Rusko se snaží spasit rubl, lidé zatím skupují dolary i auta

Moskva – Nákupy dolarů, eur nebo také automobilů vyvolal v Rusku dopolední strmý pád rublu. Přestože se poté situace zlepšila a dolar opět zhruba o deset rublů zlevnil, zaplavily nejenom Rusko spekulace o pádu vlády; i z oficiálních zdrojů potom přichází varování před inflací.

Ruská měna se dnes přiblížila k hranici 80 rublů za dolar. Během několika hodin se propadla o dvacet procent a od začátku roku ztratila polovinu hodnoty. Kdyby Rusové dostávali platy v dolarech, brali by počátkem roku 980 dolarů, při dnešním nejnižším kursu pouze 405. Rusové se proto rublů zbavují – buď je mění za jiné měny, nebo nakupují cennosti, elektroniku či auta. Na cenách v obchodech se totiž zatím pohyby rublu neprojevily. „Lidé nevědí, co dělat. Držet se dolaru, nebo rublu? V autosalonech kupují auta a nevědí, co bude,“ popsal náladu Rusů obyvatel Moskvy Vjačeslav. V některých oblastech usnadnil lidem rozhodování, jak naložit se slábnoucími rubly, fakt, že zásoby eur a dolarů došly.

Sledujte vývoj kurzu rublu vůči dolaru minutu po minutě.

Ponechte si rubly, vyzvala vláda. Chystá další opatření

Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev však po naléhavě svolané schůzi vlády vyzval obyvatele, aby ponechali své úspory ve stejné měně, v jaké je měli dosud. Ministři podle úřední zprávy „vypracovali soubor opatření, která by měla přispět ke stabilizaci situace“. Méně optimismu však dávalo oznámení guvernérky ruské centrální banky Elviry Nabiullinové. „Naše společnosti a banky přišly o možnost požádat mezinárodní zdroje o finanční pomoc,“ upozornila.

Ministři jednali s vedením centrální banky o opatřeních, která by ruskou ekonomiku stabilizovala. Poslední opatření banky však příliš neúčinkovalo, ranní razantní zvýšení základní úrokové sazby pád měny zastavilo pouze na okamžik. Nyní se podle Elviry Nabiullinové bude snažit nalézt způsob, jak omezit inflaci a povzbudit obyvatele k ukládání rublů na úročené účty. Vláda i banka také čelí sílící kritice, že jejich zásahy přišly pozdě. Bývalý vicepremiér Igor Němcov potom obvinil centrální banku, že doslova natiskla 630 miliard dolarů, aby pomohla společnosti Rosněft. Nabiullinová však trvá na tom, že je rubl „pohodnocený podle všech základních parametrů“.

Čekají Rusko kapitálové kontroly?

Média nejenom v Rusku byla během dne plná spekulací o omezení pohybu kapitálu a zastavení výplaty západních měn. Podle serveru Newsru vláda vysílá signály o blížící se chudobě, utrpí prý hlavně rodiny s dětmi. „Letošek končíme s 15,7 milionu chudých, vlivem inflace jejich počet nevyhnutelně vzroste,“ řekla agentuře Interfax místopředsedkyně vlády Olga Goloděcová. Leonid Bershidsky z agentury Bloomberg očekává, že Rusko bude muset zavést tzv. kapitálové kontroly, tedy například omezení vývozu měny za hranice, což se týká i zahraničních investorů, například v případě nedávných kontrol na Kypru platilo i omezení výběrů z bankomatu. Situace je podle něj obdobná jako v Malajsii po krizi v roce 1997, kterou pomohlo ukončit právě zavedení kontrol. Ve své době ale čelila Malajsie ostré kritice a zhoršila se pověst země na kapitálových trzích.

