Praha – Řepky v Česku letos poprvé po pěti letech ubylo. Plochy oseté loni na podzim meziročně klesly bezmála o osm procent na 385 594 hektarů. Po obilí ale na tuzemských polích bývá tato žlutě kvetoucí plodina vidět vůbec nejčastěji – Česko patří k jejím největším pěstitelům na světě. Řepková pole se v posledních letech dlouhodobě rozšiřovala – zejména kvůli využití této plodiny při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot.
Žlutých polí ubylo, i když se to na první pohled nezdá
Její křiklavá barva se někomu líbí, jiným vadí. Ještě před deseti lety se žluté květy objevovaly na 260 tisících hektarech, do loňska se plocha zvětšila víc než o polovinu na téměř 419 tisíc hektarů. Důvodem nynějšího poklesu může být menší poptávka po řepkovém semenu v zahraničí, kam významná část plodiny směřovala. Loňské žně se také v důsledku dlouhé zimy o několik týdnů zdržely a řada zemědělců pak nestihla včas zasít olejninu pro následující rok.
Produkce olejnin se v Česku loni zvýšila o čtvrtinu. Z 486 908 hektarů pěstitelé sklidili rekordních více než 1,5 milionu tun. Naprostou většinu produkce olejnin představovala právě řepka. V Česku se loni pěstovala na historicky největší ploše téměř 419 000 hektarů a její rekordní sklizeň dosáhla 1,4 milionu tun.
Ploch osetých řepkou ubylo (zdroj: ČT24)
Plochy řepky v posledních letech každoročně rostly zejména kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot. Farmáře k rozšiřování řepkových polí motivovaly také vysoké výkupní ceny olejniny. Měla především zaručený odbyt – pokud se nespotřebuje na jídlo, pak se spotřebuje na pohonné hmoty.
Trend, kdy řepka vytlačovala z polí další plodiny, má dlouhodobě i mezi zemědělskými odborníky řadu kritiků. Pole totiž opouští řada dřív v Česku tradičních plodin – třeba brambory. Naopak se ale objevují i některé novinky – například rychle rostoucí dřeviny.