Praha - Zatím nejtvrdší sankce proti Rusku teď zkoumají i české firmy. Ty stále přesně nevědí, kterých výrobků se budou týkat. Detailní prostudování materiálu, jenž byl zveřejněn dnes odpoledne, jim zabere nejméně několik dní. Podle předběžných odhadů by ale sankce mohly v Česku ohrozit stovky pracovních míst, podle ministra obchodu Mládka může jít přesněji o 700 až 1000 pozic. Vláda však tvrdí, že českou ekonomiku sankce nijak nezasáhnou.
Protiruské sankce pocítí hlavně české zbrojní firmy
Třeba z Velké Bíteše míří každý rok do Ruska letecké motory i energetické jednotky za desítky milionů korun. "Sankce se přímo dotknou zbrojního průmyslu, bankovnictví i vývozu technologií, kterými se těží ropa v arktických oblastech. A nejen toho," míní generální ředitel firmy PBS alias První brněnské strojírny Velká Bíteš Milan Macholán.
Problémem je seznam takzvaného zboží dvojího užití, tedy takového, které se používá v civilním i vojenském průmyslu. Jde o 269 hustě popsaných stran a zahrnuje obráběcí centra, výrobky pro energetiku, software i leteckou techniku. Řada firem je tak na vážkách, jestli se jich sankce týkají nebo ne.
Rusko je sice až sedmým nejdůležitějším vývozním partnerem Česka, vzájemný obchod v posledních letech ale výrazně stoupl. „Od roku 2008 si čeští exportéři uvědomují, že musí hledat alternativní trhy mimo Evropskou unii. A tím alternativním trhem číslo jedna pro mnoho českých exportérů bylo právě Rusko,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu
„Budeme se snažit, aby dopad sankcí byl co nejmenší. A budeme hledat alternativy na jiných trzích. Podpoříme firmy, aby mohly vyvážet své produkty.“
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale neočekává, že by ekonomické postihy měly citelně zhoršit kondici českého hospodářství – to se totiž v obchodu s Ruskem soustředí na civilní dodávky, nikoliv vojenské. Miroslava Němcová z ODS ovšem doplnila, že si nepamatuje jediný příklad z historie, kdy by uvalení sankcí poškodilo pouze jednu stranu.
Sankce, které mají přiškrtit ruskou ekonomiku, budou nepříjemné i pro ty firmy, jejichž výrobků se omezení primárně netýkají. Třeba společnost Brano před čtrnácti dny podepsala smlouvu na stavbu nové továrny v Nižním Novgorodu. Pro automobilky vyrábějící v Rusku chce dodávat pedály, sedačky a zámky. „Pokud se zhorší životní úroveň Rusů, tak se logicky zhorší poptávka po autech, poptávka po řadě dalších věcí,“ myslí si ale generální ředitel Brano Group Pavel Juříček.
Podnikatelé také s napětím očekávají protisankce z ruské strany, které podle nich určitě přijdou. Nejcitelněji by Evropu zasáhlo omezení vývozu ropy a plynu. Podle přepravců ale zatím do Česka obě suroviny proudí bez přerušení.
Plynovod
Rusko-ukrajinské vztahy poškozují i významného českého partnera - Německo
Navíc samotná ukrajinská krize má čím dál větší dopady i na Německo a jeho hospodářství. Svaz německého strojírenského průmyslu (VDMA) kvůli ní výrazně snížil odhad letošního růstu produkce. „Konflikt s Ruskem nezanechává stopy pouze na vzájemném obchodu (mezi Ruskem a Německem). Všeobecně tlumí poptávku na trzích, které jsou důležité pro naše odvětví,“ prohlásil hlavní ekonom svazu Ralph Wiechers.
Znepokojen je také šéf německého průmyslového koncernu Siemens Joe Kaeser, podle kterého současné geopolitické napětí představuje „vážné riziko pro hospodářský růst v Evropě“. A ukrajinská krize přispěla i ke zhoršení výhledu německého výrobce sportovních oděvů a obuvi Adidas.
Německá centrální banka tento měsíc avizovala, že růst německé ekonomiky se ve druhém čtvrtletí pravděpodobně zastavil. Přispěly k tomu prý geopolitické problémy, včetně ukrajinské krize, a také násilí na Blízkém východě. Německá ekonomika je největší v Evropě, představuje hlavní motor hospodářského oživení eurozóny a závisí na ní řada českých podniků.
GALERIE
videogallery_461413