S přijetím eura je třeba pohnout, shodli se Zeman a Sobotka

Praha – Debatu o přijetí eura musíme zintenzivnit. To je společný závěr schůzky premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě. Předseda vlády se přitom v souvislosti s nejbližším možným termínem vstupu do měnového spolku opakovaně vyslovil pro rok 2020. Prezident je pro rychlejší přijetí eura.

S přijetím eura je třeba pohnout, shodli se Zeman a Sobotka (zdroj: ČT24)

„Česká republika by se měla pohnout v diskusi o přijetí eura. Bylo by vhodné stanovit konkrétní termín pro přijetí společné evropské měny a postupně pracovat na tom, abychom vytvořili podmínky pro přijetí eura,“ prohlásil Sobotka. V debatě s prezidentem na toto téma prý bude pokračovat v následujících měsících.

Podle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka by se v květnu měla v Lánech konat schůzka prezidenta, zástupců vlády a České národní banky týkající se harmonogramu přijetí eura. Zeman je dlouhodobým zastáncem co nejrychlejšího vstupu země do eurozóny, technicky to podle něj lze stihnout za dva až tři roky.

„My si dokážeme představit časový harmonogram, který bude počítat s rokem 2020. To je pravděpodobně nejbližší možný technický termín pro přijetí společné měny v naší zemi,“ zopakoval Sobotka pozici ČSSD. „Ale bohužel tady zatím neexistuje koaliční shoda v současné vládě, že bychom takovýto termín přijetí eura měli stanovit a měli bychom k němu směřovat.“

Vývoj kurzu koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

Babiš: Euro pro mě není téma

Výhrady vůči přijetí společné evropské měny má v koalici hlavně hnutí ANO ministra financí Andreje Babiše. Podle něj není debata o euru vůbec na pořadu dne. „Pro mě euro není téma, protože eurozóna sama neví, jestli ji opustí Řecko, nebo jestli splatí dluhy,“ zdůvodnil Babiš. Také podle lidovců je předčasné zmiňovat jakýkoliv termín – ať už 2017, nebo 2020. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet eurozóna, taky jestli vůbec naplníme všechny požadavky,“ sdělil vicepremiér a šéf strany Pavel Bělobrádek.

Proti tomu, aby se místo korunou platilo eurem, se dlouhodobě staví i Česká národní banka. Rovněž argumentuje nejistou situací v eurozóně. Právě proto chce prezident Zeman napříště jmenovat do bankovní rady pouze takové bankéře, kteří vstup do eurozóny podpoří. Už avizoval, že do čela rady dosadí jednoho z jejích členů a bývalého premiéra Jiřího Rusnoka, který má k hlavě státu dlouhodobě blízko. Současnému šéfovi centrální banky Miroslavu Singerovi končí mandát v červenci 2016.

Ke schůzce hlavy státu s premiérem se vyjádřil také viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. V rozhovoru pro server Roklen24.cz řekl, že zavedení eura v tuzemsku není „tématem dne“. „Byl bych rád, kdyby euro nebylo tématem pro tuto ekonomiku ještě řadu let, možná napořád,“ nechal se slyšet Hampl, podle něhož politika centrální banky a koruna jako měna slouží české ekonomice dobře.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl
Zdroj: Martin Štěrba, Josef Horázný/ČTK

„Jakkoliv patřím mezi ty, kteří si u nás euro jednou přejí, tak by členové bankovní rady měli být vybírání podle své odborné erudice a ne podle toho, že se usmějí na pana prezidenta a řeknou: Já jsem pro euro,“ komentoval to místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Česko zatím plní tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která jsou nutná pro vstup do eurozóny (deficit veřejných financí do tří procent HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP, cenová stabilita a stabilita úrokových sazeb). Poslední kritérium je čistě politické – domácí měnu je třeba pevně navázat na kurz eura alespoň na dobu dvou let.

Výzkum: Názory Čechů na přijetí eura

  • 4 % rozhodně souhlasí
  • 15 % spíše souhlasí
  • 29 % spíše nesouhlasí
  • 47 % rozhodně nesouhlasí
  • 5 % neví

Zdroj: CVVM, 2014

V současné době se kurz eura pohybuje lehce nad 27 korunami. Tuto laťku nastavila Česká národní banka, která skoro před rokem a půl provedla devizové intervence proti domácí měně. Chtěla tak zabránit propadu ekonomiky do deflace a podpořit export. Poslední výraznější výkyv zažila koruna počátkem tohoto roku, když se jedno euro obchodovalo za více než 28 korun.

Zda intervence centrální banky přinesla kýžený efekt, se neshodnou politici ani odborná veřejnost. Opakovaně ji kritizoval i sám prezident Zeman. Podle posledního prohlášení bankovní rady skončí intervenční režim nejdříve ve druhé polovině příštího roku.

Vydáno pod