Česko kleslo v žebříčku konkurenceschopnosti o jedno místo. Nejlepší jsou USA

V aktuálním žebříčku ekonomické konkurenceschopnosti se na první místo po loňském zklamání vrátily Spojené státy americké, druhou nejkonkurenceschopnější ekonomikou je Hongkong následovaný Singapurem. Česká republika klesla z 28. na 29. místo, zůstala ale nejkonkurenceschopnější mezi novými členskými zeměmi Evropské unie. Nové vydání žebříčku konkurenceschopnosti 63 ekonomik světa zveřejnil švýcarský institut IMD.

„Návrat USA na první příčku, kterou měly i v letech 2014 a 2015, souvisel s jejich ekonomickou výkonností, infrastrukturou a také s pozitivními očekáváními spjatými s daňovými reformami,“ uvedli autoři. Konkurenceschopnost hongkongské ekonomiky byla naopak podmíněna spíše efektivností tamější správy a efektivitou ve firemním sektoru.

Na prvních pěti místech žebříčku se umístily stejné země jako vloni, změnilo se však jejich pořadí. Loňský vítěz Hongkong se posunul na druhé místo a ve vedení jej nahradily USA, které v minulém roce obsadily až čtvrtou pozici. Třetí místo si udržel Singapur, na čtvrté místo si z pátého polepšilo Nizozemsko a na páté z loňského druhého místa kleslo Švýcarsko.

Ze zemí EU se v první desítce vedle Nizozemska umístily i Dánsko a Švédsko, které obsadily šestou, respektive devátou pozici. Z první desítky vypadly Irsko a Lucembursko. Naopak jako nejméně konkurenceschopné tři členské země EU byly vyhodnoceny Chorvatsko (61), Řecko (57) a Slovensko (55). Konkurenty ČR v příštích letech budou zřejmě spíše pobaltské ekonomiky, zejména Estonsko (31) a Litva (32)) a také Polsko, které si polepšilo z 38. na 34. pozici.

ČR: Růst ekonomiky naráží na její kapacitu

Česká ekonomika je podle IMD ve srovnání s ostatními východoevropskými zeměmi již tradičně atraktivní díky kvalifikované pracovní síle a relativně spolehlivé infrastruktuře.

Mírné zhoršení Česka souvisí i s krátkodobými faktory, například s aktuálním růstem české ekonomiky, který do určité míry naráží na kapacitu ekonomiky, a s tím souvisejícími trendy na trhu práce, tedy dostupností pracovní síly a tlakem na růst mezd.

Horší hodnocení vystavili dotazování manažeři ČR v oblasti flexibility a adaptability. Do spodní části žebříčku patří Česko i v indikátorech jako veřejné výdaje na vzdělávání či poměr počtu učitelů a žáků na základních školách.

  • Žebříček konkurenceschopnosti IMD sestavuje od roku 1989 a vychází z analýzy 258 kritérií, která kromě statistických dat zahrnují i výsledky průzkumu mezi více než 5400 manažery v 63 zemích.
Vydáno pod