Praha - Většina cizinek, které pomáhají s úklidem v domácnostech, má středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Přitom tři pětiny hospodyň, chův či uklízeček přišly z Ukrajiny, desetina pak z Filipín. Nejčastěji se migrantky setkávají s vyžadováním a následně neproplácením přesčasů, nedodržováním pracovní doby či s problémem domluvit si volno. Dvě pětiny z nich navíc nemají ani oficiální smlouvu.
Cizinky uklízející české domácnosti mají často maturitu či diplom
To vše ukázal výzkum, který vůbec poprvé situaci cizinek v českých domácnostech mapoval. „Potvrdili jsme si, že Češi si neradi pouštějí někoho do své domácnosti nastálo,“ vysvětlila Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. České domácnosti dávají přednost tomu, když zahraniční pracovnice docházejí na úklid či na hlídání. Chůvy a hospodyně žijí hlavně v rodinách cizinců a movitějších Čechů, dodává.
Zhruba 66 procent dotázaných mělo středoškolské vzdělání a 26 procent z nich vysokoškolské. Věk uklízeček a hospodyň z ciziny se pohybuje kolem 36 let a do Česka se 63 procent žen vypravilo kvůli penězům. U 45 procent pak hrálo roli i to, že mají v ČR rodinu. Pro část žen, a to hlavně z postsovětských zemí, byla důležitá i lepší zdravotní péče a větší bezpečí pro rodinu.
Natalia, která pracuje jako pečovatelka u seniora
„Minulí zaměstnavatelé si mysleli, že když najmou Ukrajinku, tak že v práci budu dřít jako kůň. Nemohla jsem si vzít žádné volno, nedodržovali pracovní smlouvu. Když jsem si chtěla stěžovat, tak mi odvětili, abych byla jako Ukrajinka vůbec ráda, že bydlím v 'civilizaci'. Přitom jsem ze Lvova! Kdybych ztratila práci, měla bych velký problém. Minimálně bych si musela rychle hledat jinou. Kdybych ji nenašla, tak bych ztratila pobyt… Celá rodina na Ukrajině čeká na moje peníze a já jsem vdova, tudíž jsem za všechny zodpovědná.“
Skoro polovina migrantek se k odchodu do ČR odhodlala sama, u dvou pětin žen rozhodli příbuzní či manžel. Alarmující však je, že celkem 39 procent cizinek pracovalo v domácnostech bez oficiální smlouvy, naopak 46 procent ji mělo. Pětina žen byla OSVČ, ale téměř všechny pracovnice měly zdravotní pojištění.
Ženy z ciziny v českých domácnostech uklízejí, myjí okna, žehlí, vaří, pečují o děti, pomáhají jim s učením a vodí je do školy a do kroužků, starají se o zahradu i domácí zvíře. Opatrují ale i seniory a dělají rehabilitaci. A mnohdy mají na starosti několik úkolů.
Poptávka po placené práci v domácnosti stoupá (zdroj: ČT24)
Češi po cizinkách vyžadují práci přesčas
S tím, že Češi vyžadují přesčasy, se setkalo 46 procent dotázaných. Víc než třetina žen měla problém s nastavením pracovní doby. Celkem 28 procent migrantek zažilo přehnané stížnosti na svou práci. S neproplácením přesčasů mělo zkušenost 27 procent žen, desetina pak s nevyplácením mzdy. Potíže se získáním volna poznalo 17 procent žen.
Na výzkumu se podílelo Sdružení pro migraci a integraci, organizace Člověk v tísni a experti z národohospodářského ústavu Akademie věd a Fakulty humanitních studií UK. Odpovídalo jim 104 žen ze 16 států. Ezzeddine zdůraznila, že výsledky není možné zobecňovat. I tak jsou ale důležité, protože jsou vůbec první, podotkla antropoložka.
KOMPLETNÍ VÝSLEDKY STUDIE NAJDETE ZDE.
Doporučení Sdružení pro integraci a migraci
Zaměstnávejte legálně. Uzavřete s pracovnicí v domácnosti písemnou smlouvu v jazyce, kterému rozumí. Dohodněte si co nejpodrobněji náplň práce a držte se jí. Plaťte dohodnutou mzdu včas a v plné výši, plaťte přesčasy a práci navíc. Respektujte pracovní dobu, právo na odpočinek, dovolenou a nemocenskou. Poskytněte pracovní prostředky a ochranné pomůcky, dbejte na bezpečnost práce. Chovejte se slušně a s respektem. V případě, že pracovnice bydlí ve vaší domácnosti, respektujte její soukromí. Chovejte se tak, jak byste chtěli, aby se k vám chovali vaši zaměstnavatelé.