Praha - Opatření na podporu českého exportu, na kterých se dohodla pracovní skupina pro sankce, budou stát několik set milionů korun. Sumu přiblížil Tomáš Prouza, tajemník pro evropské záležitosti, který skupinu vede. Současně se uvažuje například o vyslání takzvaných zemědělských diplomatů na velvyslanectví na Ukrajině, v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku. Českým firmám by měli pomáhat s vývozem zemědělských komodit do těchto vybraných zemí. Průmyslníkům by zase pomohli při hledání nových trhů. S vlastním řešením problému přišel Jihomoravský kraj: Rada dnes schválila, že školní a nemocniční jídelny, které spravuje, budou přednostně odebírat regionální potraviny.
Opatření ke zmírnění ruských sankcí mají stát stovky milionů
„Bavíme se podle mě v řádech několika málo stovek milionů, rozhodně ne v miliardách,“ prohlásil Prouza po asi dvouhodinové schůzce pracovní skupiny. „Přesné částky budeme vědět v půlce září, kdy vláda dostane na stůl materiál, kde přesně rozepíše, jak ta doporučení implementovat,“ dodal.
ZEMĚDĚLSTVÍ
Zemědělcům mají pomoci hlavně krátkodobá opatření. Z Evropy jsou už například dohodnuté příspěvky pro pěstitele ovoce a zeleniny „V nejbližších dnech se bude v Bruselu mluvit také o případné podpoře mlékárenského průmyslu,“ míní Prouza. 5. září je pak naplánovaná schůzka ministrů zemědělství EU, kde se má dohodnout, kam a na jaké oblasti se bude podpora dál rozšiřovat.
Jen tuzemští ovocnáři a zelináři přijdou v souvislosti s ruskými sankcemi na dovoz potravin a následným propadem cen na trhu na tržbách z letošní sklizně o 590 milionů až 1,42 miliardy korun. Propad cen se podle dokumentu pracovní skupiny dotkne zhruba 900 pěstitelů jablek a 470 pěstitelů zeleniny.
Nárazově by o 15 procent mohly klesnout i výkupní ceny embargovaných potravin. Kromě ovoce a zeleniny jde hlavně o maso, ryby nebo mléčné výrobky. Koncoví spotřebitelé ale podle dokumentu vlády zaplatí jen o pět procent méně.
PRŮMYSL
Pro průmyslové podniky se připravují hlavně dlouhodobá opatření. Sankce totiž nedopadají na kontrakty z roku 2013. Do budoucna by tak například zaměstnavatelé měli mít možnost větší flexibility vůči zaměstnancům pomocí takzvaného kurzarbeitu. Zaměstnanci by potom místo výpovědi mohli pracovat na menší úvazek. „Pokud zaměstnanec v tomto režimu bude, tak jeho příjem nebude pod hranicí 90 procent průměrného výdělku,“ řekl ČT šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
GALERIE
videogallery_466484
Co se týče pomoci postiženým firmám, důležitá je podle pracovní skupiny hlavně podpora při hledání nových trhů. „Rusko, i když je významný trh, tak není jediný, na který by mohly české výrobky směřovat,“ podotkl Prouza. V hledání nových teritorií by podle premiéra Bohuslava Sobotky měli hrát klíčovou roli diplomaté. Premiér to řekl po poradě s českými velvyslanci a vedoucími zastupitelských úřadů. Jako dobrá náhrada za ruský trh se jeví třeba Bělorusko nebo Kazachstán.
CESTOVNÍ RUCH
A jsou i další obory, které problémy v regionu pociťují a kterým chystaná opatření příliš nepomohou. Třeba poslední známá data u turistického ruchu jsou za druhé čtvrtletí, už ta ukázala propad o 14 procent. Pokles se přitom podle obchodníků během prázdnin ještě zvýšil. V Karlových Varech ruských turistů ubyla hned pětina. Navíc hoteliéři, kteří byli zvyklí mít rezervace na půl roku dopředu, teď mají jistotu jen nejbližších 14 dnů.
Export, na který dopadají vzájemné sankce Evropské unie a Ruska, by měla vedle kurzarbeitu podpořit například lepší práce CzechInvestu a dalších státních organizací. Ty by i díky plánovanému většímu počtu zaměstnanců podle Prouzy měly pracovat aktivněji a soustředit se i na hledání příležitostí k vývozu velkých investičních celků.
Čeští exportéři kvůli sankcím počítají v dalších 12 měsících se ztrátami kontraktů nejvýše v řádech desítek až stovek milionů korun. Ohroženy jsou asi stovky pracovních míst. Ukazují to první výsledky průzkumu Hospodářské komory mezi téměř 140 českými firmami.
Podnikatelé se proto snaží o úpravu výrobního či obchodního programu a potvrzují snahu hledat alternativní trhy. Jako formu pomoci exportéři nejčastěji uvádějí doprovodné podnikatelské mise do nových teritorií, podporu účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, případně finanční kompenzace od Evropské unie. Firmy v průzkumu také potvrzují signály o zhoršující se platební morálce ruských partnerů.
Exportéři by rovněž uvítali větší míru vstřícnosti při udělování víz. „Zmírnění vízové politiky vůči ruskojazyčným teritoriím je i ze strany Hospodářské komory vyhodnoceno jako stěžejní a vítané opatření s cílem podpory cestovního ruchu a investic,“ uvedla komora.
Podle Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory, se případné ztráty a propouštění možná projeví až se zpožděním, například na začátku příštího roku.
Haškův recept
S vlastním řešením v souvislosti se sankcemi přišel i jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Rada kraje dnes schválila, že školní a nemocniční jídelny, které spravuje, budou přednostně odebírat regionální potraviny. „Podáváme pomocnou ruku v rámci toho, co můžeme a umíme na úrovni krajské samosprávy a našich organizací,“ uvedl Hašek. Rozhodnutí rady ještě musí posvětit krajské zastupitelstvo.
Některé firmy ale už teď upozorňují, že tato podpora jim ve skutečnosti příliš nepomůže. Třeba brněnská firma Eligo, která se zaměřuje na výrobu sušené syrovátky a mléka, do Ruska ještě před měsícem vyvážela pětinu svojí produkce. Teď má sklady kvůli ruskému embargu na dovoz potravin plné k prasknutí. Do jídelen ji přesto dodávat nemůže. „Naše syrovátka není určena k přímé spotřebě, ale k dalšímu zpracování. Nelze ji proto podávat jako přímou potravinu,“ vysvětlil ředitel brněnského závodu firmy Jan Ignas. Propouštět se firma přesto nechystá, odbytiště už si našla v jiných zemích. I v tom kraj nabízí firmám pomocnou ruku – s navazováním obchodních kontaktů jim chce pomoct třeba v Číně nebo Kazachstánu.
KOMU SE V RUSKU NEDAŘÍ?
Sankce a jejich následky ublížily i nadnárodním společnostem. Žebříčku, který sestavila CNN, vévodí McDonald's, jehož následuje Coca-Cola. Dalším firmám způsobily nižší poptávka v Rusku a slabý rubl značné ztráty, třeba i pivovaru Carlsberg. Firmě Adidas se pak propadly tržby o 30 procent. Od páté příčky po desítku se ocitly Volkswagen, Ford, Renault, BP, Societe Generale a Danone.
Z českých firem tratí například Madeta, které se vrátily tři kamiony naložené nivou. A obává se i Hamé anebo výrobce čerpadel do ruských jaderných elektráren Sigma Pumpy Hranice.