Vláda kývla na 600 milionů pro Paskov

Praha - Vláda podle očekávání schválila státní pomoc spojenou s útlumem těžby černého uhlí v Dole Paskov. Tamní těžba dle dohody státu se společností New World Resources (NWR), která důl ovládá, by měla pokračovat ještě tři roky. Vláda pak zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Dohodnutou pomoc ještě musí schválit Evropská komise.

Ovšem v případě, že by výrazně klesly ceny uhlí, vyhradila si firma právo od dohody odstoupit a případně důl uzavřít dřív. Konečná verze dohody tak zní, že společnost NWR bude důl na svoje náklady provozovat ještě tři roky a zaplatí sanaci. O propuštěné havíře se pak postará právě stát. Jenže horníci namítají, že opět jde jen o přechodné řešení.

Státní podpora 600 milionů korun pro horníky je podmíněná tím, že OKD bude do roku 2017 na vlastní náklady provozovat těžbu na Dole Paskov a že bude udržovat minimální kmenový počet zaměstnanců ve výši 1 800 zaměstnanců.

V roce 2017 pak může dojít k postupnému snižování zaměstnanců dolu až na hranici 1 600 zaměstnanců, nastínil už dříve podmínky dohody ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Zdůraznil přitom, že státní peníze půjdou do kapes horníkům, a nikoli těžební firmě. „Můžu jenom říct, že by (horníci) odcházeli s nadstandardním počtem měsíčních platů,“ doplňuje mluvčí OKD Marek Síbrt.

Jan Mládek (ČSSD), ministr průmyslu a obchodu

"V tom nejčernějším scénáři - pokud by ceny koksovatelného uhlí na světovém trhu dále klesaly - tak v dubnu příštího roku je tato věc znovu otevřena."

Důl Paskov
Zdroj: ČT24/ČTK

OKD si navíc ponechává možnost provozovat Důl Paskov po roce 2017, pokud se tak rozhodne. Dohoda pozbývá platnosti i v případě, že čistý zisk dolu bude v průběhu nejméně čtyř po sobě následujících čtvrtletí v součtu kladný. „To je takové zbožné přání, Důl Paskov i v době, kdy cena uhlí byla nejvyšší, těžil zhruba se ztrátou jedné miliardy korun,“ myslí si Pavel Tuleja, děkan Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Rekvalifikace horníků ale nebude vůbec jednoduchá. Podle ředitelky Úřadu práce Ostrava Yvony Jungové jsou totiž zvyklí na těžkou práci a poměrně vysoké platy. Navíc je třeba připomenout, že na jedno místo horníka jsou navázána zhruba dvě místa jinde.

Marek Síbrt, mluvčí OKD 

„Pro nás je samozřejmě velký problém, kdybychom měli udržovat byznys, který je pro nás ztrátový.“

Paralela s Dolem Dukla 

Přitom do podobné situace se horníci dostali už před několika lety. To když 10. ledna 2007 vyjel z Dolu Dukla poslední vozík s uhlím. Většina horníků odešla na jiné doly v OKD, třeba právě na Paskov, kterému teď hrozí podobný osud. Hornické odbory by pro ně chtěly dřívější odchod do penze tak, aby podobně jako v případě Dukly mohli odstřel těžní věže sledovat z pozice zaslouženého penzisty. 

Odstřel těžní věže Dolu Dukla v Havířově - 19. 6. 2008
Zdroj: Krzywoň Dan/ČTK

Když těžba na Dukle skončila, opustilo areál dolu i 1 600 zaměstnanců. Místo, které zaměstnávalo sto let obyvatele Havířova i okolí, ale neosiřelo. V současnosti tady vzniká průmyslová zóna, na které má vzniknout až tisíc pracovních míst.

Ministři dohodu se společnostmi NWR a OKD podepíší nejspíš během příštího týdne. Dohodu pak musí ještě posvětit Evropská komise - rozhodne, jestli nejde o nedovolenou podporu soukromé firmy ze strany státu. „Jsme rádi, že je dohoda schválena, ještě počkáme na ratifikaci Evropské komise. Potom už musíme jen doufat, aby cena uhlí šla nahoru. Nedej bože, aby to bylo jinak,“ uzavřel předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Důl Paskov

… je dlouhodobě ztrátový, loňská ztráta dosáhla 1,2 miliardy korun. Důl vlastní společnost OKD. Ta loni rozhodla o tom, že pokud nepomůže stát, uzavře důl ke konci roku 2014. 

Firma OKD je stoprocentně vlastněna firmou NWR se sídlem v Amsterodamu. Společnost NWR zase téměř ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR, v níž má zhruba poloviční podíl český podnikatel Zdeněk Bakala. V Dole Paskov pracují přibližně tři tisícovky lidí (včetně agenturních pracovníků). S uzavřením dolu proto nesouhlasili odboráři, podle nichž jsou pod zemí ještě miliony tun uhlí, které by se daly vytěžit.