Praha - Do čela americké centrální banky míří první žena ve stoleté historii instituce – Janet Yellenová. O její nominaci rozhodl prezident Barack Obama a i když ji ještě musí schválit senátoři, trhy už se radují. Považují totiž za jisté, že do ekonomiky budou Spojené státy dál pumpovat peníze. A nejen to: protože jde o klíčovou pozici nejvlivnější centrální banky světa, jakékoliv vyjádření Yellenové má sílu rozhýbat, nebo naopak zpomalit burzy napříč kontinenty.
Americká centrální banka poprvé v rukou ženy: Kam ekonomiku povede?
Silná osobnost, jasný kandidát a schopný manažer - slova, kterými Yellenovou označují kolegové a odborníci. Žena, která má nastoupit do čela americké centrální banky, má být zárukou kontinuity měnové politiky jejího předchůdce Bena Bernankeho. Pro americké obchodníky to znamená dobré zprávy.
Už několik měsíců se totiž obávali, že od ledna by mohl Fed kurz změnit. To totiž Bernankemu vyprší už druhý mandát, a bylo tak možné, že by banka mohla stimulační opatření začít utlumovat. Dosud proti krizi bojovala tak, že do americké ekonomiky lila peníze. To je vnímáno jako klíčové k oživení amerického hospodářství. S Yellenovou zřejmě takové snahy budou pokračovat. „Ona už seděla za Bena Bernankeho v bankovní radě a na řadě rozhodnutí se podílela. Jestli teď přístup Fedu projde změnou, tak bude rozhodně jen velmi dílčí,“ říká k tomu Lenka Zlámalová, komentátorka Hospodářských novin.
Sedmašedesátiletá Yellenová už působila například jako šéfka Federální rezervní banky v San Franciscu nebo předsedkyně Rady ekonomických poradců v Bílem domě za Billa Clintona. Její muž George Akerlof získal Nobelovu cenu za ekonomii a prohlásil, že podíl na ni má i ona. Sama získala řadu ocenění, například prestižní cenu Adama Smithe, kterou uděluje Nadace pro ekonomické vzdělávání. Řada institucí ji ocenila i za schopnost poměrně přesně předpovídat vývoj ekonomiky. Upozorňovala například na nebezpečí bankovního systému ještě před vypuknutím krize.
Holubice mezi jestřáby
Yellenová má být jako žena mezi šéfy centrálních bank v menšině. V současnosti je mezi zhruba 180 šéfy jen 14 žen a z vyspělých zemí má guvernérku banky jen Rusko. To ale zřejmě nic nezmění na síle jejího slova. „Ta dáma má velice dobrou pověst jako odbornice, jako manažerka a je velmi zkušená. Pokud má nějaká žena všechny předpoklady dobře vykonávat tuto funkci, tak je to rozhodně ona,“ říká Eva Zamrazilová, vrchní ředitelka České národní banky.
Skutečnost, že jde o první ženu ve funkci, zatím přitahuje spíš pozornost médií než jejích budoucích partnerů. „Dnes je například guvernérkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. A v řadě rozhodnutí byla tvrdší než muži a nikdy neměla problém s respektem. Yellenová je podobný typ,“ myslí si Zlámalová.
Janet Yellenová
Ve svém přístupu k měnové politice je Yellenová zařazovaná mezi takzvané holubice. To jsou centrální bankéři, kteří podporují hospodářský růst a tvorbu pracovních míst i za cenu, že tím přechodně zvýší inflaci. Je to přístup, který Fed dosud vyznával ve světovém srovnání na vysoké úrovni. „Do kvantitativního uvolňování se pustil více než jiné centrální banky,“ říká Zlámalová. A to i v době, kdy k tomuto holubičímu postoji byla problémy zadlužených států a nutností do nich pumpovat peníze tlačena jak Evropská centrální banka, tak hlavní instituce jednotlivých států.
Ekonomiky na drogách
Fedem dosud prosazovanou volnou měnovou politiku v dobách krize ekonomové obvykle oceňují, podle některých ale stejný kurz i v budoucnu může hospodářství ohrozit. „Ekonomiky už jsou na návykových prostředcích příliš dlouho,“ myslí si Zamrazilová. Upozorňuje na to, že podle některých odborníků se v hospodářství můžou projevit nezamýšlené důsledky kvůli výkyvům v přílivu kapitálu a ve vývoji měn.
Částečné projevy pak lze očekávat i na vzdálených trzích, především v rozvíjejících se nebo malých ekonomikách. „Jakýkoliv bankéř, který bude pokračovat v trajektorii Fedu, může dál prohloubit s tím spojená rizika. Nemyslím, že by to ohrozilo přímo nás. Americká ekonomika se ale bude vracet k předkrizovému modelu delší dobu a pomaleji,“ očekává Zamrazilová.
GALERIE
videogallery_379289
Reakci české ekonomiky na důležitá rozhodnutí hlavní americké bankéřky určitě očekávat lze. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Evropské unie, do které směřuje většinu svého vývozu Česko. „Řada evropských firem tam má ohromné renomé a my jsme součástí dodavatelských řetězců, především německých společností,“ vysvětluje Zlámalová. Americká nálada tak do Česka bude putovat hlavně přes Německo. Z něho jí to obvykle přes hranice trvá půl roku.
Ekonomové se ale shodují na tom, že krize řadu dřív jasných ukazatelů a zřejmého vývoje nevratně změnila. Dopředu tak nechtějí odhadovat, jak výrazně a s jakým zpožděním se nakonec rozhodnutí Yellenové bude v Česku skutečně projevovat. Důsledky v tuzemsku podle nich ale jistě mít budou, skrze českou korunu, ale hlavně pak v našich peněženkách.