Fico: Putin hrozí Evropě zastavením dodávek plynu

Bratislava/Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin dnes sdělil několika evropským státům, že od června zastaví dodávky plynu do Evropy, pokud Ukrajina nesplatí svůj plynový dluh. Na bezpečnostní konferenci v Bratislavě to prohlásil slovenský premiér Robert Fico. Ukrajina dluží Rusku za plyn 3,5 miliardy dolarů. Za červnovnou dodávku chce navíc ruský Gazprom platbu předem.

Podle Fica jde o vážné ohrožení energetické bezpečnosti Slovenska, napsal slovenský server Sme.sk.

O Putinově dopisu evropským vůdcům informovala ruská agentura ITAR-TASS. Putin v listu upozornil, že nesplacení ukrajinského dluhu může vést k zastavení dodávky plynu pro ukrajinskou společnosti Naftogaz. „Vzhledem k okolnostem ruská společnost (Gazprom) fakturovala předem dodávky plynu na Ukrajinu, což je plně v souladu se smlouvou. Po 1. červnu budou dodávky plynu omezeny na množství předplacené ukrajinskou společností,“ praví se v dopisu. Výslovná zmínka o zastavení dodávek do Evropy v Putinově dopisu obsažena není.

  • Spor o plyn: Podle pět let staré dohody, kterou uzavřela bývalá premiérka Julija Tymošenková, má Ukrajina odebírat ruský plyn za cenu 485 dolarů za tisíc kubíků. Když loni na podzim odmítl prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Rusko cenu snížilo na 268,5 dolaru. 

  • Ukrajina ale neplatila ani za plyn s nižší taxou, a tak Gazprom začal od dubna účtovat původní cenu. S tím Ukrajina nesouhlasí. Náměstek ukrajinského ministra pro energetiku Ihor Diděnko dnes prohlásil, že je Ukrajina připravena zaplatit Rusku za dodávky plynu 4 miliardy dolarů, pokud se cena zafixuje na 268,5 dolaru za tisíc kubíků. Proti tomu je zase Rusko; také nevěří, že je krizí zmítaná Ukrajina schopná vůbec něco zaplatit. „Je tam naprostá platební neschopnost,“ prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Zastavení dodávek může Evropu poškodit

Ruský prezident se také nechal slyšet, že ho znepokojuje absence konkrétních evropských návrhů na řešení dluhu, který Ukrajině za odběr ruského plynu vznikl. Ze strany Evropské unie proto očekává aktivnější přístup. Rusko podle Putina už počátkem dubna navrhlo uspořádat konzultace o stabilizaci ukrajinské ekonomiky a dodávkách ruského plynu. Konkrétní návrhy ale od Evropské unie Moskva nedostala. „Rusko je dál otevřené konzultacím a společnému úsilí o normalizaci situace. Doufáme v aktivnější dialog s Evropskou komisí,“ prohlásil šéf Kremlu. 

Podle expertů ale zastavení dodávek na Ukrajinu může poškodit i evropské zákazníky, protože při obdobném cenovém sporu v roce 2009 Ukrajina odčerpávala plyn určený pro Evropu. Bezprostřední nebezpečí ale Evropě podle agentury AP nehrozí. Konflikt v roce 2009 propukl v zimě, tedy v období, kdy je Evropa vůči dodávkám plynu mnohem citlivější. Gazprom navíc dopravuje plyn do Evropy i novým plynovodem Nord Stream, který ukrajinské území míjí.

Reakce odborníků:

Petr Robejšek, politolog a ekonom

„Může to být interpretováno jako pokus přitáhnout šrouby a zároveň to může být interpretováno klidně jako záměrná dezinformace. Třeba je to jen válka slov – to se uvidí. Myslím si, že prezident Putin tím, že vyslovil tuto hrozbu, má šanci ji vzít zpátky a posílit tím případně zvoleného ukrajinského prezidenta, který by aspoň zčásti vyhovoval jeho zájmům. To by bylo docela racionální.“

Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu

„Když se zavře plyn pro Ukrajinu, tak to znamená, že nedojde ani na Slovensko. V roce 2009 během plynové války byli vysláni komisaři-technici, kteří hlídali, aby se po cestě neztrácel. I takový scénář si dovedu představit. Přes Ukrajinu jde z Ruska do Evropy méně než 50 procent plynu.“

Vratislav Ludvík, poradce v plynárenství

Zastává stejný názor, jako Jan Ruml. Podle něj by se měla Evropská unie s Ukrajinou domluvit na kontrole hraničních předávacích stanic – tj. míst, kde ruský plyn vstupuje na Ukrajinu. „Nasadit tam experty, kteří by zjistili, kolik plynu si vzala Ukrajina a kolik pokračuje dál soustavou tranzitních plynovodů,“ nastínil možné řešení Ludvík.

Sobotka svolal předsednictvo bezpečnostní rady, Česko je ale připravené 

Kvůli situaci se sejde i předsednictvo bezpečnostní rady státu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) svolal jednání na příští úterý. Podle Sobotky je Česko na výpadek připraveno, cílem schůzky je mimo jiné prověřit schopnost českého státu pomoci sousedním zemím. „Měli bychom být schopni maximálně projevit solidaritu s okolními zeměmi v regionu, zejména pokud jde o Slovensko a Maďarsko. Tyto státy jsou na dodávkách přes Ukrajinu vysoce závislé. Česká republika sama je v důsledku dostatečné diverzifikace tranzitu plynu a také zásob plynu na našem území na případný výpadek dodávek přes Ukrajinu připravena,“ uvedl předseda vlády. Připravenost české soustavy potvrdila i společnost RWE. „Naše podzemní zásobníky už druhý měsíc postupně opět naplňujeme,“ informoval mluvčí společnosti Martin Chalupský. 

Vydáno pod