České řeky a vodní plochy se otevřely rekreační plavbě. Ode dneška mohou na některých plochách nově jezdit lodě se spalovacím motorem o výkonu do deseti kW. Podnikatelé si slibují, že to podpoří pracovní místa nebo cestovní ruch v okolí vodních toků. Například v Praze se také objevují snahy přivést život z Rašínova nábřeží i na protilehlou smíchovskou náplavku.
Pravidla pro motorové čluny se uvolnila, prý to podpoří podnikání u řek
Události ČT: Kotviště se mohou proměnit s podnikatelskou inciativou (zdroj: ČT24)
Úprava zákona neznamená jenom příležitost pro nadšence do plavby, ale i pro drobné živnostníky. „Pro menší podnikatele je to velká příležitost zejména v pohostinství, provozování kempů, půjčovnách kol a lodí a podobně. Mnozí z nich budou budovat malé přístaviště s příslušným servisem. Velká příležitost je to ale i pro malé obce, které jsou v těsné blízkosti řek a kde dnes chybí turistický ruch,“ uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Experti na lodní dopravu odhadují, že vyhláška se na proměně okolí vodních toků projeví nejdříve za tři roky. Uvolnění podmínek může přinést nová pracovní místa a vzpruhu cestovnímu ruchu. Mohou vznikat půjčovny lodí, pumpy, servisní kotviště, zimoviště nebo občerstvení.
Jakých plavidel se změna dotkne
Mezi loděmi spadajícími do kategorie výkonu motoru do 10 kW jsou třeba malé rybářské pramice, skládací nafukovací nebo plastové čluny, laminátové nebo hliníkové pomocné loďky nebo trenérské čluny pro doprovod dětí při tréninku. Naopak jednoznačně povolení neplatí pro vodní skútry nebo velké motorové jachty, protože mají vyšší výkon motoru. I nejmenší skútr má výkon 50 kW.
Do dnešního dne platil zákaz plavby lodí se spalovacím motorem na většině přehrad a jezer. Povolena byla jen na Vltavě, Labi, na řece Moravě a pomalá výtlačná plavba na Slapech, Orlíku a na Rozkoši. To se s novou vyhláškou mění. Kromě zrušení omezení v těchto místech lze nově plout s malým motorem i na Lipně, Nových Mlýnech, na Brněnské přehradě, Vranově, Máchově jezeře, Hracholuskách nebo na rybníku Svět.
Pokud si motorovou loď půjčí zájemce v půjčovně, nemusí mít ani oprávnění k řízení malého plavidla. Jinak lze motorový člun bez povolení řídit jen do výkonu motoru čtyř kW.
Pravidla plavby týkající se maximální povolené rychlosti
- poblíž břehů mohou jet rychlostí do 5 km/h
- u pláží se mohou pohybovat 50 m od bójí a rychlostí do 10 km/h
- větší lodě a skútry mohou jet maximálním výkonem plavidla 25 metrů od břehu
Česko se přibližuje Evropě
V Česku byla plavba na malých plavidlech bez oprávnění vůdce malého plavidla zakázaná posledních 40 let. „Nejtvrdší zásah do užívání vod nastal v době normalizace v roce 1972. V té době začala platit vyhláška o zákazu plavby,“ připomněl člen představenstva asociace AMSP Jiří Belinger. Zákaz se na vodních cestách projevil plošně. Naproti tomu v Evropě se jezdí bez omezení na všech řekách a jezerech. Zákaz plavby platí pouze na vodárenských nádržích a v přísně chráněných krajinných oblastech. Jednání o překonání omezení u nás trvala roky.
Ekologové v souvislosti s lodní dopravou upozorňují na znečištění řek. „Loď za jeden den vyprodukuje tolik, co zahradní sekačka za hodinu,“ odpovídá na kritiku externí konzultantka Vodní cesty na Labi Miloslava Vlková. Změnit se bude muset i způsob uvažování o lodích. Když okolo koupaliště projede loď za statisíce korun, neobejde se to bez emocí. Podle Vlkové se totiž do podvědomí veřejnosti tato rekreace zapsala jako zábava zbohatlíků.
Dosud byl pro rodinnou turistiku využívaný pouze Baťův kanál. Ten v loňském roce navštívilo na osmdesát tisíc lidí, kteří se svezli na lodích. Třikrát tolik lidí zde vyrazilo i na kole. Baťův kanál ale měří 75 km, zatímco Vltava a Labe mají dohromady 350 km. Otevírá se i možnost plavby na Sázavě, Berounce nebo Moravě. „Největší radost měli podnikatelé kolem Lipna, kde turisté za zahraničí nechápali, proč se nemohou svézt na malé motorové lodi nebo nafukovacím člunu,“ dodal Belinger. Malá plavidla nicméně musí plnit emisní normu Euro 6. Silné skútry budou mít plavbu na přehradách i nadále zakázanou.
