Brusel – Velká Británie podle svého premiéra Davida Camerona nesouhlasí s požadavkem Evropské unie na zaplacení dalších zhruba 2,1 miliardy eur (57,8 miliardy korun) do evropského rozpočtu, jak oznámila Evropská komise po zhodnocení vývoje ekonomik členských zemí za poslední období. Česká republika by v rámci tohoto vyrovnání měla zůstat v plusu.
EU chce po Británii dvě miliardy eur, Cameron je proti
Británii popudilo, že má do unijního rozpočtu přilít miliardy (zdroj: ČT24)
„Evropská komise neočekávala tyto peníze a nepotřebuje je a my spolu s dalšími zeměmi uděláme vše pro to, abychom ji o tom přesvědčili,“ uvedl Cameronův mluvčí během probíhajícího summitu EU v Bruselu s tím, že britský předseda vlády už během tohoto summitu jednal o společném tlaku na komisi se svým nizozemským protějškem Markem Ruttem, jehož země by měla do evropského rozpočtu v rámci tohoto vyrovnání zaplatit druhou nejvyšší částku.
Evropský dokument s nejnovějšími daty u všech členských států si můžete přečíst ZDE.
Podle nejmenovaného představitele Evropské komise citovaného listem The Daily Telegraph jde však o automaticky požadovanou platbu, proti které Londýn nic nezmůže. Brusel označuje revizi evropského rozpočtu na základě vývoje HDP jednotlivých zemí za čistě technickou věc, kterou činí pravidelně.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky Česká republika podporuje dodržení unijních pravidel. „Řada zemí nepočítala s tím, že by se něco takového mohlo stát, je to ale součást standardní procedury, která vyplývá z rozhodnutí Eurostatu. Na Evropské radě jsme k tomu nepřijali žádný oficiální závěr, což myslím předjímá fakt, že se tato pravidla revidovat nebudou,“ prohlásil Sobotka.
Herman Van Rompuy s vnoučaty a evropští lídři na summitu EU
V Británii, kde v letošních eurovolbách zvítězila protievropská strana UKIP přetahující část voličů vládním konzervativcům, jde ovšem o citlivé téma. Podle britských médií se Cameronovi nelíbí, že by Londýn měl platit za to, že se jeho ekonomice v posledním období dařilo lépe než dalším unijním zemím. Nová platba zvýší letošní britské náklady na členství v unii přibližně o 20 procent. Ministerský předseda je podle britských médií popuzen o to více, že Francie má v rámci téže rozpočtové korekce obdržet přes miliardu eur, nejvíce ze všech členských zemí.
Růst britské ekonomiky zpomalil
Podle dnešních dat tempo růstu britské ekonomiky ve třetím čtvrtletí v souladu s očekáváním zpomalilo kvůli slabšímu růstu v sektoru služeb a nejslabší expanzi zpracovatelského sektoru za 18 měsíců. Hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl o 0,7 procenta po zvýšení o 0,9 procenta ve druhém čtvrtletí.
Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků. Meziročně ekonomika zpomalila na tři procenta z 3,2 procenta za duben až červen. Navzdory zpomalení by podle agentury Reuters Británie měla být nejrychleji rostoucí vyspělou ekonomikou v letošním roce. Zpomalení většina ekonomů očekávala a jen několik málo se jich domnívalo, že tempo růstu ze druhého čtvrtletí, které bylo nejvyšší od třetího čtvrtletí 2013, je udržitelné.
Členské země by měly požadavky Bruselu zaúčtovat 1. prosince. Zmíněný dokument však upozorňuje, že jde o předběžná čísla, jejichž finální podobu sdělí komise státům v průběhu listopadu. „Také nás čeká určitý odvod, který by se mohl pohybovat rámcově ve stovkách milionů až do zhruba dvou miliard korun. Na druhou stranu máme avizovanou určitou korekci rozpočtu, která by nakonec měla přinést prostředky České republice. Počítáme s tím, že by se to v zásadě mělo zkompenzovat – spíše to bude nula nebo to bude mírně kladné pro Česko,“ konstatoval Sobotka.
Nedočerpané peníze z fondů EU by se mohly vrátit jako investice
Peníze, které se Česku nepodaří příští rok dočerpat z evropských fondů, by se do české ekonomiky mohly podle Sobotky dostat v podobě investic. „Chceme vést ještě debatu s komisí o tom, abychom měli co nejlepší podmínky pro dočerpání finančních prostředků v příštím roce,“ prohlásil Sobotka. Nebude to podle něj změkčení pravidel, spíš prý půjde o jejich případnou úpravu.
Předseda nové Evropské komise Jean-Claude Juncker má do prosince členským zemím předložit konkrétní návrh podoby svého balíčku na podporu růstu ve výši 300 miliard eur (asi 8,4 bilionu korun). Česko a další země visegrádské skupiny nyní podporují, aby se do těchto peněz počítaly i prostředky z fondů, o které by jinak mohly přijít. Pokud by to ale nebylo možné, další variantou by mohlo být vložení nevyčerpaných peněz do nějakých nových fondů.
Premiér připomněl, že rok 2015 je poslední, kdy podle unijních pravidel může Česko čerpat peníze z minulého období 2007 až 2013. ČR je z pohledu jejich čerpání nejhorší z celé EU. České ministerstvo pro místní rozvoj, které je koordinátorem dotačních programů, odhaduje, že celkem za končící programové období ČR nedokáže vyčerpat až 60 miliard korun. Různými opatřeními se nyní snaží, aby se tato částka snížila.
Sobotka k odvodům do unijního rozpočtu (zdroj: ČT24)