Praha - České podniky už evropské dotace nelákají tolik jako dřív. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků o ně bude v příštích letech žádat jen čtvrtina z těch firem, které je dosud čerpaly. Důvodem je náročná administrativa i obava z kontrol a neproplacení či vracení dotace. „Potvrzuje to, že něco není v pořádku. Takový systém dotací, jak jsme byli svědky v nedávné minulosti, narušuje tržní prostředí,“ řekl v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory. Poslanci včera hlasy koalice podpořili novelu EIA. Bez ní Česku hrozí problémy s čerpáním evropských peněz.
Zájem o eurodotace klesá, firmy děsí administrativa a kontroly
Náročnou administrativu a nadměrné kontroly považují firmy vedle častých změn podmínek v průběhu čerpání za nejslabší články systému správy dotací. „Kontroly musí být kompetentní. Úředníci finančních úřadů nejsou schopni obvykle rozeznat rozdíl mezi výzkumem a vývojem. Často to firmě bez mrknutí oka přesto vyřadí z nákladů,“ uvedl předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Právě věda a výzkum jsou obzvlášť problémové. Firmy se tak o dotace nebo daňové odpočty bojí žádat. Často si ani samy nejsou jisté, jaké věci do výzkumu a vývoje spadají. „Pokud malé firmy budou vědět, jak mají podporu uplatňovat, zvýší to jejich konkurenceschopnost na evropském trhu,“ poznamenal vedoucí partner daňového a právního oddělení v Deloittu Jaroslav Škvrna.
Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
„Je to pro nás alarmující zpráva. Když čtvrtina firem řekne, že znovu nebude žádat o dotace, tak to je, jako kdyby vám ve firmě čtvrtina zákazníků řekla, že již nepřijde. Obtížná administrativa je obehraná písnička, problémem jsou teď ale nadměrné kontroly už uzavřených projektů – zpětně. Pokud jde o stabilní exportující firmy, přijde někdo z úřadu práce a řekne, že si myslí, že třeba něco není výzkum nebo vývoj a doměří následně velké částky k zaplacení a skončí to až u kasačního soudu, tak v tom systému asi něco v pořádku není.“
České firmy už dotace z EU tolik nelákají (zdroj: ČT24)
Podle náměstka ministryně pro strukturální fondy EU Daniela Brauna nebudou evropské fondy nikdy „jednoduchou záležitostí“. Slibuje ale zjednodušování pravidel, což by podle něj mělo vést ke stabilnějšímu a transparentnějšímu postupu. Ještě na podzim se v krajích budou konat workshopy, které přiblíží, jak to v novém období bude fungovat.
Vláda totiž nyní připravuje některé změny, které by měly administrativu podnikatelům ulehčit. Nový informační systém bude třeba propojený se základními registry. Žadatelé tak nebudou muset vyplňovat údaje pro každý úřad znovu.
Podle Brauna se také připravuje modul pro plánování kontrol poskytovatelů a finančních úřadů, aby nedocházelo ke zbytečným duplicitám.
V letech 2014 až 2020 může Česko čerpat až 660 miliard korun.
Příklad jedné české firmy
Firmu Next z Litoměřicka stály vysekávačka a ohýbačka před několika lety 6 milionů korun, z nichž dotace pokryla polovinu. Stroje přinesly nové zakázky, přesnější výrobu i větší rychlost. V dalším programovacím období už ale firma čerpat eurofondy nebude. „U menších strojů a menších nákupů, řekněme do 100, 200, půl milionu se to z našeho pohledu nevyplatí,“ říká obchodní ředitel Jaroslav Pecka. Finanční úřad přitom kontroloval stejné stroje třikrát v roce 2010, v březnu 2011 a opět v červenci 2011 - kvůli tomu samému.
Sněmovna včera v prvním kole projednávání podpořila přes odpor pravicové opozice vládní novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, takzvaném procesu EIA. Nová pravidla by měla být podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) přijata do konce roku, jinak hrozí problémy s čerpáním evropských dotací ve výši 100 miliard korun.
Novela má mimo jiné zavést závaznost výsledků řízení o posouzení vlivů na životní prostředí pro navazující územní či stavební řízení, větší informační povinnost dotčených úřadů a konzultativní účast veřejnosti v těchto povolovacích řízeních.
K nejkritizovanějším pasážím patřilo právo ekologických organizací napadnout výsledek povolovacího řízení u soudu, aniž by musely být účastníky tohoto řízení. Žaloba by podle předlohy měla mít odkladný účinek a soud by musel rozhodnout do pěti měsíců. Oponenti předlohy včetně někdejšího ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD) namítali, že tato pasáž povede k prodražení a zdržování staveb v Česku.