Vyšší daně přesunou hazard na černý trh, tvrdí kritici

Praha – Rozmach nelegálního trhu s hazardem a v důsledku toho menší příjem do státní kasy, tak může podle některých kritiků skončit navrhované zvýšení daní z hazardu, které prosazuje ministerstvo financí. U automatů a živého hraní počítá s dvojnásobným navýšením daně na 40 procent, pro kurzové a loterijní sázky prosazuje 30 procent. Ministerstvo pod vedením Andreje Babiše (ANO) námitky odmítá a naopak očekává, že na daních vybere víc.

„Jsem velmi skeptický k tomu, že to takhle bude fungovat, obávám se, že značná část hazardního průmyslu odejde do šedé nebo černé zóny,“ okomentoval nové zdanění místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle Babiše se ale s tímto rizikem dokáží úřady vypořádat. „Problém může být s černým trhem, ale tam my v rámci novely zákona řešíme kompetenci Celní správy a myslím si, že se s tímto problémem dokážeme popasovat,“ řekl dnes v ČT.

Podle ministerského návrhu se zvýší také paušální platba za jeden hrací přístroj u takzvaných technických her ze současných 20 tisíc korun ročně na 40 tisíc korun. „Technické hry jsou nejrozšířenější hazardní hrou v ČR. Zároveň je to naprosto nejrizikovější segment hazardu. Ta sazba odpovídá tomu, že je třeba krýt sanace vynakládané na patologické hráčství,“ uvedla náměstkyně ministra Simona Hornochová. Nižší sazba u kurzového sázení pak podle resortu odpovídá tomu, že výrazně méně svádí k patologickému hráčství.

Kromě toho budou provozovatelé hazardu i nadále platit 19procentní daň z příjmů fyzických osob. Beze změny zůstane také osvobození provozování všech typů her od DPH bez možnosti jejího odpočtu. Šéf resortu Andrej Babiš (ANO) si od nových opatření slibuje až 6 miliard korun do státní kasy. Polovina půjde pro potřeby rozpočtu, druhá pak na podporu sportu.

„Je iluzorní si myslet, že stát po nově zavedených sazbách vybere to, co vybíral dosud, a je a naprostou utopií, že ještě vybere o šest miliard více,“ namítá Petr Vrzáň, výkonný ředitel Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů, podle něhož nemají provozovatelé sebemenší šanci na trhu s tak velkými daněni uspět a vše se tak dostane do rukou mafie. Některé společnosti už dnes hrozí arbitrážemi. „Arbitráže nemůžou hrozit, protože my ty udělené licence necháme doběhnout. Povolení, která jsme vydali, nebudeme rušit,“ namítá ministr.

  • Marek Herman, výkonný ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek, v Událostech, komentářích: „Sportovní sázení je zdaněno v Evropě v průměru 18 procenty, u nás 20 procenty. My tomu říkáme 'evropský koridor'. Pokud by to bylo v evropském koridoru, tak jsme schopni to zvládnout. 30 procent je pro nás 50procentní nárůst, to je velmi dramatické zvýšení.“
  • Ondřej Závodský, náměstek ministra financí, v Událostech, komentářích: „Co se týče těch sazeb, vycházeli jsme ze zkušenosti okolních států - skandinávských a dalších zemí, od kterých máme skutečně dobré reakce, že to tam funguje.“

V současné době musí provozovatelé platit jednotnou 20procentní daň, která se vztahuje na všechny druhy her. Hazard je u Čechů velmi oblíbený. Za loňský rok prosázeli 123,9 miliardy korun, což je meziročně o 0,9 procenta méně. Na výhrách se jim vrátilo 95,3 miliardy korun. Provozovatelům her tak zůstalo 28,6 miliardy korun, z nichž platili výše uvedené daně a odvody.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, které na se na přípravě legislativy podílelo, odhaduje, že je v Česku 150 000 problémových hráčů, z toho 40 až 80 tisíc je patologických. Třetina patologických hráčů v léčbě uvádí, že se v důsledku hraní dopustila krádeže, pětina zpronevěry a osm procent loupeže. Patologický hráč měsíčně prohraje v průměru 40 000 korun, jejich dluh se pohybuje kolem jednoho milionu korun. Závislost na hazardu podle střediska až sedmkrát zvyšuje riziko sebevraždy.

Babiš: Peníze z hazardu půjdou na sport

Ministr Babiš chce změnit rozdělování peněz z hazardu na sport. Místo Českého olympijského výboru (ČOV) by je mělo sportovcům posílat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), prohlásil na dnešní tiskové konferenci. Ministrovi se zdá současný systém neprůhledný.

Předsedovi ČOV Jiřímu Kejvalovi se nicméně návrh příliš nezamlouvá. Stoprocentní závislost na státu podle něj nikdy nepřinesla nic dobrého. „Jediný hmatatelný výsledek navrhované novely loterijního zákona je, že sport má přijít i o to málo, co z loterií má - tedy o odvody ve výši více než 400 milionů korun ročně. Získali jsme tyto prostředky pro děti, aby začaly sportovat. Teď o ně mohou přijít,“ prohlásil Kejval. Naráží tak na současnou praxi, kdy společnosti provozující loterie a hazardní hry mohou z dvacetiprocentního odvodu poslat čtvrtinu rovnou ČOV, který tyto peníze využívá na neprofesionální sportování mládeže. Zavázala se k tomu většina největších firem.

S Kejvalovými námitkami Babiš nesouhlasí a tvrdí, že 6 miliard korun poputuje k dětem, jejichž rodiče nemají na financování sportu dost peněz, nebo na tělovýchovu ve školách.

Počet automatů podle počtu obyvatel

Vyšší daňová sazba ale není jediným nástrojem, kterým chce Babišův úřad s hazardem bojovat. Už v říjnu přišlo ministerstvo s návrhem zákona o hazardu, který limituje počet hracích automatů podle velikosti populace v obci a většinu pravomocí rozděluje mezi Celní správu a radnice (čtěte více). Tento zákon i nové daňové sazby by podle ministerstva měly platit od 1. ledna 2016.

Brněnské zastupitelstvo ale už dnes odhlasovalo úplný zákaz herních automatů na celém území města. Opatřením, které bude platit od 1. ledna, se tak moravská metropole přiřadí k přibližně dvěma stovkám českých měst, v nichž takovýto zákaz už funguje. 

Vydáno pod