S centrální evidencí tržeb máme tu nejlepší kontrolu, tvrdí chorvatský ministr

Praha – Chorvatský systém centrální evidence tržeb je pro ministra Andreje Babiše vzorem a také účinným nástrojem, jak zlepšit výběr daní. Propojení pokladen přes internet s finanční správou plánuje vláda zavést v roce 2016. Právě v Chorvatsku, kde systém úspěšně funguje, začali podle tamního šéfa státní kasy živnostníci hlásit z roku na rok i dvojnásobné tržby. Ministr financí Boris Lalovac v rozhovoru pro ČT také zmínil, že největší problémem při zavádění evidence nebyla technika, ale motivace podnikatelů. Pomohlo třeba snížení daní u konkrétních oborů.

Jak elektornické evidence tržeb fungují? Jde vlastně o vylepšený systém registračních pokladen. Právě ty fungují jako paměťové médium, které zaznamenává údaje o všech tržbách daného podnikatele. Záznamy posléze živnostník odevzdá jako součást daňového přiznání.

Elektronická evidence ale pracuje na bázi internetové sítě. Údaje sbírá průběžně po celý rok. Pokladna je napojena přímo na internet a informace o každé přijaté platbě jsou okamžitě k dispozici pracovníkům finančních úřadů. Transakce ze všech pokladních terminálů by se zapisovaly do centrálního úložiště dat na ministerstvu financí. Tento modernější systém funguje například právě v Chorvatsku.

Lalovac: S evidencí neměli problém ani trhovci (zdroj: ČT24)

„Ty výsledky nás překvapily všechny. V průměru se tržby zvedly asi o polovinu. V pohostinství do bylo dokonce o 100 procent, v malých obchodech 70 procent a u advokátů to bylo 30 procent. A to přestože hrubý domácí produkt v celé ekonomice klesl o 1 procento.“

Jak bylo náročné pro podnikatele systém zavést? Jaké s tím měli náklady?

„Zvolili jsme systém pro všechny stávající uživatele, to znamená, kdo už nějaké řešení - ať už fiskální pokladny, nebo něčeho podobného - měl, tak musel ten program pouze přizpůsobit, aby se dokázal napojit na tu evidenci - a tuhle službu nabízeli telekomunikační operátoři - za nějakých 10-15 euro měsíčně. Pro operátory se tím otevřel nový trh. Některá ta zařízení dokonce nabízí zdarma, protože podstata je napojení na internet a dají se použít i na další věci - ať už v mobilním telefonu, nebo jinde.“

Co ti, kteří nemají přístup k internetu, například trhovci? Stačí jim pouze mobil?

„Ano. Byly tu obavy, jak to podnikatelé zejména na tržnicích zvládnou, ale nepotvrdily se. Naopak vystavení takového elektronického účtu je rychlejší než vypisování na papír. Pro nás je to výhodné i proto, že máme přehled o kompletním toku hotovosti v hospodářství. Můžeme si pak i vytvořit přehled toho, nakolik příjmy podnikatele korespondují s jeho majetkem.“

Zkušenosti s centrální evidencí mají také na Slovensku
Zdroj: ČT24/ČTK

Jak přesně systém technicky funguje?

„I doposud měl obchodník registrační pokladu, ale nebyla propojená s internetem, takže obchodník z ní mohl třeba na konci dne některé transakce vymazat. To už nejde. Rekordní byl loňských srpen, kdy třeba za jeden den proběhlo devět milionů transakci denně. Umožňuje nám to také velice rychle vyrazit na kontrolu - pokud systém u nějakého podnikatele delší dobu neregistruje tržby. Když do Dubrovníku třeba přijede obrovská výletní loď, na které je několik tisíc lidí, a když se to neprojeví na tržbách ve městě, můžeme reagovat okamžitě.“

Provádí systém sám nějaké automatické kontroly? Jak ho máte pojištěn proti zneužití?

„Zaprvé - systém máme myslím proti útokům hackerů velice dobře zabezpečen. Za druhé - kontrolu provádí sám systém a ozve se, když zjistí nějaký nepoměr mezi běžnými tržbami podnikatele a momentálním stavem. Samozřejmě není v lidských silách kontrolovat každou tržbu. A systém to musí dělat právě proto, aby tam nebyly nějaké osobní důvody pro vyslání kontrolorů.“

Co byly pro vás ty největší komplikace při zavádění?

„Technické řešení moc problematické nebylo. Nejtěžší bylo přesvědčit podnikatele, aby se do něj zapojili. Zejména v těch částech, kde je šedá ekonomika největší. Abychom je motivovali, tak jsme třeba v pohostinství snížili daň z přidané hodnoty z 25 procent na 10 procent. Naším cílem nebylo zvýšit výběr daní, ale spíš vytvořit co největší databázi plátců a zajistit rovné podmínky na trhu - určitě je lepší, když máte hodně plátců, kteří platí malé daně, než jich mít jen několik, kteří platí vysoké.“