Na konci roku rostla ekonomika rychleji, o 1,5 procenta

• ČT24

27. 2. 201527. 2. 2015, 21:20|Zdroj: ČT24

Výroba igelitových tašek a fólií

Zdroj: ČT24/Jan Langer

Praha – Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí rostla meziročně o 1,5 procenta, tedy rychleji než podle předběžného odhadu. Původně uváděl Český statistický úřad růst o 1,3 procenta. Dvouprocentní růst hrubého domácího produktu za celý loňský rok nicméně statistici ve zpřesněných číslech potvrdili.

Ekonomika ČT24: Co stojí za růstem české ekonomiky? (zdroj: ČT24)

ČSÚ zlepšil také údaje o mezičtvrtletním růstu ekonomiky. V loňském čtvrtém čtvrtletí se HDP ve srovnání s předchozím kvartálem zvýšilo o 0,4 procenta (původně statistici odhadovali růst o 0,2 procenta). Tempo mezičtvrtletního růstu tak zůstalo shodné se třetím čtvrtletím.

Hospodářský růst ve čtvrtém čtvrtletí byl tažen zahraniční i domácí poptávkou. „Konečná spotřeba domácností ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o dvě procenta, a oproti předchozímu čtvrtletí o 1,2 procenta, což je nejvyšší mezičtvrtletní nárůst od počátku roku 2010,“ upozornili statistici. Růst podpořil také zpracovatelský průmysl, zejména výroba dopravních prostředků a strojů.

V oblasti služeb rostla významně doprava, obchod, nemovitosti a veřejná správa. Naopak stavebnictví, zemědělství či služby pro podniky mírně klesaly. Svou dynamiku si nicméně udržela investiční aktivita, vedle podnikové sféry k ní přispěly i vládní instituce.

Loňský meziroční růst ekonomiky o 2 procenta podpořila zejména zahraniční poptávka, zvýšení hrubého kapitálu a také výdaje domácností a vlády. Domácnosti utratily ve srovnání s rokem 2013 o 1,7 procenta více.

• "I prognóza na tento rok patří mezi nejvyšší v Evropě, tak doufejme, že to vydrží," říká ministr financí Andrej Babiš (ANO). 

• "To, co bych vládě vytkl, je, že přesto, že může počítat s přírůstky příjmů z hospodářského cyklu, tak zvyšuje strukturální deficity, to je trestuhodné," prohlásil místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Švejnar: Ekonomika se odlepila, podnikatelé mají poptávku, jsem optimistický

„Není to růst pěti nebo sedmi procent, kdy bychom všichni cítili, jak ekonomika tepe. Na druhé straně se nám snižuje nezaměstnanost. To je velice důležité a dobré, postupně začnou růst mzdy, které dlouhodobě nerostly. Normální člověk to pozná tím, že bude mít lepší příležitost najít práci a menší pravděpodobnost, že práci ztratí, a že s postupem času budou výdělky též viditelně lepší,“ zhodnotil ekonom Jan Švejnar v Hyde Parku ČT, podle kterého jsou aktuální čísla velmi pozitivní výsledek.

Myslí si, že by ekonomický růst mohl pokračovat, záviset to ale bude na hospodářské politice vlády. Vliv má i výše zadlužení, které je udržitelné, pokud nebude stoupat. „Pokud bychom zůstali na čtyřiceti plus procentech oproti jiným zemím, které jsou na osmdesáti, sto i sto třiceti procentech, jsme na tom relativně dobře,“ dodal Švejnar. Současná vláda podle něj vede rozumnou rozpočtovou politiku, jejím pozitivem je omezení restrikcí a schopnost dohody, jako negativum označuje absenci podstatných reformních kroků z hlediska střednědobého i dlouhodobého růstu.

Analytici: Struktura HDP je dobrý základ pro letošek

Poslední údaje o vývoji ekonomiky považují analytici za pozitivní, a to díky struktuře růstu, který táhne hlavně domácí poptávka. Navíc loňský celoroční výkon dává dobré základy pro zlepšení v letošním roce.

„Růst hospodářství se odpoutal od své primární závislosti na exportu směrem k domácí poptávce,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. „Ekonomika navíc získává novou silnou vzpruhu v podobě nižších cen dovážené ropy, odrážejících se v levnějších pohonných hmotách i surovinách pro chemický a plastikářský průmysl.“

„Výhled však zůstává příznivý i z jiných důvodů. Hospodářský útlum eurozóny totiž nakonec není tak citelný, jak se předpokládalo,“ poukázal hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank by si letos české hospodářství mohlo připsat až 2,5 procenta.

HDP

Zdroj: ČT24

„O tom, jestli se ekonomice daří, se rozhodne teprve za několik dalších měsíců,“ myslí si naopak makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman. Indikátory očekávání budoucího ekonomického vývoje se podle něj zhoršují. „Ekonomika není v tak dobrém stavu, jak se to možná na první pohled zdá,“ poznamenal Ungerman, který je zároveň poradcem ministra financí.

„Spotřeba domácností rostla o 1,7 procenta, celkový HDP o 2 procenta, takže spotřeba domácností rostla pomaleji než celkový HDP. To, co v minulém roce pomáhalo, jsou investice, které rostly asi o 3,5 procenta. A v tom je úloha vlády, aby podporovala a stimulovala investice,“ je přesvědčen ekonom.

Růst pomáhá snižovat nezaměstnanost

Přestože se díky ekonomickému růstu snižují počty nezaměstnaných, úřady práce stále evidují skoro 560 tisíc uchazečů. Přitom jsou zde i obory, kde pracovníci naopak chybí. Příkladem může být průmysl, kde odborníky hledí dlouhodobě víc než dvě třetiny podniků. Firmy dnes už hledají talenty přímo na školách - nabízejí jim praxi nebo stáže. „Chybí nám trošku koncept v tom, kolik odborníků bychom měli vychovávat a taky samozřejmě finanční podpora pro tu výchovu, protože máme omezené zdroje,“ říká Petr Konvalinka, rektor ČVUT.

Nechybí ale pouze vysokoškoláci, nedostatek je i lidí s výučním listem. Dlouho a často marně hledají firmy schopné konstruktéry, operátory počítačem řízených obráběcích strojů nebo svářeče. Klíčovým oborem průmyslu v Česku je strojírenství, které se prolíná do dalších oborů, tam zaznamenáváme největší stížnosti zaměstnavatelů," říká Dagmar Kuchtová, ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zástupci zaměstnavatelů varují, že nedostatek technicky vzdělaných lidí ohrožuje konkurenceschopnost České republiky. Pro zahraniční investory je to totiž jeden z nejdůležitějších ukazatelů při rozhodování, jestli v Česku vyrábět.

"Co se týče budoucnosti konkurenceschopnosti české ekonomiky – závisí to na technicky vzdělaných kádrech. To je pro nás naprosto zásadní problém. Proto jsme také letos udělali Rok průmyslu a technického vzdělání s patronací vlády a chceme, aby si veřejnost uvědomila, jaké obrovské počty odborníků ze strojírenství, automobilového průmyslu a všech dalších odvětví průmyslu chybějí," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.