Na potraviny si dávají pozor spotřebitelé i inspektoři, stále to ale nestačí

Praha – Tři roky od skandálu s koňským masem vydávaným za hovězí, po němž se na falšované potraviny zaměřila celá Evropa, nevyhovujících vzorků jídla neustále přibývá. Vyšší jsou i pokuty, průměrná sankce za šizení je v Česku 53 000 korun. Potravinářská a zemědělská inspekce přitom plánuje, že ještě přitvrdí. „Nejlepší obrana proti falšování potravin je poučený a sebevědomý spotřebitel,“ upozornil ředitel inspekce Martin Klanica.

Na všechno ale obezřetnost nestačí, většinu potravinových podvodů odhalí teprve laboratorní rozbory. Výrobci potravin i obchodníci jsou totiž v náhražkách stále vynalézavější. „Rozhodně velká část viny za snižování kvality potravin jde za obchodními řetězci,“ uvedl prezident Agrární komory Miroslav Toman.

Z potravin se často falšuje maso, hlavně rybí nebo kuřecí, které se napíchává vodou. To, že je jí v produktu třeba i půl litru, poznají spotřebitelé až u vaření. Maso na pánvi prská nebo se rozpadá. Výjimkou není ani přidaná chemie, která ovšem chybí na etiketě. Problémové bývají i výrobky z ovoce. Například některé marmelády neobsahují deklarovaný obsah ovocné složky, kterou výrobci často nahrazují cukrem, želírující látkou nebo jablky – a to třeba i v případě, že má jít o jahodovou marmeládu.

Na potraviny si dávají pozor spotřebitelé i inspektoři, stále to ale nestačí (zdroj: ČT24)

Podle Agrární komory i ministra zemědělství je za touto praxí tlak na cenu, kdy slabší výrobci podlehnou a začnou kvůli tomu nahrazovat kvalitní složky výrobku něčím levnějším. Všechny řetězce fungující na českém trhu ale tyto praktiky odmítly. Pokuty nehrozí jen řetězci, kterému se takový postup prokáže, ale i samotnému výrobci. Nejtvrdší sankce může být až tři miliony korun a zastavení výroby. „Pokud je prohřešek opakovaný, jděme do těch výrazně vyšších hranic, tady mají dozorové orgány naprosto volnou ruku,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Kuchařky ve školní jídelně
Zdroj: Tomáš Hájek/isifa/LN

Od 1. ledna má navíc inspekce rozšířené pravomoci a může nově kontrolovat i restaurace a jídelny. Jejich stav je podstatně horší, než si inspektoři dokázali představit: každý třetí zkontrolovaný podnik není v pořádku. I proto bude potravinářská inspekce nabírat další pracovníky v řádu desítek lidí.

Podvody s jídlem mohou restauracím výrazně přisypat do kasy. Jen na jednom obědě si mohou přivydělat až 44 korun. Nejvíc na polévce: vývar z hovězího masa a zeleniny vyjde restauraci v průměru na porci 24 korun, ten z bujónu jen na 5 korun. Dalších 14 korun se do rozpočtu přisype třeba podáváním vína zředěného vodou.

Potravinová sbírka
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Potravinové banky nenaplnila ani odpuštěná daň

Přes odpuštění DPH na darované potraviny zůstávají potravinové banky skoro prázdné. V té pražské to přitom ještě na začátku roku vypadalo, že se bude muset rozšiřovat, množství potravin ve skladech banky ale od začátku roku stoupá minimálně. Některé potraviny - především ty, které musí být spotřebovány hned - tak pořád končí častěji než u sociálně slabých a potřebných, v kontejnerech. Někteří obchodníci to chtějí změnit, tvrdí ale, že potřebují napřed vymyslet způsob, jak především čerstvé potraviny dostat do banky tak, aby se rychle dostaly k potřebným.

Vydáno pod