Tržní ekonomiku už máme. Teď jen zatočit s byrokracií a korupcí

Praha – Sametová revoluce neznamenala pouze změnu politického režimu, ale i přechod od státem řízené ekonomiky na tržní hospodářství. Za uplynulým čtvrtstoletím se ohlédli byznysmeni a politici na konferenci Hospodářské komory 25 let svobodného podnikání. A podnikatelé se především shodli na tom, že je pořád co vylepšovat – hlavně omezit byrokracii a korupci.

Ani po pětadvaceti letech není tuzemský systém tržního hospodářství bez chyb. Byznysmeny trápí zejména složitá byrokracie a korupce, které stále brání rozvoji českých firem. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by se měl stát rychle vypořádat s důsledky korupce z minulosti a připravit lepší a transparentnější zákony. Komora by také ráda, aby stát pomohl podnikatelům při jejich expanzi do rizikových oblastí.

Navzdory všem problémům ale v Česku vyrostla řada úspěšných firem, která prorazila i v zahraničí. Třeba lustry z jablonecké Preciosy zdobí paláce šejků, prezidentské kanceláře a největší kasina světa. A plují i po světových mořích. „V loňském roce jsme dodávali na největší soukromou jachtu na světě. Jachtový byznys je velmi komplikovaný, protože samozřejmě všechno musí fungovat, všechno musí držet,“ popisuje generální ředitel společnosti Preciosa Lustry Pavel Marek.

Dalším světově známou českou firmou je výrobce antivirových programů Avast. Jeho software chrání víc než 200 miliónů počítačů po celém světě – firma přitom zaměstnává jen 350 lidí. Ráda by je víc angažovala v dalším rozvoji vydáním zaměstnaneckých akcií. Tomu však česká legislativa příliš nepřeje. „U nás to není nákladovou položkou, v Americe ano,“ upozornil spolumajitel Avastu Eduard Kučera.

Transformace byla úspěšná, shodli se Klaus se Zemanem

Že v tuzemsku vyrůstají firmy, které reinvestují zisky do svého podnikání, s povděkem kvitoval i prezident Miloš Zeman, jenž se konference k pětadvaceti letům svobodného podnikání rovněž zúčastnil. Spolu s bývalou hlavou státu Václavem Klausem považují za úspěch především ekonomickou transformaci z devadesátých let.

„Jdeme po stoupající cestě, na které jsou některé zbytečné kameny. Tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala. Naše obce a města 'krásní'. Dokonce se můžeme vzájemně kritizovat. Přes všechny chyby zde sedíme jako svobodní lidé, kteří mohou vyjadřovat své názory bez obavy, že je někdo zavře. A to není málo,“ prohlásil Miloš Zeman. Odmítl zároveň dva protichůdné mýty, které se kolem ekonomické transformace vytvořily – že „všechno bylo špatně“, nebo že „všechno bylo dobře“.

„Přes všechny věci, které nás netěší, byla naše transformace úspěchem. Tato teze se mi zdá nesporná, mimo jakoukoli pochybnost,“ nechal se slyšet Václav Klaus, který se ovšem se svým následovníkem liší v pohledu na kuponovou privatizaci. Podle Zemana rozptýlené vlastnictví akcionářů nedokáže kontrolovat podniky. Prezident se zmínil i o působení investičních fondů a tunelování, což prý bylo způsobeno nedostatečnou regulací.

Václav Klaus připomněl, že záměrem kuponové metody bylo zapojit do privatizace co nejvíc lidí. „Jsem ochoten se přít do konce světa a jsem přesvědčen, že racionální argumentací bychom zásadní přínos kuponové privatizace lehce obhájili,“ konstatoval Klaus, podle něhož měla být základem procesu privatizace rychlost, nikoliv maximalizace výnosů.

„Jsme vystavení kritice, ale ostatní hovořili o hypotetických věcech, jejichž důsledky nikdy nebudou moci být srovnány,“ poznamenal k tomu Vladimír Dlouhý, který byl počátkem devadesátých let ministrem hospodářství federální vlády. „Život je nesrovnatelně svobodnější a bohatší než před 25 lety. Životní úroveň se v Česku více než zdvojnásobila,“ dodal šéf Hospodářské komory. Česko je podle něj ve světě vnímáno jako země s velkým potenciálem. „Náš obraz v zahraničí je lepší než v zrcadle, které jsme si nastavili,“ uzavřel bývalý politik, který neúspěšně kandidoval v loňských prezidentských volbách.

Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Vydáno pod