Berlín/Atény – Německý Spolkový sněm souhlasil s prodloužením evropského záchranného programu pro Řecko o čtyři měsíce. Návrh podpořilo 542 z 587 přítomných poslanců, odmítavé hlasy zazněly převážně z konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Bez pomoci by Řecku hrozil státní bankrot a odchod z eurozóny. Řecký premiér Alexis Tsipras výsledek hlasování uvítal a slíbil, že bude „tvrdě“ pracovat na tom, aby situaci v Řecku změnil.
Němečtí poslanci schválili prodloužení pomoci Řecku
GALERIE
videogallery_512028
Kladné stanovisko Spolkového sněmu k prodloužení řecké pomoci se očekávalo. K souhlasu vyzvala poslance Bundestagu kancléřka Angela Merkelová i ministr financí Wolfgang Schäuble. Neobešlo se to nicméně bez bouřlivé diskuse. „Poslanci se navzájem poměrně ostře napadají. I sám ministr financí Schäuble prohlásil, že cítí, že každý z německých poslanců bude dnes souhlasit s další pomocí pro Řecko s velkými obavami z budoucnosti a s těžkým srdcem,“ popsal jednání Spolkového sněmu zpravodaj ČT Martin Jonáš.
Šéf německé státní kasy před hlasováním řekl, že Evropská unie musí být solidární se zeměmi v problémech. „Nás Němce víc než ostatní čeká ve 21. století dobrá budoucnost jen tehdy, když se podaří sjednocení Evropy, když Evropa bude držet pohromadě,“ upozornil Schäuble.
V zájmu Německa je podle něj také zachovat stabilní euro. „Společná měna ale vyžaduje, aby si všichni, kdo ji používají, byli vědomi své odpovědnosti za ni. A solidarita neznamená, že se necháme vydírat. Ať už dopadly volby v Řecku jakkoli, Řecko nemůže v Evropě rozhodovat samo,“ řekl Schäuble. Zdůraznil, že prodloužení záchranného programu neznamená, že se středomořské zemi budou poskytovat další miliardy eur. „Spíš to je poskytnutí času navíc, aby bylo možné ten program úspěšně dokončit,“ upřesnil ministr.
„Je to spíš dohoda o dohodě budoucí, protože nyní budou rozhodovat další čtyři měsíce, ve kterých Evropa musí najít skutečně komplexní řešení. Po pěti letech krize to vypadá, že samoúčelné půjčky a samoúčelné škrty nic neřeší. Nyní bude pravděpodobně probíhat debata o prorůstových opatřeních, na která tlačí Evropská komise, Francie nebo Itálie,“ domnívá se politolog a publicista Thomas Kulidakis.
Spolkový sněm (Bundestag)
Někteří poslanci Bundestagu byli pobouření výrokem řeckého ministra financí Janise Varufakise, který za svůj cíl prohlásil odepsání části dluhu a zrušení úsporných opatření, kterými věřitelé podmiňují další pomoc. „Schválíme dohodu, ale očekáváme, že Řecko bude lpět na tom, co slíbilo. Byli jsme překvapení poznámkou řeckého ministra financí. Tohle je nevhodný způsob jednání,“ reagoval Volker Kauder, šéf poslaneckého klubu vládní CDU.
- Řecký premiér Tsipras označil výsledek dnešního hlasování za vyjádření německé důvěry Evropě. „Začínáme tvrdě pracovat na změně Řecka v měnící se Evropě,“ řekl šéf řecké vlády zpravodajské televizi Euronews.
„To, aby Řecko zůstalo v eurozóně, je správné i z pohledu bezpečnosti. Když se podíváme, v jakém regionu Řecko leží, co se v jeho blízkosti děje, pak je v našem nejvyšším zájmu, aby Řecko zůstalo v eurozóně a stabilní,“ dodal předseda poslanců Zelených Anton Hofreiter.
