Brusel - Francouzský prezident svolal schůzi zástupců 4 největších evropských ekonomik. Na první pohled tak dal najevo obavy z dopadů světové ekonomické krize, ve skutečnosti však jde spíše o setkání konsolidační a reaktivní. Přestože se krize dotkla Evropy citelně, vážných problémů se představitelé vlád neobávají.
Evropa v otázce krize stále hledá shodu a obviňuje Ameriku, neobává se vážnějších následků
Evropa přichází s návrhy řešení pomalu. Od začátku týdne Evropská komise schvaluje kupování bankovních akcií a přelévání státních peněz do ohrožených bank. Za přímou podporu bankám - v unii protiprávní - tuto činnost příhodně neoznačuje. V procesu schvalování je také návrh směrnice o kapitálové přiměřenosti (dovolující přísnější regulace bankovnictví), která ale začne působit nejdříve za dva roky.
Prezident Sarkozy mezitím přišel s plánem založení záchranného fondu (po vzoru Spojených států), do kterého chce převést celkem 300 miliard eur. S takovým krokem však nesouhlasí Británie ani Německo. Existenci takového fondu pak popřeli francouzská ministryně financí i sám Sarkozy. Ten nyní zastává názor, podle kterého by se regulace měly chopit všechny státy G8 společně. Šéf Mezinárodního měnového fondu v reakci navrhl, aby se takovým krizovým regulátorem světového trhu stal MMF.
Slepé obviňování, nebo snaha zastřít složitější problém?
Německá kancléřka Angela Merkelová označila za viníka krize americkou administrativu. V pondělí se k ní připojil eurokomisař pro obchod Mendelson, podle kterého američtí zákonodárci neschválením záchranného balíčku „Přišli o rozum.“ V úterý pak Ameriku za původce krize označil i mluvčí Evropské komise - Amerika by tedy podle něj měla přijít s řešením.
Ze slov v podstatě všech evropských představitelů je cítit hořkost otevřená i skrytá. Ačkoliv Amerika svůj podíl na nynější krizi nepopírá, poukazuje na její hluboké propojení s ekonomikou globální. Ignorovat toto propojení by se mohlo Evropě vymstít.