Analytici: Třetí sazba DPH není vhodná, hrozí daňové úniky

Praha - Jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta na ministerstvu financí neuspěla. Daleko větší šanci na úspěch má zavedení třetí sazby DPH pro léky, knihy a dětskou výživu. Analytici se na to ale příliš netváří - změna je podle nich nesystémová a povede k horší přehlednosti daňového systému. Naopak opatření týkající se on-line registrace tržeb, vyššího zdanění hazardu či zřízení centrálního registru bankovních účtů vidí odborníci pozitivně.

V případě třetí sazby DPH uvažovalo podle náměstkyně Simony Hornochové ministerstvo o pětiprocentní sazbě. Ovšem jen v případě léků by tak rozpočet přišel o 7,8 miliardy korun a v případě knih o půl miliardy. Pracovně tak zvažuje desetiprocentní sazbu.

U dětské výživy ministerstvo požádalo koaliční partnery o jejich názor. Resort financí přirozeně nepředstavil pouze změny v daních, přepracování se mohou dočkat i výdajové paušály či opatření proti daňovým únikům. Odložit by se mělo i zřízení tzv. jednoho inkasního místa. Více se o této problematice dočtete ZDE.

Názory na třetí sazbu DPH

  • „Nejdůležitější z navrhovaných kroků je návrh na zavedení třetí sazby DPH ve výši 10 procent. Bohužel se jedná o nevhodně zvolenou úpravu daňového systému,“ uvedl hlavní analytik Patria Finance David Marek, podle kterého by ekonomice více prospělo snížení zdanění mezd, platů nebo sociálního pojištění.
  • „Zavedení třetí sazby DPH znamená, že se celý systém stane složitějším a náchylnějším k daňovým únikům,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 
  • „Opatření odstraňují dopady Kalouskových min, které položil do základů veřejných financí zákony 458 (snížení daně z příjmu fyzických osob - to by znamenalo výpadek 20 miliard korun) a 500 (sjednocení DPH na 17,5 procenta - to by znamenalo výpadek dalších 25 miliard korun). Výpadek v případě třetí sazby DPH bude zhruba 8 miliard korun. Výpadek v případě slevy na druhé dítě je okolo miliardy, sleva na pracující důchodce vychází na 2,5 miliardy,“ řekl hlavní makroekonom ČMKOS Martin Fassmann s tím, že se tyto výpadky z příjmů státu hladce nahradí.
     
  • „Nemyslím si, že je dobré zavádět třetí sazbu, já preferuji, aby daňový systém byl jednoduchý. Zavádění třetí sazby ho příliš nezjednodušuje, právě naopak. Spíše bych preferoval, aby ty dvě současné sazby postupně směřovaly v průběhu dalších let k sobě, tzn. aby se ta vyšší sazba snižovala a ta nižší zvyšovala. Aby tak v budoucnu k sobě dospěly k jednotné sazbě DPH,“ myslí si ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

  • „Vůbec nejsem přesvědčen, že by byly tak výrazné rozdíly mezi správou dvou a třech daňových sazeb. Je to jeden řádek na výkazu, není to zdaleka tak dramatické, jako se o tom hovoří. Budou to marginální čísla,“ poukázal poslanec ANO Jan Volný. 

Kompletní seznam plánů ministerstva financí najdete ZDE.

Vypuštění daňového přiznání pro solidární daň a regulace výdajových paušálů

  • „Vítám návrh na zrušení povinnosti podávat daňová přiznání pouze z důvodu uplatnění sedmiprocentního solidárního zvýšení daně,“ podotkl odborník na přímé daně ze společnosti PwC Tomáš Hunal. Tato nová povinnost, zavedená od daňových přiznání za rok 2013, podle něj nadbytečně zatěžuje poplatníky i daňovou správu a nemá jasně definovaný a zdůvodněný účel.

Solidární daň: Sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 procent. U zaměstnance je základem pro zdanění superhrubá mzda (hrubá mzda zvýšená o pojistné na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem). Existuje navíc takzvaná solidární daň, kterou odvádí lidé s příjmy nad 103 536 korun - rozdíl mezi příjmem a jeho spodní hranicí pro využití solidární daně je zdaněn 7 procenty. Solidární dani a jejímu zanesení do daňového přiznání se věnoval díl PORADNY.

  • Analýza výše výdajových paušálů je podle Hunala logickým krokem směřujícím k podstatě jejich zavedení, kterou mělo být snížení administrativy pro podnikatele, nikoliv jejich využívání jako nástroje daňové optimalizace. Na navrácení původního smyslu paušálům narážel i makroekonom Fassmann.

Porostou daně?

  • „Pan ministr financí se ujal své funkce z toho důvodu, aby se v této republice daně nezvyšovaly, ale lépe se vybíraly,“ potvrdila pro ČT Simona Hronochová.
  • „Vstoupí-li v platnost plán, který pan ministr dnes zveřejnil (odloží se účinnost jednotného inkasního místa), dojde ke zvýšení daní. O tom nemůže být pochyb,“ podotkl v pořadu Ekonomika ČT24 Miroslav Kalousek.

Co všechno Babišovo ministerstvo navrhuje?

• Zavedení slevy na druhé a další dítě

• Vrácení daňového režimu pracujících důchodců – uplatnění slevy na poplatníka

• Omezení výdajových paušálů

• Nezavedení jednotné sazby DPH 17,5 % (platný, neúčinný zákon)

• Vypuštění nadbytečné povinnosti podávat daňové přiznání z důvodu uplatnění sedmiprocentního solidárního zvýšení

• Zrušení realizace jednoho inkasního místa a plošného osvobození dividend (podílů na zisku)

• Elektronická formulářová podání, placení záloh na daň z příjmů

• Zdanění investičních fondů

• Zrušení nesystémových osvobození

• Úleva pro hypotéky zůstane zachována

• Od roku 2016 - nahrazení superhrubé mzdy a sedmiprocentního solidárního zvýšení druhou sazbou daně (nutná detailní analýza a diskuse s odbornou veřejností)

Exkurze do daňové historie

Počátky daní sahají až do starověkého Egypta. Mezi těmi tradičními byly církevní odvody, daň z papíru nebo cla. Najdou se však i mnohé kuriozity. Na nejpodivnější důvody pro příspěvek do státní pokladny si potrpěli asi nejvíc ve středověku na britských ostrovech. Tamní králové vybírali daně z klobouků, vousů nebo oken. A na rozdíl od jiných zemí se jim to dařilo poměrně dlouho.

Pokusy zavést kuriózní daně ale nepatří jen do dávné historie. Například v roce 2011 zavedla dánská vláda tukovou daň, aby odradila své občany od tučných jídel. Do roka ji ale zase stihla zrušit.

„Lineární sazby ve starém Římě dosahovaly výše setin procenta nebo jednotek procenta, což je s dnešními daněmi markantní rozdíl,“ podotkl Libor Kyncl z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Vydáno pod