Praha – V úterý 1. dubna vypršela lhůta pro podání daňového přiznání. Podnikatelé, kteří využívají služeb daňového poradce, mají nicméně čas až do 1. července. Některým přitom nestačí jen odklad. Podle průzkumu profesní komory účetních se každý čtvrtý její člen setkal se žádostí o manipulaci výsledků, a to přesto, že tresty za takové jednání jsou vysoké. Navíc existuje řada legálních cest, jak si daně snížit, a to pro firmy i pro OSVČ.
Čtvrtinu účetních požádali jejich klienti o zmanipulování dat
Podnikajících fyzických osob je v Česku více než milion. Úřady jich v loňském roce zkontrolovaly přes 7 500. Výsledek? OSVČ zaplatily skoro o 300 milionů korun méně, než měly. Pokuta se v takových případech stanovuje jako pětina špatně spočítané částky.
Podle komory daňových poradců se často objevují nejasnosti v situacích, kdy plátce daně používá stejnou věc k podnikání i soukromým účelům – třeba automobil nebo kancelář ve vlastním domě. A lidé si taky nejsou jistí, co si mohou zahrnout do nákladů, případně jaké daňové úlevy mohou uplatnit.
Daňové kontroly v roce 2013
S chybami, ale i žádostmi o úmyslnou manipulaci se setkávají také účetní. „Je to tlak něco neudělat nebo udělat něco řekněme navíc, co nezobrazuje reálnou skutečnost,“ říká předseda Komory certifikovaných účetních Libor Vašek.
Aby si firmy zlepšily hospodaření, mnohdy nezahrnují do účetnictví všechno, co mají, nebo platby přesouvají do jiných období. Nezřídka bývá naopak jejich cílem dosáhnout horších výsledků (a tedy nižší daně). Kvůli tomu si například účtují soukromé náklady.
Víc než polovina firem si ovšem podle komory účetních neuvědomuje, jaké postihy jim hrozí v případě, že se podvod odhalí. Nejvyšší sazba činí deset let vězení. „Krácení daně je trestný čin. Tak by k tomu měly přistupovat nejen příslušné orgány, ale celá společnost,“ zdůrazňuje partner v daňovém oddělení Deloitte Marek Romancov.
GALERIE
videogallery_432012
Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček vnímá jako mnohem větší riziko organizované daňové úniky velkého rozsahu. „Nelíbí se mi, že se poslední dobou začíná ze živnostníků vytvářet mantra všeho zlého. Přestaňme se soustředit na živnostníky, kteří už nikdy nebudou – ať se nám to líbí, nebo ne – hlavním ekonomickým přínosem. Soustřeďme se na velké lumpy, kteří cíleně vyvádějí peníze ven,“ navrhuje Havlíček.
Podle Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí pro daně a cla, úřad skutečně rozlišuje velké a organizované daňové úniky od těch malých. Na kontrolu platební morálky drobných podnikatelů však rezignovat nehodlá. Ministerstvo to totiž vnímá jako určitý „výchovný prvek“, který by měl v občanech posilovat vědomí, že mají platit daně. Jak uvedla Hornochová, pomoct by mohla třeba on-line registrace tržeb.
PODVÁDĚLA I PRACOVNICE FINANČNÍHO ÚŘADU
Kvůli falšování daňových přiznání stanula minulý týden před soudem bývalá pracovnice finančního úřadu v Plzni. 37letá matka tří dětí podala za nic netušící lidi přes 70 fiktivních daňových přiznání. Státem vracené přeplatky si pak nechala posílat na různé bankovní účty.
Falšování ženě procházelo téměř čtyři roky a přišla si na 4 miliony korun. Za to dostala trest odnětí svobody na tři roky s podmíněným odkladem na pět let. Peníze navíc bude muset finančnímu úřadu vrátit.
Podvody odhalila interní kontrola. „Jednou z hlavních indicií bylo to, že několik přeplatků bylo posláno na jeden účet,“ říká ředitel plzeňského berního úřadu Roman Kasl. Kritici však tvrdí, že kontroloři měli podvod odhalit mnohem dříve. Vedení finančního úřadu nyní slibuje, že bude své pracovníky důsledněji hlídat, aby se podobný případ již neopakoval.