Praha – Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit o 1000 korun na 10 200 korun. O stejnou částku by se měl nejnižší výdělek zvednout i v letech 2017 a 2018 – za tři roky by tak činil 12 200 korun, tedy zhruba 40 procent průměrné mzdy. Požaduje to Českomoravská konfederace odborových svazů. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý označil požadavek odborů za absurdní.
Minimální mzda opět na scéně. Odbory žádají růst o 3000 za tři roky
GALERIE
videogallery_533269
„Žádáme zvýšení o tisíc korun, a to minimálně třikrát po sobě, tedy nejen v příštím roce, ale i v roce 2017 a 2018,“ prohlásil na sjezdu školských odborů šéf odborové konfederace Josef Středula, podle něhož zaměstnavatelé navrhují růst o 500 korun. O minimální mzdě by měla v pondělí jednat tripartita.
Středula už dříve poukázal na to, že nynější minimální mzda je pod hranicí chudoby, která má činit asi 9700 korun. „Chodit do práce a být chudý je pro občany České republiky nedůstojné,“ domnívá se odborový předák.
Podle plánů vlády by měla minimální mzda postupně dosáhnout právě na 40 procent průměrného výdělku (jestliže na konci roku 2014 činila průměrná hrubá mzda 27 200 korun, jednalo by se o částku 10 880 korun). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nicméně požaduje, aby se na konkrétní částce domluvily firmy a odbory. Pro 40procentní poměr se vyslovil i prezident Miloš Zeman.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) koncem ledna uvedla, že minimální mzda by se mohla příští rok zvýšit o 500 až 700 korun. Do roku 2018 ji chce zvednout celkem o dva tisíce. Ministryně tím chce motivovat lidi k práci – zvětšil by se totiž rozdíl mezi příjmy lidí, kteří pracují za nízkou mzdu, a těmi, kdo pobírají dávky (minimální mzdu v Česku pobírá zhruba 120 000 lidí, tedy 3 procenta všech zaměstnanců).
Vývoj minimální mzdy
Podle firem požadavky odborů neodpovídají stavu ekonomiky
Minimální mzda se naposledy zvýšila letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Zaměstnavatelé a odbory se přitom původně dohodli na růstu o 500 korun. Vláda se ale nakonec rozhodla přidat ještě dvě stovky navíc, což podnikatelé kritizovali. Upozorňovali na to, že firmy budou muset přidat i ostatním zaměstnancům. Jelikož se ale mnohé z nich ještě vzpamatovávají z krize, zvýšení mzdových nákladů by mohlo skončit propouštěním.
Podle Svazu průmyslu a dopravy by řada odvětví byla dalším navýšením minimální mzdy postižena. „Jde například o sektor bezpečnostních služeb, u kterého představují mzdové náklady 80 až 90 procent všech nákladů a je závislý na cenové nabídce zájemce o služby,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn. Jde také například o textilní průmysl, kde jsou ceny tlačeny dolů asijskou konkurencí a manévrovací prostor pro navýšení mezd zde není.
Také pravicová opozice varovala, že vyšší minimální mzda připraví o práci nejnižší příjmové skupiny. Podle Středuly však firmám rostly zisky, což by se do odměňování mělo promítnout. „Jestliže ekonomika roste, měly by to poznat nejen firmy ve svých ziscích, ale také zaměstnanci ve svých příjmech,“ je přesvědčen předseda ČMKOS. Že se hospodářství těší mimořádně dobré kondici, potvrdila i aktuální data statistiků.
Na straně zaměstnavatelů však odbory pochopení nenašly. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý dokonce označil jejich požadavek za absurdní. „Zvýšení minimální mzdy v příštích třech letech o 1000 korun ročně by vedlo k tomu, že zaměstnavatelé nebudou přijímat nové zaměstnance a také budou mít snahu větší část mezd vyplácet načerno,“ myslí si Dlouhý.
Česko patří k zemím s nejnižší minimální mzdou v EU
- Maďarsko 9100 Kč
- Česko 9200 Kč
- Slovensko 9800 Kč
- Německo 37 850 Kč
- Nizozemsko 41 400 Kč
- Belgie 41 800 Kč
- Lucembursko 53 500 Kč
(minimální mzda ve vybraných evropských zemích v přepočtu na Kč/měsíc)
Některé státy minimální mzdu uzákoněnou vůbec nemají. Jedná se například o Rakousko, Švédsko, Dánsko, Finsko nebo Itálii.
Podobně hovoří i další zástupci podnikatelů. „Odbory mají přehnané požadavky. Minimální mzda nemůže růst o deset patnáct procent, jak si představují. Reálný růst v ekonomice je někde kolem tří procent,“ vyčíslil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Ani podle Pavly Břečkové z Asociace malých a středních podniků a živnostníků není tuzemské hospodářství připraveno zvýšit minimální mzdu o 1000 korun. Návrh odborů považuje za provokaci. „Mají minimálně jednoho dobrého analytika a musejí vědět, že je to nereálné. Neodpovídá tomu ani růst ekonomiky ani růst ostatních mezd,“ vysvětlila Břečková. Zvýšení minimální mzdy o tisícovku by prý negativně dopadlo hlavně na textilní průmysl a na část zpracovatelského průmyslu, která produkuje výrobky s nižší přidanou hodnotou.
Odborům se nelíbí ani plánované tříprocentní navýšení platů ve veřejném sektoru, na němž se koncem dubna dohodla koalice. Po vládě budou chtít, aby učitelům, zdravotníkům a dalším pracovníkům veřejných služeb zvýšila platy o pět procent.