Brusel/Praha – Mezi evropské státy, které by nejvíc zasáhlo úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska, patří třeba Bulharsko, Srbsko nebo Estonsko. Obecně platí, že nejhůře by byly postiženy země v Pobaltí a na Balkáně. Naopak Česko je na krizový scénář připraveno dobře. Ukázaly to výsledky celoevropských zátěžových testů. Pro případ krize má Evropa v záloze zdroje z Norska nebo středomořské terminály na zkapalněný plyn.
Při zastavení ruského plynu by nejvíc trpěl Balkán a Pobaltí
Události: Při zastavení plynu by nejvíc trpěl Balkán a Pobaltí (zdroj: ČT24)
Na ruský zemní plyn se v Evropě spoléhají miliony domácností. Vleklý rusko-ukrajinský spor o ceny plynu a nedávné omezování dodávek do některých zemí střední a východní Evropy (více zde) proto s blížící se zimou vyvolávají stále větší obavy. Ruský státní monopol Gazprom totiž pokrývá kolem 30 % evropské spotřeby.
Unie přijala mimořádná opatření – všech 28 států má v zásobnících nejvíc plynu v historii. Jak potvrdil ČT náměstek ministra průmyslu pro energetiku Pavel Šolc, je to případ i České republiky. „Teď jsme na rekordu. Samozřejmě, že důvodem je nejistá situace,“ řekl. Že v zimě nelze očekávat standardní dodávky plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy, již dříve varoval taky vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška (více zde).
Češi by případné zimní přerušení dodávek pocítit neměli, přestože země dováží z Ruska přibližně 75 % své spotřeby. Firmy RWE a MND, které vlastní tuzemské plynové zásobníky, už minulý měsíc oznámily, že tyto zásobníky jsou zcela plné. Jejich kapacita činí 3,6 miliardy metrů krychlových, což představuje 43 % roční spotřeby plynu. V jiných evropských zemích je poměr výrazně nižší.
Také Evropská komise tvrdí, že je na variantu „plynové krize“ připravena líp než kdykoli předtím. „Plynové propojení Česka s Polskem se díky evropským penězům zlepšilo. A připravili jsme podobné programy pro ostatní státy. Tak, aby mohly skladovat víc plynu a čerpat ho z jiných zemí, pokud bude třeba,“ ujistila Marlene Holznerová, mluvčí pro energetiku v kanceláři Evropské komise.
Alternativní trasy, kterými může do Česka proudit plyn
- plynovod OPAL (napojuje Česko na plynovod Nord Stream, který dopravuje plyn z ruských zdrojů po dně Baltského moře)
- plynovod Jamal (ruský plyn dopravovaný přes Bělorusko a Polsko)
Podle náměstka italského ministra energetiky Claudia De Vincentiho výsledky testů ukázaly, že Evropa by se snadno vyrovnala i s více než měsíčním výpadkem dodávek z východu. „Výsledky zátěžových testů naznačují, že kdyby narušení trvalo déle než měsíc, mohli bychom mít určité problémy, stále bychom to ale zvládli,“ prohlásil De Vincenti. Několikaměsíční výpadky jsou však podle testů nepravděpodobné.
Kdo ale dokáže pomoct v případě, že dojde na nejhorší? Část ruských dodávek by mohl nahradit plyn ze Skandinávie. „Norsko oznámilo, že je připraveno zvýšit dodávky na evropský trh až o 15 procent,“ potvrdil Šolc.
Kdo bude mít problém s plynem a kdo poskytne náhradní zdroje?
Pomoc by mohla přijít i ze Středomoří, které by dováželo víc suroviny v tankerech a přečerpávalo je do terminálů na zkapalněný zemní plyn. Odtud by proudily do celé Evropy. „Máme zhruba 20 terminálů, které nás propojují se světem okolo. Bereme plyn z Kataru, Alžírska a dalších zemí,“ uvedl eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. Řecko navrhuje i vznik systému, který by Evropě umožnil sledovat, kolik plynu aktuálně tankery dovážejí.
V přímém ohrožení jsou naproti tomu lidé v zemi, kde spory o plyn začaly, tedy na Ukrajině. Tam se bez ruského plynu neobejdou, i když využívají zpětné dodávky z některých zemí EU. Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc).