Praha – Sněmovna navzdory nesouhlasu ministra financí Andreje Babiše (ANO) schválila snížení spotřební daně z nafty o 2,50 koruny na litr a z benzinu o 1,50 koruny na litr. Navrhl to poslanec Milan Urban (ČSSD) v rámci novely zákona o spotřebních daních, která vrací zemědělcům tzv. zelenou naftu. Babiš upozornil, že opatření způsobí rozpočtu výpadek ve výši 14 miliard korun. O snížení daně nicméně budou zákonodárci rozhodovat znovu. Poslanec ČSSD Ladislav Šincl totiž hlasování zpochybnil a dolní komora jeho námitku přijala (více o sporu kolem hlasování čtěte zde).
Poslanci chtějí levnější naftu a benzin. Babiš je proti
Novelu zákona předložila vláda, aby zajistila vrácení zelené nafty zemědělcům, což je ostatně součástí koaliční smlouvy. Sociálnědemokratický poslanec Milan Urban k předloze ale vznesl pozměňovací návrh na snížení spotřební daně z benzinu a nafty. Zdůvodnil ho tím, že kvůli vyšším cenám ropy zdražily pohonné hmoty v tuzemsku natolik, že je motoristé raději nakupují v cizině. Kvůli tomu se prý prodává méně nafty i benzinu, a stát tak vybírá na daních méně. Urban je přesvědčen, že snížením daně se prodej téměř o čtvrtinu zvýší.
Pro snížení sazeb hlasovali poslanci napříč politickým spektrem – od TOP 09 přes ODS, KSČM, hnutí Úsvit až k části vládních poslanců ČSSD. Platit by mělo od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po vyhlášení zákona ve sbírce. Snížení je navrženo jako trvalé, poslanec Urban nicméně ve svém návrhu uvádí, že pokud se ceny u čerpacích stanic přiblíží těm zahraničním, bude možné opět daň zvýšit.
Hamáček: Sněmovna bude o spotřební dani hlasovat znovu
Vzhledem ke zpochybnění hlasování poslancem ČSSD Ladislavem Šinclem dnešní schválení zákona neplatí. Uvedl to předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). „Vzhledem k tomu, že sněmovna rozhodla kladně o námitce poslance Šincla, tak je nutné ona dvě hlasování opakovat,“ řekl Hamáček. Měl tím na mysli jak hlasování o Urbanově návrhu, tak o zákonu jako celku. Poslanci se nad zákonem opět sejdou v pátek dopoledne (čtěte víc).
Šéf státní kasy upozornil, že snížení je v rozporu s pravidly EU a bude mít významné rozpočtové dopady. „Ten návrh je pro nás absolutně nepřijatelný. Způsobí díru do rozpočtu 14 miliard, lidem a firmám to nepřinese vůbec nic. Pan Faltýnek četl ceny pohonných hmot v okolních státech – v Čechách jsou de facto nejlevnější. Doufám, že sociální demokracie to bude revokovat,“ nechal se slyšet ministr Babiš. Jeho úřad se prý dohodě nebrání, chtěl by však vypracovat novou analýzu. „Jsme ochotni o tom debatovat, ale musíme mít relevantní čísla. Pan Urban má starou statistiku,“ dodal Babiš.
Podle ministra financí by se do konečné ceny pohonných hmot snížení daně nepromítlo, takže by 14 miliard skončilo místo ve státním rozpočtu na firemních účtech. Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu si ale neumí představit, že by se snížení do ceny na čerpacích stanicích nepromítlo: „Vzhledem ke konkurenčnímu prostředí, které bych kvantifikoval 3 800 veřejných čerpacích stanic, si nikdo nedovolí nepromítnout novou zákonnou sazbu do konečné ceny…“
SROVNÁNÍ: Ceny za jeden litr pohonných hmot
Česká republika
- Natural 95 36,93 Kč
- Nafta 36,28 Kč
Polsko
- Natural 95 38,11 Kč
- Nafta 35,46 Kč
Rakousko
- Natural 95 38,43 Kč
- Nafta 35,41 Kč
Slovensko
- Natural 95 41,70 Kč
- Nafta 37,30 Kč
Německo
- Natural 98 43,60 Kč
- Nafta 37,60 Kč
Zdroj: ÚAMK
Urban odmítl, že by snížení bylo v rozporu se směrnicí EU. Pro povinné minimální sazby spotřební daně podle něj platí ještě kurz z loňského 1. října, tedy před listopadovými intervencemi České národní banky. Navíc je přesvědčen, že i kdyby byl dopad na státní rozpočet neutrální, snížení bude pro občany pořád výhodné.
Analytici: Otázkou je, o kolik se zvýší spotřeba
Kdyby byla novela zákona schválena definitivně, promítla by se podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška do nižších cen pohonných hmot. „Znamenala by ale zároveň výpadek příjmů státního rozpočtu kolem 14 miliard, tedy řádově víc než daňové úpravy vycházející z koaliční smlouvy. Schodek veřejných rozpočtů by kvůli této změně mohl za nepříznivých okolností sklouznout i nad hranici tří procent HDP,“ upozornil Sobíšek.
GALERIE
videogallery_459696
Vít Jedlička ze společnosti Colosseum očekává, že vyšší objem prodaných pohonných hmot úbytek daňových příjmů vyrovná. „Je velmi pravděpodobné, že řidiči budou nyní v České republice tankovat téměř nejlevněji z celé Evropy. Snížení spotřebních daní také přiláká řidiče z okolních zemí a zvýší se objem prodaných pohonných hmot, což vykompenzuje výpadek příjmu státního rozpočtu,“ soudí Jedlička. Zvýšení objemu prodeje, zejména u příhraničních čerpacích stanic, předpokládá i distribuční společnost Čepro.
Miroslav Novák ze společnosti Akcenta spočítal pokles ceny pro konečné spotřebitele na zhruba korunu u benzinu a necelé dvě koruny u nafty. S takovými čísly souhlasí i analytik BH Securities Petr Hlinomaz.
„Tak významné zlevnění benzinu by nejspíš zvýšilo spotřebu. O kolik, to už je otázka k debatě,“ uvedl v rozhovoru pro ČT analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík. Snížení spotřební daně by se však podle něj nepromítlo do cen pohonných hmot celé. Současné marže čerpacích stanic jsou totiž na historicky nízkých úrovních. „Myslím si, že by si část chtěli vzít do vlastního zisku,“ dodal Menčík s tím, že částku, o kterou navrhl snížit daň poslanec Urban, považuje za příliš vysokou.
Aktuální sazba spotřební daně z paliv platí od roku 2010 a činí:
- 12,84 koruny z litru benzinu
- 10,95 koruny z litru nafty
(k těmto sumám se navíc připočítává DPH 21 procent)
V okolních zemích je nejvyšší spotřební daň z pohonných hmot v Německu:
- 0,65 eura (asi 17,9 Kč) za litr benzinu
- 0,47 eura (asi 12,9 Kč) za litr nafty
Naopak nejnižší je v Polsku, kde činí:
- 0,41 eura (asi 11,3 Kč) za litr benzinu
- 0,35 eura (asi 9,6 Kč) za litr nafty
Opozice se zelenou naftou nesouhlasí
Součástí schválené novely je i zachování zelené nafty. Zemědělci tedy nejspíš znovu získají možnost nárokovat si vrácení části spotřební daně z nafty, kterou spotřebují, konkrétně 40 procent daně u klasické motorové nafty a 57 procent u směsné nafty s biopříměsí. Jen v letošním roce by tak mohli získat zpět asi 1,3 miliardy korun. Evropská komise navíc Česku povolila zachovat zelenou naftu pro zemědělce až do roku 2019.
Tzv. zelenou naftu zrušila vláda Petra Nečase (ODS) v roce 2012 v rámci úsporných opatření. Po protestech zemědělců svoje rozhodnutí zmírnila a platnost daňového zvýhodnění ještě o rok posunula. Ke konci loňského roku byla zelená nafta zrušena úplně.
Ilustrační foto
Podle současného kabinetu ovšem většina států EU podobné daňové zvýhodnění uplatňuje. Čeští zemědělci by tak byli na společném unijním trhu znevýhodněni. Jak ukázala poslední analýza ministerstva zemědělství, slevu neposkytují pouze Rakousko, Bulharsko, Nizozemsko a Slovensko.
Pravicové opozici se zachování zelené nafty nelíbí. Podle Františka Laudáta (TOP 09) je to parketa pro daňové úniky. „Nikdy nezměříme, jestli se nafta naleje do traktoru, nebo do osobního auta,“ myslí si zase bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).