Praha – Zájem Čechů o spoření na důchod ve třetím pilíři klesá. Na konci září evidovaly penzijní společnosti 4 miliony a 830 tisíc klientů – to je o 130 tisíc lidí méně než na konci minulého roku. Za odchodem z třetího pilíře stojí podle Asociace penzijních společností zejména seškrtávání výhod.
Čechy spoření ve třetím pilíři příliš neláká
„Odliv klientů spořících na penzi pokračoval ve třetím čtvrtletí podobným tempem jako v předchozím období, kdy v každém letošním kvartálu ubylo ze systému více než 40 000 lidí. S úpravami podmínek spoření vedoucími k jeho zatraktivnění by tedy politici neměli příliš otálet,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk.
Šefredaktor Fincentra Petr Zámečník na druhou stranu říká, že tím hlavním důvodem odchodu klientů z třetího pilíře nejsou ani tak škrty ve výhodách jako určitá konzervativnost Čechů. „Lidé v Česku jsou vysoce konzervativní a v okamžiku, kdy stát zakázal vstup do transformovaného fondu, tak více rizikové účastnické fondy již nelákají tolik nových účastníků a lidé pochopitelně z transformovaného fondu už jenom odcházejí,“ dodává Zámečník. A za pravdu mu dávají i čísla - počet klientů v transformovaných fondech klesl o 232 000 na 4,64 milionu, ve fondech účastnických naopak stoupl o 102 000 na 193 000.
Zámečník: Češi jsou konzervativní (zdroj: ČT24)
I Zámečník ale připouští, že málo atraktivní účastnické fondy nedokáží nalákat dostatek klientů, aby to pokrylo odliv lidí z fondů transformačních. V této souvislosti se mluví například o zrušení možnosti takzvané výsluhové penze. „Klient si mohl vybrat až polovinu prostředků po 15 letech spoření na penzi, včetně státních příspěvků a včetně jejich zhodnocení,“ vysvětluje Zámečník. Dalším znevýhodněním oproti transformačním fondům je prodloužení doby, kdy si klient může peníze vybrat, a to až na důchodový věk.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie a v neexistenci výsluhové penze. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Účastnické fondy se tak staly výhodnějšími především pro mladé lidi, kteří budou na důchod spořit ještě v řádu desítek let. Kdežto transformované fondy se vyplatí hlavně lidem těsně před důchodem.
Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.