Bez měkké síly už neuspějete. Firmy zmítané zuřící personální krizí se vrhají na „výrobu“ lidí

Automatizace a robotizace – jedny z nejčastěji zmiňovaných slov posledních měsíců. Právě ty mají pomoci zvládnout v některých případech až kritický nedostatek pracovníků, se kterým se nyní i český průmysl potýká. „Nejsou ale už tou pravou výzvou,“ uvedl pro ČT ředitel personální společnosti ManpowerGroup Jonas Prising. Klíčem k úspěchu je podle něj kontinuální vzdělávání. A tuto roli do jisté míry přebírají i samotné firmy, které si samy šijí zaměstnance „na míru“. Z požadovaných dovedností rychle roste poptávka po těch měkkých, jako je například komunikativnost.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE Autor: N. Hochheimer / CHROMORANGE

Italský region Emilia-Romanga je mimo jiné i domovem špičkového závodního automobilového průmyslu. Právě tady se automobilky Ferrari, Maserati, Lamborghini a Dallara potýkaly s nedostatkem pracovníků s dovednostmi potřebnými pro výrobu dílů z kompozitních materiálů – třeba z karbonového vlákna. Na straně druhé však ve stejné oblasti byla bez práce řada pracovníků textilního průmyslu, který likvidovala levná čínská konkurence.

„Z toho vzešlo, že když si vezmete pracovníky v textilu s jejich dovednostmi a dodáte jim jinou specifickou sadu dovedností, můžete velmi dobře vycvičit z dřívějších textilních pracovníků specialisty na práci s high-tech materiály. A to ve velmi krátkém časovém okamžiku tří až šesti měsíců, kdy se stanou zaměstnatelní na úplně jiné kariérní dráze a budou mít hodně příležitostí, protože všechna auta chtějí být vyrobená z těchto materiálů,“ vysvětlil webu ČT24 předseda představenstva a generální ředitel ManpowerGroup Jonas Prising.

Díky unikátnímu propojení místních technických škol, univerzit, vlády a personalistů a za přispění firem, které poskytly mimo jiné i přístroje, vzniklo školicí centrum s laboratořemi a akademií. Italský studijní program Experis Lab přeškolil už stovky pracovníků. Bývalí textiláci tak po zvýšení své kvalifikace získali práci v automobilovém průmyslu za mnohem vyšší plat.

A tento projekt není jediný. ManpowerGroup rekvalifikovala ve světě například třeba i vojenské veterány se zkušenostmi ve strojírenství – ti získali až trojnásobně vyšší plat. Nebo až sedminásobný, jak to bylo v případě rybářů rekvalifikovaných na grafiky, když po tsunami zpustošeném rybářském průmyslu potřebovali obyvatelé indického Tamilnádu nové pracovní příležitosti.

O podobném projektu se nyní uvažuje i v Česku. Firmy mají zakázky na zhruba jedenáct měsíců dopředu, ale mohly by jich mít i více. Mnohdy je ale musí už odmítat, protože nemá kdo vyrábět. „Jsme na začátku jednání s několika firmami. Jak si umíte představit, je to pro ně velmi zajímavé. Kvůli nízké nezaměstnanosti v Česku chtějí najít nové způsoby, jak najít lidi s vhodnými dovednostmi,“ říká Prising. Zájem je zejména ze strany automobilek nebo v IT průmyslu.

Lidé se budou muset pořád učit něco nového

Stále důmyslnější technologie vytváří velkou poptávku po lidech se specializovanými dovednostmi. „Takže je opravdu na trhu vidět rozdělení na ty, kteří mají vzdělání a tím i příležitosti, a na ostatní, kteří nemají dovednosti a shánějí těžce práci. A tato polarizace pracovního trhu se zrcadlí v celé společnosti,“ konstatuje Prising.

Potřebné dovednosti se však zároveň v současnosti velmi rychle mění. „Pozorujeme, že firmy hledají stále obtížněji zaměstnance s potřebným profilem. Lidé s žádanými dovednostmi, kteří jsou schopni se neustále učit nové věci a přizpůsobovat se novým podmínkám, mají na trhu práce stále vyšší cenu,“ konstatuje ředitelka ManpowerGroup pro Česko a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Úplně nejdůležitější tak podle Prisinga bude „naučit se učit se“ – tedy myšlenka, že se během své kariéry budete muset učit soustavně. „A to zabezpečí, že budete mít práci, protože vaše sada dovedností se pořád mění,“ souhlasí Prising.

