Ruská ekonomika v nesnázích. Čeká Rusko kolaps jako kdysi SSSR?

Moskva - Pád rublu, růst inflace a obavy z recese. Rusové už pocítili dopady sankcí uvalených Západem kvůli Ukrajině – a to především na jídle a zboží. Ekonomika nevyváží a naopak dováží dráž. Západní investoři ze země odcházejí ve velkém. Ředitel největší banky Sberbank a bývalý ministr hospodářství už varoval, že Rusko může zkolabovat jako Sovětský svaz. „Problém je, že ekonomika jde jedním směrem a politika jiným,“ podotkl analytik Peter Dixon. Centrální banka se snaží padající měnu zachránit obřími intervencemi. Situaci komplikuje i nebývale levná ropa.

Unijní sankce jsou v Rusku cítit, a to nejen v peněženkách obyčejných lidí. Nejvíc podražilo luxusní zboží ze Západu, stoupají ale i ceny běžných potravin a kuřiva. Tabák byl před vypuknutím ukrajinské krize o více než pětinu levnější, maso je nyní dražší skoro o dvacet procent a výlet do zahraničí více než o desetinu. Podražily i mléčné výrobky nebo léky. Inflace dosáhla osmi procent. „Všechno je dražší. Velké společnosti začínají pomalu propouštět,“ prohlásil jeden z obyvatel Moskvy Anton. 

Podle zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase jsou vyšší ceny znát hlavně v uplynulých dvou nebo třech týdnech. „Bezprostředně po zavedení sankcí ceny nevyletěly tak strmě vzhůru jako nyní,“ uvedl Karas. Podražila také auta – Rusové jich proto koupili o pětinu méně než ve stejném období loni. Cena stoupla rovněž u zájezdů.

  • Karas o situaci v Rusku: „Pro Rusy v těchto dnech začíná v obchodech nelehké období. Říká se, že musí dát minimálně o třicet, někteří možná i o 40 procent víc než před několika měsíci. Myslím si ale, že rekordní podpora Putina ještě několik týdnů vydrží. Ruské sdělovací prostředky společnost masírují jinými úspěchy.“

Pád rublu nebere konce

Za strmě rostoucí ceny může klesající rubl. „Znehodnocení se dotýká našich příjmů, nemůžeme žít normální život,“ prohlásil jiný obyvatel ruské metropole. Za tři měsíce ruská měna oslabila o 14 procent. V pondělí se poprvé prolomila kritická hranice 40 rublů za dolar. Kromě sankcí ho sráží hlavně nízké ceny ropy a vyšší poptávka Rusů po valutách.

Ruská ekonomika je na tom po zavedení sankcí bledě (zdroj: ČT24)

Analytici přitom odhadují, že pád bude pokračovat. „V tuto chvíli se zdá, že je vývoj horší, než ruští ekonomové a analytici očekávali. Evropská unie a USA postupují trochu agresivněji, než se na začátku roku očekávalo, především v oblasti finančních sankcí. Přidává se k tomu padající cena ropy, tedy strategické suroviny pro Rusko,“ okomentoval situaci ekonom Jan Bureš. Největší problém podle něj představují sankce pro finanční sektor, které zabraňují ruským bankám a podnikům získávat peníze na zahraničních trzích. „Řada podniků má dluh splatný v zahraničí v nadcházejících měsících a nemůže dosáhnout na dolarovou nebo eurovou hotovost,“ podotkl ekonom.

  • O západních sankcích se dočtete více ZDE

Miliardové intervence ruské centrální banky

Centrální banka měnu zachraňuje obřími intervencemi. Jen za poslední dny uvolnila přes 1,5 miliardy dolarů. Za celý rok jich do rublu napumpovala už přes 50 miliard. „Rusko má značné devizové rezervy, ale dost často z nich čerpalo,“ poznamenala ekonomka Sarah Hewinová.

Nedaří se ani cestovnímu ruchu

Ruští turisté letos jezdí na dovolenou do zahraničí oproti loňsku o 30 až 50 procent méně. Tamní cestovní kanceláře jsou na tom hůře než v krizovém roce 2009. Tehdy se pasivní cestovní ruch propadl o 15 až 20 procent. Na vině jsou hlavně krachy cestovek, zčásti ale právě i dopady sankcí.

Tlaky na Putina sílí, šéf Kremlu dál spoléhá na Čínu

Šéf Kremlu Vladimir Putin si ale hospodářské potíže nepřipouští. Trvá na otevřeném trhu a spoléhá na Čínu jako obchodního partnera i investora. Polovina těch západních z Ruska odešla. Před temnými zítřky varoval i Mezinárodní měnový fond. „Nemáme žádné plány zavádět omezení měny nebo jiná omezení týkající se pohybu kapitálu,“ konstatoval Putin.

Správce státní kasy Anton Siluanov ovšem tak klidný není. Chce šetřit na armádě (čtěte více). Šéf Kremlu přitom slíbil do roku 2020 zmodernizovat výzbroj v přepočtu za víc než 12 bilionů korun. „Když jsme obranný program přijímali, předpovědi pro ekonomiku a rozpočtové příjmy byly naprosto rozdílné,“ upozornil Siluanov. Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin přitom nechce o škrtech ani slyšet. Putin se tak ocitá na kluzkém ledě - z jedné strany na něj tlačí tratící oligarchové, z té druhé zastánci tvrdé linie.

Ruští poslanci už v prvním čtení schválili zákon o odškodnění „Putinových přátel“, jichž se sankce dotkly. Předloha je v Rusku přijímána značně kontroverzně. Kritici jí přezdívají „zákon o Rotenbergových vilách“, protože návrh se v sněmovně objevil právě 23. září, kdy italské úřady zabavily tři vily na Sardinii a římský hotel miliardáři Arkadiji Rotenbergovi. Ten se na „černou listinu“ Evropské unie dostal jako důvěrník ruského prezidenta Vladimira Putina.