Praha – Český rozpočet skončil v dubnu ve schodku 400 milionů korun. Meziročně si hospodaření pohoršilo o 27 miliard a na vině jsou především vyšší výdaje. Ty rostly z velké části kvůli spolufinancování společných programů Evropské unie a Česka. Stát ale za poslední dva měsíce vybral oproti loňskému roku o tři miliardy víc na DPH, a to i přes zavedení snížené sazby ve výši deseti procent na začátku tohoto roku. Výběr daní má navíc od příštího roku zlepšit elektronická evidence tržeb. O tu však v koalici panuje spor.
Státní kasa letos zatím víc utrácela, než vybrala
GALERIE
videogallery_529975
Rovnice ke konci dubna je jednoduchá - celkové příjmy rozpočtu meziročně klesly o 8,2 miliardy na 400 miliard korun a celkové výdaje stouply o 18,8 miliardy na 400,4 miliardy korun. Stát tedy víc utrácel, ale zároveň méně peněz vybral, a to zejména v případě spotřební daně. Firmy se totiž předzásobily levnějšími kolky. Čísla ale zároveň ovlivňuje loňský mimořádný příjem z aukce kmitočtů ve výši 8,5 miliardy korun. „Jsem v zásadě spokojen. Český státní rozpočet se nenachází ve výrazném deficitu,“ uvedl dnes náměstek ministra financí Jan Gregor.
Optimistická ale není pravicová opozice. Podle ní se rozpočet nevyvíjí dobře a může za to hlavně ministerstvo financí Andreje Babiše (ANO). „Neschopnost současného ministra financí vybírat daně začíná ohrožovat nejen státní rozpočet, ale i rozpočty krajů a obcí,“ je přesvědčený 1.místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Náměstek Gregor mu ale oponuje tím, že oproti loňskému roku už se podařilo vybrat na DPH o tři miliardy víc.
- "Zdá se, že se této vládě daří o něco lépe vybírat daně, než vládě předchozí. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že česká ekonomika se da facto nachází v konjunktuře, což výběr daní jako takový zlepšuje. Ale pravděpodobně i ty strukturální změny na straně výběru daní, nikoliv tedy pouze ekonomický růst, k tomu přispívají. Tato vláda má tak našlápnuto k lepšímu strukturálnímu výběru daní," uvedl ekonom společnosti Moody's Analytics Martin Janíčko
Hospodaření státu
- "Po čtyřech letošních měsících setrvale slabších výsledků v porovnání se stejným obdobím loňského roku již nelze výsledek stavu plnění rozpočtu zdůvodňovat výlučně jednorázovými a přechodnými vlivy. Je zřejmé, že hospodaření státu meziročně poněkud pokulhává," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Problém ale je, že Babiše a jeho rezort kritizuje i koalice. „Při současném daňovém zatížení nevybíráme dostatečně dobře daně. A tady je důležité se zaměřit na konkrétní cíle, jak tomu pomoci,“ prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). A právě jedním takovým cílem by měla být elektronická evidence tržeb. Ta je sice už připravená, ale právě lidovcům se její současná podoba příliš nezamlouvá.
Co požaduje KDU-ČSL vzhledem k zavedení Elektronické evidence tržeb (EET):
- Analýzu o předpokládaných dopadech na podnikatelskou sféru včetně makroekonomického rozboru dopadů jak na příjmovou tak výdajovou stránku státního rozpočtu v důsledku zavedení EET.
- Kolik bude třeba přijmout nových pracovníků, včetně vyčíslení nákladů.
- Informace a konkrétní čísla ilustrující zkušenosti se zavedením obdobných systémů v zahraničí.
- Definici výjimek z EET přímo v zákoně, nikoliv ve vyhlášce.
- Státem garantovaný software, který bude pro uživatele zdarma ke stažení.
Zleva: Andrej Babiš (ANO), Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
„My chceme od tohoto systému znát kompletně všechny dopady, nejen otázku příjmu z výběru daní,“ argumentuje Jurečka, kterému ale oponuje náměstkyně ministra financí Simona Hornochová s tím, že rezort neustále reaguje na další a další požadavky, a že všechny náklady tam vyčíslené už jsou.
- "V roce 2016, tedy v prvním roce fungování dvou klíčových opatření v boji s daňovými úniky, očekáváme zvýšení výběru daně z přidané hodnoty o 10 miliard korun v důsledku zavedení povinnosti kontrolního hlášení a o zhruba 3,8 miliardy korun díky institutu elektronické evidence tržeb," uvedlo ministerstvo.
Evidence tržeb by se měla týkat ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. U dalších činností bude záležet na tom, jak provoz systému vyhodnotí Finanční správa. Ministertsvo stále počítá se spuštěním evidence tržeb od ledna 2016, kterému bude předcházet testování systému.
Česko a další čtyři členské státy Evropské unie chtějí požádat Brusel o změny v opatřeních, které by usnadnily boj proti podvodům s daní z přidané hodnoty (DPH). Ministři financí Česka, Bulharska, Maďarska, Rakouska a Slovenska to podle agentury Reuters oznámili na tiskové konferenci ve Vídni. DPH patří v Unii mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na celounijní úrovni.