Stále důležitější jsou však i takzvané měkké dovednosti (soft skills). Tedy kreativita, vynalézavost a schopnost komunikovat. „Podle zaměstnanců se nejhůře hledají kandidáti, kteří by disponovali schopností řešit problémy, komunikovat, organizovat a spolupracovat,“ říká Rezlerová. 

Klíčem k úspěchu firem v nadcházejících letech tak bude podle expertů správné vzdělávání. Samotné společnosti už se touto cestou vydaly. Hodně z nich mění své strategie, digitalizuje byznys a automatizuje aktivity s nízkou přidanou hodnotou.

„Ale co bychom samozřejmě také očekávali, jsou změny ve vzdělávacích institucích. Ty dnešní jsou ale bohužel velmi podobné těm před padesáti šedesáti lety – je to jedna část v rapidně měnícím se světě, která se zatím moc nezměnila,“ konstatuje Prising. Podle něho je skutečně nejvyšší čas, aby se tady spojili politici, vzdělávací instituce a firmy a začali řídit změnu. „Protože jestli budeme vzdělávat lidi stejně jako před padesáti lety, tak se ta díra bude jenom prohlubovat,“ dodává.

Pozemky a dílny nás nezachrání

Český vzdělávací systém není podle ekonomů vůbec na změny připraven. „Vzhledem k současné diskuzi o školství a školním vzdělávacím plánu si myslím, že český vzdělávací systém není schopen na tuto situaci adekvátně reagovat. Zavést do škol dílny a pozemky, jak tady padlo v rámci návrhů, nové zaměstnance na digitální dobu nepřipraví,“ vysvětlila webu ČT24 ekonomka Komerční banky Monika Junicke. 

„Naše děti budou odcházet ze škol nedostatečně připravené na požadavky firem a o to více budou nuceni rozvíjet své dovednosti buď soukromě, nebo přes zaměstnavatele. To samozřejmě bude dále zvyšovat náklady práce,“ upozorňuje Junicke.

S tím, že levná pracovní síla se v Česku stává minulostí, souhlasí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Díky dlouhotrvajícímu růstu ekonomiky se České republice podařilo snížit nezaměstnanost, a to v evropském kontextu na rekordní úroveň. Nízká nezaměstnanost tlačí na zvyšování mezd. Tím se však proměňuje základní paradigma českého trhu práce, které bylo založeno na levné pracovní síle,“ říká Křeček.

Stále dražší zaměstnanci musí být i podle něho převáděni na produktivnější činnosti, tak aby se firmám vyplatilo je zaměstnávat. Jednou z nejschůdnějších cest, jak toho dosáhnout, je zapojit více strojů do výroby. Vyšší kapitálovou vybaveností se navyšuje produktivita práce zaměstnanců a rovněž se šetří lidská síla.

„Poté co firmy zjistily, že je finančně výhodné automatizovat výrobu, začaly více investovat do nákupu strojů. Tím byla fakticky odstartována technologická revoluce, která právě probíhá,“ vysvětluje Křeček. 

Robotizace a automatizace je pro firmy klíčová ze tří důvodů. „Časem snižuje náklady a činí je flexibilnějšími. V dobách jako ta současná jim částečně nahrazuje zaměstnance, kterých se nedostává. A třetím důvodem je delší perspektiva, kterou firmy získávají poté, co se sníží jejich cenová konkurenceschopnost po vyčerpání výhody levné práce,“ říká ekonom ČSOB Petr Dufek.

Zatímco dříve byl úspěch firem založen především na kapitálu, dnes se situace proměňuje a kapitál hraje stejně důležitou roli jako vzdělání a dovednosti zaměstnanců. Nejde však podle Křečka jen o vzdělání získané ve škole. „Jde o permanentně získávané vzdělání přímo z praxe, které umožňuje firmám inovovat výrobní procesy a vytvářet nové výrobky,“ dodává.

Štěpán Křeček

Štěpán Křeček

hlavní ekonom společnosti BH Securities

„Žijeme ve světě, kde je dostatek kapitálu na investování do kvalitních projektů, bohužel však neexistuje dostatek kvalitních projektů.“

Štěpán Křeček

hlavní ekonom společnosti BH Securities
 Firmy si už podle ekonomů stále častěji uvědomují, že vzdělaní a kvalifikovaní zaměstnanci jsou klíčem k úspěchu.