"Všichni přijali kompromis prodloužení, protože by neradi viděli odchod Řecka z eurozóny nyní a chtěli by dát příležitost tomu, aby Řecko bylo schopno najít řešení. Pokud dojde k tomu, že se evropská ekonomika vzchopí, bude mnohem jednodušší najit řešení, protože rozdělovat větší koláč je vždycky jednodušší než menší koláč," řekl ekonom Jan Švejnar. "Je správné, že vyjednali čtyřměsíční lhůtu, v níž můžou najít lepší a efektivnější řešení, ale též kompromis s věřiteli. Řecká krize na počátku byla krizí Řecka, že nebylo schopné splatit dluhy. Ale to, že jim půjčili banky z různých zemí, Německa, Francie a dalších, aby získali vyšší úrok na těchto půjčkách, znamenalo, že to byla též chyba bankéřů, kteří byli ochotni jít do rizikových investic. Rizikové investice se někdy obrátí v to, že skončí neúspěchem," dodal.
Carsten Schneider z vládní sociální demokracie (SPD) nicméně varoval, že pomoc musí sloužit jen k zajištění stability Řecka: „Pokud bude chtít řecká vláda financovat své volební sliby z peněz daňových poplatníků jiných zemí, je to nepřijatelné. Jsme pro sociální spravedlnost, ale musí to být financováno z peněz, které si Řecko samo vydělá.“
Alexis Tsipras a Janis Varufakis
Poslanci, kteří odmítali prodloužení pomoci, argumentovali tím, že dosavadní podpora problémy Řecka nevyřešila a navrhované pokračování záchranného programu to nijak nezmění. Klaus-Peter Willsch z CDU navíc označil řeckou vládu premiéra Alexise Tsiprase za nedůvěryhodnou. „Podívejte se na Tsiprase a na Varufakise. Koupili byste si od někoho takového auto?“ ptal se Willsch. „Lepší bude, když se dočkáme hrůzného konce, než aby pokračovala hrůza bez konce,“ odpověděl si obratem.
Dohoda o prodloužení úvěrové pomoci o čtyři měsíce odstraňuje bezprostřední riziko, že Řecku v březnu dojdou peníze, bude muset vyhlásit bankrot a odejít z eurozóny. Nová levicová vláda v Aténách tak dostala až do června prostor k tomu, aby se pokusila vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky pro splácení dluhů mezinárodním věřitelům.
Řecká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku oproti předchozímu kvartálu klesla o 0,4 procenta. Ukazují to zpřesněné odhady, které zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT. První rychlý odhad z poloviny února předvídal mezičtvrtletní pokles o 0,2 procenta.
Ze sezonně očištěných výsledků vyplývá, že výdaje spotřebitelů zůstaly na konci loňského roku beze změn. Investice mezičtvrtletně stouply o 18,3 procenta. Vývoz služeb, včetně cestovního ruchu, se ale snížil o více než tři procenta.
Meziročně stoupl v posledním čtvrtletí roku řecký HDP o 1,2 procenta. Vláda v Aténách a mezinárodní věřitelé odhadují, že za celý rok stoupla ekonomika o 0,6 procenta.
Ministr Varufakis tvrdí, že plán reforem je úmyslně formulován neurčitě, aby bylo snazší pro něj získat souhlas v jednotlivých národních parlamentech. Prý mu takový postup „plodné neurčitosti“ doporučili ostatní členové euroskupiny, nikoho konkrétního však nejmenoval.
Podle rozhlasové stanice Deutschlandfunk už schválily pomoc Řecku také parlamenty v Estonsku, Nizozemsku a Finsku. V dalších státech eurozóny parlamenty do rozhodování nezasahovaly.
Proti prodloužení dohody s mezinárodními věřiteli už v Aténách demonstrovali první obyvatelé. Zhruba 500 příslušníků krajní levice zničilo několik aut a výloh obchodů. Jednalo se o první násilnou demonstraci od nástupu nové vlády na konci ledna. S ústupky, ke kterým se kabinet při vyjednávání s ostatními členy euroskupiny uvolil, nesouhlasí ani část vládní levicové strany SYRIZA; označuje to za zradu předvolebních ideálů.