Praha – O tom, že Češi na tom nejsou s finanční gramotností úplně nejlépe, se píše často. Jak, ale upozorňují neziskové organizace, zadlužení nejsou pouze dospělí, ale také desítky dětí. Některým z nich dokonce hrozí i exekuce. Oficiální statistiky sice neexistují, ale zkušenosti neziskovek jsou jednoznačné – většina nezletilých neumí s penězi zacházet.
Finanční gramotnost dětí? Nemají občanku, ale exekuci už ano
Události: Zadlužení nejsou jenom dospělí, ale i děti (zdroj: ČT24)
„Šedesát procent žáků devátých tříd už má bankovní účet, ale 80 procent z nich nezná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou,“ říká Miloš Filip, manažer projektu Investování hrou, jehož cílem je právě naučit děti, jak zacházet s penězi. Děti ze základních škol si v rámci tohoto projektu zkouší, jaké to je být investorem, který má k dispozici desítky milionů korun – řídí svou fiktivní firmu a investují na burze. Veškerá jejich rozhodnutí, ta dobrá, ale i ta špatná, se hned projeví v grafech, ze kterých je jasné, jak se jim jako investorům daří. Platí přitom jedno základní pravidlo – ve finanční gramotnosti dětí se odráží finanční gramotnost rodičů.
- "Ze dne na den mi zmizely peníze z účtu. Dozvěděl jsem se o tom až ve svých 26 letech, když přišel exekuční příkaz mému zaměstnavateli," vypráví svůj příběh Michal Ďorď, který vyrůstal v dětském domově. Dluh mu vznikl v jeho 14 letech, a to za nezaplacený poplatek za odpad.
Nejčastějšími důvody exekucí u nezletilých z dětských domovů je právě nezaplacený poplatek za odpad a pokuta za jízdu načerno. Většina těchto dluhů dětem vznikne ještě v době, kdy žijí u rodičů. „Zastupuji v projektu Děti bez dluhů už skoro 50 dětí. Mám třeba případ tří sester, které ve věku kolem 10 let jezdily do školy a tehdy je několikrát chytil revizor. Dneska už jsou zletilé a dvě z nich mají exekuci na 60 tisíc korun, jedna dokonce na 100 tisíc,“ uvedla advokátka Alena Vlachová.
Děti si zkoušejí, jaké to je být investorem
Dětem, kterým pomáhají neziskové organizace i dobrovolníci, někteří věřitelé právě díky právní pomoci dluhy odpouští. Ale ne všem, těm ostatním nezbývá, než nemalé sumy zaplatit, nebo se mohou obrátit na soud.
Spotřebitelské úvěry v přísnějším kabátě
Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o spotřebitelských úvěrech, která zpřísňuje pravidla pro poskytovatele i zprostředkovatele nebankovních úvěrů, kterých se na českém trhu pohybuje více než 50 tisíc. Stát na ně chce klást větší nároky, v jejichž důsledku by jejich počet mohl klesnout ze současných zhruba 50 tisíc na pět.
- "Z 12 tisíc to za šedesát dní vyrostlo na 20 200 korun," vypráví Petr svou zkušenost s nebankovním úvěrem. Potřeboval rychle sehnat 12 tisíc korun, tak si na internetu našel úvěrovou společnost, která mu peníze do dvou dnů poslala. Do lhůty třiceti dní ale nezvládl půjčku vrátit. Společnost mu sice termín prodloužila, ale k tomu ještě nasadila vysoký úrok – za každý den opožděné splátky firma požadovala 20 procent dluhu. „Což bylo už nehorázné a moc, takže jsem si ty peníze půjčil prostě po troškách po známých a zaplatil jsem jim tu celou částku,“ dodává Petr.
Příběhy, jako je ten Petrův, by se ale do budoucna už nemusely vůbec odehrávat. Podle ministerského návrhu by totiž měly sankce za opožděnou splátku mít strop, který by nešlo překročit. Předběžně se počítá asi se čtvrt procentem úroku za den.
Zastropování sankcí by ale nebylo jedinou změnou. Nově by na nebankovní společnosti mohla dohlížet přímo Česká národní banka. Nyní spadají pod kontrolu České obchodní inspekce. ČNB však v minulosti s tím, aby převzala roli dohledu, nesouhlasila. S ministerstvem ale na zákoně údajně spolupracuje. „Myslím, že ten dozor by měl být rázný, měl by být přísnější. Sankce by měly být pokud možno absolutní, tedy odejmutí licence,“ míní ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Počet lidí, kteří si vzali v loňském roce úvěr, překročil hranici 3 milionů. Celková dlužná částka byla skoro 1,75 bilionu korun. Své bydlení splácel více než jeden milion Čechů. A pouze krátkodobý úvěr si vzaly dva miliony lidí.
Osobních bankrotů bylo za poslední rok vyhlášeno více než 17,5 tisíce. To je o 2191 méně než v předchozím období. Klesá i počet lidí, kteří nesplácejí včas své závazky. Dluh po splatnosti má jen necelá desetina dlužníků. Dlouhodobě nejhůře splácejí lidé v Ústeckém kraji, nejméně neplatičů je na Vysočině.
Zdroj: Czech Credit Bureau, SOLUS
Založení úvěrové společnosti nebude tak lehké
Dnes stačí živnostenské oprávnění a člověk může poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr. Novela by to ale zpřísnila, třeba základní vklad by se zvýšil na 2 miliony korun a společnost by musel založit člověk minimálně s maturitou. „Poskytovatel úvěru bude muset být důvěryhodný, například mít čistý trestní rejstřík,“ dodává mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Do spotřebitelských úvěrů by navíc mohly spadat i půjčky pod 5 tisíc, kterých se zákon zatím nikdy netýkal. Je to zejména proto, aby to firmy neobcházely tím, že poskytnou úvěr ve výši 4999 korun. „Tuto změnu jsme my ministerstvu financí sami navrhovali. Věříme totiž, že je třeba přistupovat ke všem spotřebitelům stejně,“ uvedla Kateřina Kratina Černovská, předsedkyně představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů.
Novela cílí zejména na ochranu spotřebitelů před nebankovními společnostmi. Podle odhadů ministerstva financí si z celkového trhu čítajícího kolem tří set miliard korun ukrajují zhruba sedmdesát miliard.
GALERIE
videogallery_535125