Vyhláška omezující kotvení
Dneškem počínaje také vstoupila v účinnost vyhláška, která na velké části Vltavy od Českých Budějovic až po Třebenice, tedy po konec Slapské přehrady, zakazuje lodím kotvit přes noc. V tu dobu mohou využít přístavy. Pokud někdo poruší zákaz, hrozí mu ve správním řízení i 200 tisíc korun pokuty. Ministerstvo odůvodňuje nařízení rychlým kolísáním výšky hladiny na Vltavské kaskádě. Loďaři ale s nařízením nesouhlasí a začali proti němu podepisovat i petici. Dosud platilo, že v lodi musel být přes noc kapitán. Podle loďařů to stačí k tomu, aby se problémů s hladinou řeky předcházelo. Zákaz možnosti zakotvit kdekoliv u břehu má nyní výrazně zhoršit možnosti plavby, na Vltavě prý navíc není ani dost oficiálních míst, kde by se nově mohlo nocovat. Z cestování se tak podle Českého svazu vodního motorismu stává plánovaný přesun od jednoho povoleného kotviště k druhému a rekreační plavba se fakticky omezuje na půldenní vzdálenost.
V Praze se oživuje další náplavka, tentokrát je cílem Smíchov
Břehy řek se od teď začnou proměňovat na mnoha místech republiky, v hlavním městě se pokoušejí přivést obyvatele na další náplavku. Praha 5 proto plánuje proměnu smíchovského nábřeží – chce tam omezit parkování. Podle Šárky Mlátilíkové z oddělení vnějších vztahů Prahy 5 by tam zůstalo jen pár vyhrazených míst. „Zbytek bychom chtěli věnovat občanům, abychom z toho udělali magnet pro lidi, kam budou moci chodit,“ uvedla Šárka Mlátilíková a dodala, že na náplavce by podle Prahy 5 měla vzniknout kavárna a měla by sloužit pro sportovní aktivity.
Vlado Fialka, architekt z Kanceláře veřejného prostoru IPR konstatoval, že smíchovská náplavka dnes nežije, není tam infrastruktura a nedá se účelně využívat pro městské akce komerčnějšího i kulturního rázu. Je tam ale podle něj velký potenciál v pronajímatelných prostorách, takzvaných kobkách – těch je na smíchovské straně mnohem víc než na Rašínově nábřeží. Chybí tam ale sítě, voda, elektřina.
GALERIE
Na smíchovské náplavce spíš parkují auta zdroj: ČT24
Vlado Fialka navrhuje kobky na smíchovské náplavce oživit. Inspiraci vidí právě v zájmu o druhý břeh: „Rašínovo nábřeží je velmi populární, ožilo převážně z lokální iniciativy lidí, kteří tam provozují například kobky, trhy, lodě. A život by se měl přenést i na druhou stranu,“ konstatuje Fialka. Potenciál místa, genius loci je podle něj velmi silný.
Vltavské břehy Prahy spojuje nový přívoz
Součástí plánu na oživení smíchovské náplavky je i nově zřízený přívoz. Každou půlhodinu loď spojuje Smíchov s Rašínovým nábřežím a ostrovem císařská louka. Podle lodníka Martina Koženého se počet přepravených cestujících odvíjí od počasí. Pokud je hezky, převezou prý 500–600 lidí. A první jarní den jich bylo 800. Architekt Vlado Fialka dodal, že funkcí přívozu je i to, aby se velké akce, které zabírají velkou část náplavky a někdy ji doslova „zašpuntují“, přesunuly na smíchovské nábřeží. Aby se spojily oba břehy a jejich zatížení se rozložilo.
V Praze se chystá další veřejná náplavka - na Smíchově (zdroj: ČT24)
Erik Čipera, který využití náplavky na Rašínově nábřeží propaguje, konstatoval, že na náplavky ale lidi chodí nejen třeba do kaváren nebo za muzikou. Chodí tam i jen si sednout k řece. Přinesou si vlastní jídlo, pití a tráví tam odpoledne. „My z Podolí bychom moc stáli o propojení náplavky, aby pokračovala dál okolo vyšehradské skály – moc by to pomohlo všem, kdo tam chodí pěšky nebo jezdí na kole,“ uvedl Čipera.
O konkrétní podobě smíchovské náplavky chce radnice Prahy 5 ještě diskutovat s místními obyvateli na plánované veřejné debatě. Auta by měla z okolí Vltavy zmizet do konce května.