Praha - Přesnou spotřebu tepla budou muset od ledna 2015 měřit domácnosti ve všech bytových a panelových domech v Česku, které si v současné době mezi sebe náklady rozpočítávají. Mnohde už systém funguje kvůli úspoře tepla a spravedlivějšímu placení. Jinde i kvůli legislativním zmatkům netuší, na koho se novinka vztahuje a jaké přístroje kvůli ní mají pořídit. Příslušnou vyhlášku vydalo ministerstvo průmyslu až dnes.
Měření spotřeby tepla - od ledna 2015 pro domácnosti povinnost
Téma Událostí: Měření spotřeby tepla (zdroj: ČT24)
Podle některých správců bytových domů nebylo až dodnes jasné, jaké měřáky mají pořídit. Čekali proto na vyhlášku, jaký přístroj vůbec použít. Od ledna se podle oslovených firem všude určitě měřit nebude. „Naprostá většina se teprve teď o to začala starat a zajímat, v podstatě už dneska je kapacita montáží dávno vyčerpaná,“ tvrdí jednatel firmy Inmes Petr Cikhart.
To, jestli domy spotřebu tepla měří, může kontrolovat Státní energetická inspekce. Družstva ale podle ministerstva průmyslu dostanou čas, aby přístroje pořídila. „Domnívám se, že to není až takový problém. Přes 90 procent má ty indikátory instalovány,“ reaguje ředitel odboru elektroenergetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Ladislav Havel.
Podle zákona se povinnost instalovat měřidla týká všech nemovitostí, kde se celkové náklady na teplo rozpočítávají mezi konečné odběratele. Zejména se tedy jedná o bytové domy a paneláky. Naopak v rodinných domech, na chatách a chalupách takové přístroje být nemusí.
Dnes vydaná vyhláška řeší i konkrétní typy měřidel. Pokud vede do bytu pouze jeden přívod tepla, instaluje se takzvaný kalorimetr - jeden na celý byt. V místech s více stoupačkami, nejčastěji v panelácích, by měly být na každém radiátoru takzvané indikátory.
Ceny měřičů spotřeby tepla
Měření donutí domácnosti šetřit
Instalace měřáků může některé domácnosti přimět více teplem šetřit. Jeho cena sice roste, klesá ale spotřeba. Podle odhadů se tak ušetří až 20 procent tepla. Z rodinného rozpočtu teplo ukrojí asi 26 procent, což představuje přes 17 tisíc korun ročně. Také kvalitní zateplení budovy dokáže ušetřit až 70 procent energie, kromě fasády je ale nutné zateplit i střechu a vyměnit stará okna.
Nejvíce tepelně úsporné jsou pak tzv. pasivní domy, které jsou vybaveny více než dvaceticentimetrovým zateplením, okny s trojskly a větráním se zpětným získáváním tepla. Podle developerů přitom nejsou takové byty dražší. Úskalím je ale vybrat vhodné místo, úsporné domy totiž potřebují dostatek denního světla.