„V podstatě absence učňovského školství nebo poměrně malý rozsah technického školství příliš potřebám ekonomiky – ať už současným nebo budoucím – nenahrává. Řada firem vlastně už léta supluje tento nedostatek státního vzdělávacího systému vlastními silami. Musely se to naučit dělat a nešetřit, pokud si kvalifikované zaměstnance chtěly obstarat. Státní školství placené z daní jim v tomto směru často vstříc nevycházelo,“ myslí si Dufek.

Vzhledem k situaci na trhu práce se podle analytiků objevují také poslední měsíce stále nové benefity pro zaměstnance, které se snaží reagovat právě i na poptávku po vzdělávání. „Vzniká nepřeberná řada různých školení a některé z nich jsou dokonce zakončeny certifikáty,“ upřesňuje Křeček.  

Na měnící se trh práce reagují i „stravenkové“ firmy, které rozšiřují svou nabídku i o další produkty, například speciální kartu, která funguje jako klasická platební karta a umožňuje samotnému zaměstnanci vybrat, který benefit je pro něj nejpřínosnější. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/WAVEBREAK/Wavebreak Media LTD

IT sektor bude stále na špičce. Zbytek je „na vodě“

Největší šanci na získání dobré práce budou mít podle průzkumu ManpowerGroup nadále IT odborníci, smrákat se naopak začíná nad jednoduchými kancelářskými profesemi. V oblasti IT totiž firmy očekávají největší nárůst počtu zaměstnanců. A naopak největší pokles je očekáván na administrativních a kancelářských pozicích.

Téměř každá čtvrtá firma zvažuje informační odborníky nabírat, a naopak každá pátá snižovat. Podle personalistů však zavádění automatizace do výroby nemusí nutně znamenat propouštění.

„Některé firmy zaváděním robotů zvyšují kapacitu výroby, nicméně jimi nenahrazují stávající zaměstnance. Dokonce mohou i počty zaměstnanců zvyšovat v důsledku potřeby nových lidí na obsluhu a údržbu strojů,“ vysvětluje Rezlerová. Podle ní se zatím ukazuje, že v Česku ve výrobě zatím spíše převládá trend nárůstu počtu kvalifikovaných pracovníků, aniž by docházelo ke snižování počtu dělníků.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Pancer

Analytici však míní, že nelze dát nějakou přesně strukturovanou předpověď, které profese zaniknou a které zůstanou. „Nikdo před deseti lety nepředpovídal, kolik bude potřeba například vývojářů. Dnes jsou velmi žádaní různí designéři aplikací podle toho, co žádají zákazníci, a přestože ve výrobě probíhá automatizace, je velká poptávka po nástrojářích, soustružnících a podobně,“ říká analytik personální společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Změna je podle něho jen v tom, že musí být schopni pracovat se sofistikovanými technologiemi. „Pořád jde ale o stejnou profesi, jen způsob, jak se dělá, se mění,“ dodává. A to, že se lidé musí učit pořád něco nového – včetně zmíněných programátorů, považuje za přirozené. Protože kdyby se třeba programátoři učit přestali, za pět let nebudou mít na trhu šanci.

A vůbec tak není podle něho jasné, které profese budou v budoucnu nejžádanější. V Česku je třeba stále oblíbené studium práva. Pomocné právnické práce už ale třeba ve Spojených státech zajišťuje software, stejně tak jako v případě účetnictví. Proto se potřeba těchto profesí snižuje.

Podle Dombrovského jsou na řadě i lékaři – při operacích je nahrazují  stále častěji stroje, které operaci zvládají většinou pružněji a rychleji a lékař se tak spíše stává průvodcem pacienta v nemoci. „Pomáhá mu pochopit, co se děje,“ dodává. 

Podle analytiků nastal právě čas na to, aby se odehrál posun ze země s primárně levnou produkcí do pozice země podobné německé ekonomice – ta drží „doma“ služby s nejvyšší přidanou hodnotou. „Zajišťuje primárně vývoj a výrobu přesouvá do zahraničí, kde výrazně investuje,“ konstatuje Dombrovský.  A české firmy podle něho už na to dostatek prostředků mají, jen se musí „přepnout na jiný systém uvažování“.