Zavedení kontrol očekává také hlavní ekonom společnosti ERA Jan Bureš. „Zvyšování úrokových sazeb, jak bylo zatím avizováno, nepomáhá, devizových rezerv není nazbyt a moc dalších jiných zbraní nepřipadá v úvahu,“ upozornil. Petr Zajíc z Pioneer Investments, ovšem dodal, že si nemyslí, že by situace spěla ke státnímu bankrotu, který Rusko fakticky zažilo již v roce 1998. „Situace je zásadně jiná, a to s ohledem na devizové rezervy, kterou jsou, přestože ruská centrální banka utratila spoustu peněz na intervence, pořád ještě velmi výrazné,“ poukázal. Rusko navíc stále má pozitivní účet platební bilance. Jak ale upozornil zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas, lidé mají krizi z 90. let ještě v živé paměti a jejího opakování se navzdory ekonomickým faktům obávají.

Strhne rubl i české exportéry?

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý očekává, že v důsledku oslabení rublu budou lidé v Rusku více nakupovat domácí zboží. Krize měny tak bude mít vliv i na české firmy, které do Ruska vyvážejí. „Druhá věc, může dojít i k destabilizaci některých finačních institucí. Nemyslím v žádném případě, že našich, ale třeba některých větších západoevropských bank, které mají v Rusku silnou expozici,“ varoval Vladimír Dlouhý.

Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže poznají dopad ruských potíží také čeští podnikatelé v turismu. Příslušníci ruských středních vrstev podle něj letos pravděpodobně nevyrazí na vánoční a novoroční cesty do Česka. Lze očekávat až třicetiprocentní úbytek.

Putinův mluvčí: Za pádem rublu je spekulativní nálada

Podle Dmitrije Peskova, mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina, stojí za propadem rublu především „emoce a spekulativní nálada“. Obdobně vnímá situaci politolog Petr Robejšek. Propad rublu spojuje s ukrajinskou krizí a sankcemi, které na sebe navzájem uvalily Rusko a západní země. „Pád rublu způsobila – to si myslím v těchto dnech, v těchto hodinách – především měnová spekulace. Jsem přesvědčený, že existují velké sázky napadající rubl. Scénu pro to, aby tyto sázky měly šanci na úspěch, připravili politici na obou stranách,“ řekl Petr Robejšek. Je přesvědčen, že se západ snaží Rusko vmanipulovat do zoufalé situace, která však může vést pouze k vyostření situace. „Kdybych věřil ve spiklenecké teorie, tak bych řekl – tady existuje něco jako spiknutí. Jelikož na ně nevěřím, mluvím spíše o tom, že existuje něco jako nevědomé spiknutí slepých a nezodpovědných politiků, kteří si neuvědomují, že manévrují svět na okraj války,“ dodal Petr Robejšek, podle kterého není západ natolik ekonomicky silný, aby byl schopen podporovat Ukrajinu.

To však důrazně odmítl analytik mezinárodních vztahů a bývalý konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Rusko se podle něj do problémů dostalo samo jednostranným zaměřením své ekonomiky. „Ruská ekonomika není konkurenceschopná, tudíž výpadek v příjmu v jedné komoditě, například ropě a plynu, nedokáže kompenzovat zisky z jiných komodit,“ řekl Vladimír Votápek. Silová reakce Ruska podle něj nepřipadá v úvahu. „To budou bombardovat mezinárodní burzy?“ poznamenal.

Bureš, Robejšek, Votápek: Pád rublu jako dozvuk ukrajinské krize? (zdroj: ČT24)

Co se stalo v Rusku v roce 1998?

V Rusku začínají ožívat vzpomínky na rok 1998. Po krizi tzv. asijských tygrů v předchozím roce poklesl zájem o ropu, investoři navíc začali být velice opatrní. Ruská vláda se až do léta snažila udržovat hodnotu rublu. Navzdory vysoké podpoře od MMF nakonec však musela povolit, měna vzápětí spadla na polovinu a Rusko fakticky zbankrotovalo. Vláda vyhlásila vedle devalvace rublu také restrukturalizaci vnitřního dluhu a tříměsíční moratorium na splátky zahraničního soukromého dluhu. Výsledkem pro obyvatele Ruska byl pokles životní úrovně, země musela kvůli finančním potížím, které přišly v roce, kdy byla špatná úroda, požádat o mezinárodní humanitární pomoc. Dozvuky krize jsou považovány za jeden z klíčových důvodů rezignace tehdejšího prezidenta Borise Jelcina na konci roku 1999.

Vydáno pod