Krize z roku 2008 – opakujeme stejné chyby, říkají experti

Praha - V roce 2008 zasáhl Spojené státy největší krach v amerických dějinách. Díky obrovskému nárůstu cen nemovitostí a následnému prasknutí bubliny zkrachovala banka Lehman Brothers. Američané si napůjčovali velké obnosy peněz na stavbu svých příbytků, které však přestali být schopni splácet. Důsledky této události se rozlily po celých Spojených státech a Evropě – začala tuhá finanční krize. Poučil se z toho svět? Odpověď hledali experti na ekonomii na tiskové konferenci 5 let od pádu Lehman Brothers, která se konala na VŠE v Praze.

Kořeny problému je možné najít již v letech 2005 a 2006, kdy vrcholí růst americké ekonomiky. Mezi lidmi je dost peněz, firmám se daří. Ve velkém se nakupují nemovitosti, jejichž cena tím ale roste. Začínají se objevovat případy, kdy lidé nejsou schopni splácet – s masivním růstem ceny nemovitostí jich přibývá a pro banky to znamená velký problém – z dluhů se stávají nedobytné pohledávky. V roce 2007 klesá burza. Banky mají problémy, některé krachují a 15. září stejný osud potkává i obrovskou americkou banku Lehman Brothers.

Lehman Brothers

  • Založena 1850 v New Yorku.
  • Přes 26 tisíc zaměstnanců.
  • Investiční a privátní bankovnictví.

Krize zasáhla vyspělý svět, nikoli však celý svět. Od roku 2008 prudce narostly půjčky MMF vyspělým zemím (až 85 procent všech peněz MMF). Problém evropské krize po pádu Lehman Brothers se týká hlavně eurozóny.

Videa z konference naleznete ZDE

VOLNÉ K POUŽITÍ!
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStockphoto

Poučili jsme se z krize?

„Znovu opakujeme stejné chyby. Ve špatných časech vytváříme instituce, které v těch dobrých nerušíme – v dobrých časech šlapem na plyn, ve špatných moc na brzdu. To vytváří procykličnost,“ řekl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Vytváření stále nových a nových institucí, které mají regulovat určitou část ekonomiky, potvrdil i Ivo Strejček, poslanec Evropského parlamentu. „Legislativní reakce Bruselu na krizi je záplava nových regulací,“ prohlásil.

Lidé mají iluzi, že finanční instituce jsou bezpečné, že při ukládání peněz nedochází k hazardu. Je třeba si uvědomit, že finanční sektor nebude nikdy stoprocentně odolný. „Toto není poslední krize,“ dodal Hampl.

Rizikem je i fakt, že expanzivní monetární politika nekoresponduje s vývojem reálné ekonomiky. Ekonomika díky tomu rychle roste, mezi lidmi je dost peněz – peněžní zásoba roste rychleji než samotné HDP – to vytváří finanční bubliny. „Toto počínání vyvolává nedůvěru mezi finančními institucemi, což vede k zamrznutí mezibankovního trhu. Na banky a jejich výkonnost to má obrovský vliv. Neměly by být udělovány licence bankám, které jsou příliš velké na to, aby zkrachovaly a jejich konec by vyvolal světovou krizi,“ doplnil na konferenci děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Příčinou současných krizí jsou podle něj selhání státních autorit.