov.

Podle Šperla se velcí hráči dokážou v Rusku udržet. „Patříme ale do Evropské unie a musíme držet jednotný postup. Je jasné, že malé a střední podniky to vyhodnocují jako rizikové teritorium a odcházejí odtud,“ uvedl Šperl s tím, že loni mnohem výrazněji klesl český export na Ukrajinu – o 36 procent. A letos za první čtvrtletí byl zaznamenán pokles až o 48,1 procenta.

Šperl českému vývozu vytýká, že dostatečně nereaguje na změny ve světě. A není to pouze Ukrajina nebo Rusko, ale také Irák, Sýrie nebo severní Afrika. „Teritoriální přístup musíme doplnit oborovým,“ dodává.

Moskva: Od příštího roku ekonomika poroste

Ruská vláda očekává, že tamní ekonomika se začne v příštím roce zotavovat z letošního poklesu, a to díky rostoucím cenám ropy. Hospodářský růst by se měl podle jejího nejnovějšího výhledu v letech 2016 až 2018 pohybovat od 2,3 do 2,4 procenta. „Rusko těží v posledních měsících z toho, že díky vyšším cenám ropy a trošku stabilnější situaci na východě Ukrajiny se stabilizoval i rubl, a to má příznivý dopad na inflaci, potažmo i na politiku centrální banky, která trochu zvolnila přísnou měnovou politiku,“ uvedl Bureš s tím, že ale vůbec není jisté, jak dlouho to může vydržet.

Výhled ministerstva hospodářského rozvoje také předpokládá, že průměrná cena uralské ropy v příštím roce stoupne na 60 dolarů za barel z letošních 50 dolarů. Do roku 2018 by se měla vyšplhat na 70 dolarů. Růst cen ropy ale vůbec není samozřejmostí, jak vyplývá z návrhu zprávy kartelu OPEC, která naopak hovoří o stále nízkých cenách ropy, které bude ještě minimálně dva roky tlačit dolů americká břidlice.

Optimističtěji než dřív ale nevidí vývoje ruské ekonomiky pouze Moskva, ale také ratingová agentura Moody's Investors Service, která zlepšila výhled vývoje hrubého domácího produktu Ruska na roky 2015 a 2016. Agenturní analytici nyní očekávají, že v letošním roce HDP klesne o 3 procenta místo doposud uváděných 5,5 procenta a příští rok vykáže ekonomika nulový růst. Původně agentura čekala příští rok pokles o 3 procenta.