Ať už to dopadne s čerpáním evropských dotací jakkoliv, jedno je jisté už nyní. Kvůli závažným zjištěním, na které poukázal audit monitorovacího systému evropských fondů, bude muset být minimálně určitá část, možná ale i celá zakázka, financována ze státního rozpočtu. V Interview pro Českou televizi to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Za klíčový audit pro čerpání dotací zaplatí zřejmě všichni
Spor, který se rozhořel kvůli finální auditní zprávě monitorovacího systému evropských fondů MS2014+, bude mít nyní dopad na český státní rozpočet. Podle ministryně Šlechtové totiž není vůči auditu žádný opravný prostředek, a tak ho buď celý, nebo jeho část bude muset zaplatit každý český občan.
Šlechtová znova zároveň zdůraznila, že pokud nebude fungovat monitorovací systém anebo nebude vůbec, nepůjde vyhlásit výzvy. „A tím nebudeme schopni žádat o dotace,“ říká. Ministryně také uvedla, že s Bruselem je její ministerstvo v denním kontaktu. Komise je podle ní se závěry auditu obeznámená a zabývá se jimi. Na stole již má také ke schválení všechny nové české operační programy s výjimkou jediného. „Ale víme, že dosud nebyl schválen ani jeden,“ uvedla Šlechtová.
Co na to říká ministr financí Andrej Babiš, pod jehož ministerstvo auditní orgán spadá, byť se tento orgán zodpovídá přímo Evropské komisi, se teprve uvidí. „Ministr se musí nejprve seznámit s celou situací po návratu ze své cesty do USA. My se o tom ale pořád bavíme i s premiérem. Já jsem na vládě navrhla takové řešení, aby monitorovací systém byl funkční,“ zopakovala Šlechtová s tím, že konkrétní návrhy nebude před projednáním vlády zveřejňovat. Vláda se má celým problémem znovu zabývat v pondělí.
Nejdůležitější operační programy 2014 až 2020
Česká republika přichystala na programovací období 2014 až 2020 celkem devět operačních programů, ve kterých bude k dispozici 23,85 miliardy eur (asi 660 miliard korun). Ve vyjednávání nových programů ale nabrala země výrazný skluz – ani rok a čtvrt po zahájení dotačního období stále nefungují. Důvodem byl dlouho chybějící služební zákon a špatně nastavená legislativa týkající se hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).
Ministersvo však očekává, že během května nebo v červnu by se mohly první dotační výzvy otevřít. Jako první vlaštovka nyní přichází ministerstvo životního prostředí. To úderem zítřejší deváté hodiny ranní vyhlásí předběžné výzvy. Tedy konkrétní informace, na co budou peníze spravované tímto resortem určeny. V první vlně půjde o dotace ve výši téměř osm miliard korun. „Především se v té první chvíli budou týkat projektů na výstavbu kanalizací, čističek, otázky infrastruktury odpadového hospodářství pro obce, budou to záležitosti kolem tepelného zajištění budov,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka to má nepochybně význam. „Protože ti, kteří si dneska přečtou, co tam vlastně vůbec bude, budou mít šanci se připravit na to, co je bude čekat“.
Konkrétní výzvy pak budou podle ministra Brabce vypsány po schválení operačního programu Evropskou komisí a monitorovacím výborem. To by mělo podle něho proběhnout nejpozději v polovině června. Výzvy tak budou vypsány zřejmě během srpna, což je doba, kdy budou moci obce, kraje nebo podnikatelé začít podávat první žádosti.
Ministersto životního prostředí spouští první výzvy (zdroj: ČT24)
MMR: nezpochybňuje závěry auditu, ale jeho postup
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) však podle Šlechtové některá závažná zjištění auditu nezpochybňuje. S čím však nesouhlasí je postup auditního orgánu. MMR nezpochybňuje například ty závěry, které říkají, že mohlo dojít k pochybení ze strany zadavatele v oblasti hodnotících komisí. To jsou věci, které jsme chtěli s auditory probrat, ale nedostali jsme příležitost," vysvětluje Šlechtová. Říci, nakolik jsou tato zjištění závažná, podle ní nelze, protože jde například o subjektivní hodnocení, a to je vždy zpochybnitelné.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
V auditu se také píše, že „není možné poskytnout ujištění, že MMR vlastní takový rozsah oprávnění k dalším úpravám díla a měnit ho bez účasti stávajícího dodavatele“. Což znamená, že MMR nemá možnost se systémem plně nakládat. Opět by tak v Česku hrozilo něco podobného, jako se nyní odehrává v kauze tendru na mýtný systém.
Šlechtová však zdůraznila, že její ministerstvo „je v tuto chvíli držitelem přístupových kódů k monitorovacímu sytému, a je tedy jeho vlastníkem. “Pokud se dospěje na základě i výstupu auditní zprávy k tomu, že by případně bylo nutné vypovědět smlouvu se stávajícím dodavatelem nebo vyhlásit nové výběrové řízení, tak MMR drží veškerá práva k monitorovacímu systému," říká.
Audit mluví v jiných číslech než ministryně Šlechtová
Audit ministerstva financí uvádí, že náklady na každoroční servis monitorovacího systému jsou dvojnásobné než samotné jeho pořízení. Cena zakázky za více jak miliardu korun tak podle něho stoupne na 2,5 miliardy korun, tedy dvojnásobně.
„Strop výběrového řízení v roce 2012 bylo devět set milionů korun, cena vzešlá ze soutěže byla půl miliardy korun a ministerstvo dosud proplatilo od roku 2012 zhruba dvě stě milionů korun,“ počítá Šlechtová.
Rozdíl v číslech může být podle ní v tom, že to, co uvádí auditní zpráva, je suma určená na provoz celého monitorovacího systému. „Provoz musí být ale funkční až do roku 2032, částka se tedy týká dalších patnácti let dopředu,“ dodává Šlechtová.