Štrasburk – Evropská komise chce vytvořit nový fond – má disponovat kapitálem ve výši 21 miliard eur. Během následujících tří let by měl povzbudit investice, aby dosáhly až 315 miliard eur. Ve Štrasburku tento plán představil šéf EK Jean-Claude Juncker. Evropským poslancům řekl, že peníze mají sloužit jako záruky pro soukromé investory, aby mohli financovat velké strategické projekty. Sklidil kritiku nejen z řad europoslanců, že jde jen o přelévání peněz odjinud. To však šéf komise odmítá.
EK chystá oživení ekonomiky: fond ve výši 21 miliard eur
Juncker avizuje investiční balík dlouhodobě, právě zásadní investice totiž patří mezi priority nové Evropské komise. Podrobnosti ale oznámil až dnes v Evropském parlamentu. Uvedl, že vznikne Evropský fond pro strategické investice (EFSI), do nějž by mělo přitéct 16 miliard eur unijních prostředků a pět miliard eur od Evropské investiční banky.
EU přitom očekává, že se tato suma mnohonásobně zvýší, právě díky zapojení soukromých investorů. A výsledná suma prý může být i vyšší než 315 miliard (8,7 bilionu Kč), pokud se na investicích budou podílet i jednotlivé státy. „Potřeby jsou obrovské. Je to generační výzva. Evropa se s tím bude muset vypořádat,“ zdůvodnil Juncker ambicióznost projektu, který je ale podle něj realisticý.
GALERIE
videogallery_488369
Návrh čelí kritice
Postup komise dlouhodobě čelí kritice z různých stran. Jednou z hlavních výtek je, že investiční balík nebude obsahovat „nové“ peníze, protože jen přejmenuje již existující. Do EFSI totiž půjde například 2,7 miliardy eur z vědeckého programu Horizont 2020 nebo 3,3 miliardy z fondu Connecting Europe Facility. Juncker ovšem trvá na tom, že o „přesouvání peněz“ nejde. „Peníze nebudou padat z nebe. Nemáme tiskárnu na peníze. Musíme přitáhnout peníze tak, aby pracovaly pro nás,“ zdůraznil šéf EK.
Juncker si od investičního balíku slibuje, že výrazně zvýší důvěru investorů. Ta podle něho trpí hlavně v důsledku zadlužení EU, které se se dostalo na 90 % HDP. Zvolený způsob podle předsedy EK Unii dále zadlužovat nebude.
Reakce europoslanců
Philippe Lamberts (belgický europoslanec za Zelené): „Je těžko věřit, že 21 miliard eur, které jsou na stole, by měly patnáctinásobný efekt a byly schopné mobilizovat investice za víc než 300 miliard eur. “
Pavel Telička (liberální frakce ALDE): „Oceňuji akcent na soukromý kapitál a poskytnutí záruk pro rizikovější tranše.“ V návrhu mu ale chybějí daňové stimuly a způsob, jak čerpání prostředků podmínit přijetím strukturálních reforem.
Pavel Poc (ČSSD): „Juncker provětral zatuchlé ovzduší po Barrosově etapě utahování opasků a stagnace.“ Předseda EK ale podle něj bude muset dokázat, že investiční balíček není jen „přemalováním“ peněz ze strukturálních fondů.
Jan Zahradil (Evropští konzervativci a reformisté): „Místo skutečného řešení problému přichází Juncker s typicky levicovým řešením − napumpovat do ekonomiky veřejné peníze. Přesně v tom jeho plán spočívá, i když se skrývá za jakési záruky rizik.“
Pavel Svoboda (frakce lidovců EPP): „Pro Česko je to odvážný, ale přínosný projekt: přínosný, protože jsou to investice, které přinesou hospodářský růst a nová pracovní místa; odvážný, protože Česko má problémy najít životaschopné projekty i pro kohezní prostředky, kde se nepožaduje žádný zisk.“
Patrick O'Flynn (britský euroskeptik za stranu UKIP): „Brutální pravda je taková, že nemáte těch 315 miliard eur, i když byste rád. Budete vkládat dobré peníze do koše, kde už jsou špatné.“
Peníze by měly být dostupné během první poloviny roku 2015. Kritici namítají, že hrozí plýtvání, pokud se použijí na zbytečné projekty. Podle šéfa EK ale dostanou prioritu projekty z oblasti mezinárodní dopravy, energetiky a datových sítí, protože kvalitní infrastruktura ekonomiku nesporně podporuje.
Komentář Petra Gapka, hlavního ekonoma GE Money Bank
„Je to určitě sporné řešení. Na jednu stranu by evropská ekonomika tyto prostředky uvítala, na druhou stranu se jedná o veřejnou podporu, a veřejná podpora už z definice pokřivuje soukromý trh, takže to není ta nejsprávnější cesta, jak by se měla ekonomika zvedat,“ uvedl pro ČT, a plán přirovnal k pumpování dalších umělých steroidů.
Podle Gapka vzbuzuje plán dvě hlavní otázky. Jednak jestli zafunguje pákový efekt, a skutečně přinese investice ve výši 315 mld. eur, což představuje asi 2, 5 % evropské ekonomiky. „Druhá otázka je, jestli 2,5 procenta nejsou během tří let přeci jen trochu málo. Já bych řekl, že ten odhad kolem 300 miliard investic, ten by se mohl naplnit, pokud by evropská ekonomika šlapala. Nicméně pokud se stále nacházíme v období, kdy není jasné, jestli evropská ekonomika rychlejším tempem poroste, nebo jestli bude stagnovat, tak bych řekl, že je ten odhad trošku přestřelený,“ doplnil Gapko.
EK odhaduje, že investiční plán by v příštích třech letech mohl vytvořit milion až 1,3 milionu nových pracovních míst. Z investic by totiž měly profitovat všechny členské státy. Podle hlavního ekonoma GE Money Bank existuje však pochybnost, jestli všechny země dokážou peníze vyčerpat, protože některé mají problémy s čerpáním stávajících dotací, upozornil s odkazem na Českou republiku.
Jaké konkrétní projekty bude chtít Česko do Bruselu nominovat, zatím není jasné. „Lze v tuto chvíli říct, že už jednáme spolu s ministerstvem financí. Obě ministerstva na pondělním jednání vládního výboru pak představí společný dokument,“ uvedl Karel Dlabač, tiskový mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.
Bankovní analytici
Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank: „Evropa akutně potřebuje nový růstový impulz pro svou ekonomiku. Investice do infrastruktury vidím jako jeho rozumné směřování.“ Sobíška by ale překvapilo, kdyby si na nové peníze sáhli také investoři z Česka, kde příprava projektů dopravní infrastruktury trvá neskutečně dlouho.
David Marek, hlavní anlytik Deloitte: „Cokoli, co pomůže eurozóně, respektive celé EU, se pozitivně promítne do vývoje české ekonomiky vzhledem k vysokému podílu exportu směřujícího na ostatní evropské trhy.“ Myšlenka znásobit peníze z EU fondů zapojením soukromého kapitálu je podle něj užitečná. Na druhou stranu odhady Evropské komise jsou prý poměrně odvážné.
Spuštění investic předpokládá shodu EK s poslanci Evropského parlamentu i členskými státy EU, pokud ke shodě dojde, mohlo by vše fungovat v létě příštího roku.