Atény – Řecko a věřitelé během týdne uzavřou dohodu o reformách a Atény tak dostanou zbytek dohodnutého úvěru. V rozhovoru pro soukromou řeckou televizi Star TV to řekl ministr financí Janis Varufakis s tím, že při jednání kabinet Alexise Tsiprase rozhodně nepřistoupí na věci, které by byly pro levicovou vládu nepřijatelné.
Varufakis: Dohoda s věřiteli bude do týdne
Řekové doufají, že s věřiteli do týdne dohodnou (zdroj: ČT24)
„Myslím, že jsme velmi blízko. Řekněme, že je to otázka týdne,“ řekl Varufakis podle agentury AP. Podle něj ale Atény nepřekročí své „červené čáry“ a nehodlají přistoupit na další změny v důchodech ani na liberalizaci trhu práce. V televizi vystoupil i řecký ministr práce Janos Skurletis, který prohlásil že Atény završí jednání s mezinárodními věřiteli v nadcházejících dnech. Za konečný termín označil 5. červen, kdy má Řecko uhradit další splátku dluhu u Mezinárodního měnového fondu (MMF). Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem ale zároveň prohlásil, že dosažení dohody mezi Řeckem a věřiteli na summitu evropských představitelů v Rize, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek, není pravděpodobné.
Varufakis doufá, že se Řecku podaří splatit příští měsíc dluh MMF a zároveň s tím i vyplatit důchody a mzdy státních zaměstnanců. Pokud by ale nastala situace, kdy by si vláda musela vybrat, tak by dala podle ministra financí přednost důchodům a mzdám.
- „Hlavním cílem naší vyjednávací strategie je dohoda s partnery, která bude oboustranně prospěšná a zajistí nám takový investiční program, který vyřeší nesoulad v řecké ekonomice vytvořený za posledních pět let,“ řekl Janis Varufakis.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.
Finanční pomoc výměnou za škrty
Řecko v květnu 2010 téměř zbankrotovalo a muselo tak požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Od té doby se dohodly už na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
- Řecká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí propadla zpět do recese, v níž se před loňským dočasným oživením nacházela šest let. Hrubý domácí produkt Řecka se podle středečních údajů statistického úřadu Eurostat proti poslednímu čtvrtletí loňského roku snížil o 0,2 procenta.
Finanční pomoc ale měla své podmínky – Atény musely provést velké výdajové škrty, snížit důchody i mzdy a několikrát navýšit daně. Všechny tyto kroky ještě prohloubily hospodářskou recesi, zvýšila se nezaměstnanost a celková životní úroveň Řeků se zhoršila. Nedávné parlamentní volby vyhrála levicová strana Syriza, kam patří jak ministr financí Varufakis, tak premiér Alexis Tsipras, která uspěla s programem postaveným právě na zmírnění podmínek záchranného programu.
Jednání Atén s věřiteli trvají už několik měsíců, viditelný výsledek ale zatím nepřinesly. „Řešení by mělo přijít v květnu, abychom mohli vyřešit naše problémy s likviditou,“ sdělil v pondělí vládní mluvčí Gavriil Sakellaridis. Dosažení dohody na technické úrovni očekává řecká vláda do 19. května, dodal mluvčí. Do konce května by se mohlo uskutečnit mimořádné zasedání ministrů eurozóny. Evropská komise v pondělí uvedla, že rozhovory mezi Řeckem a jeho věřiteli se posouvají vpřed. Pokrok je ale podle ní stále pomalý a k dosažení dohody je stále nutné vykonat hodně práce.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande také uvedli, že rozhovory o pomoci Řecku je nutné urychlit. Dohoda by podle nich měla být dokončena ještě v květnu, aby byla odvrácena hrozba platební neschopnosti Řecka.