Ze sjezdovek na horách začíná právě v těchto dnech odtávat umělý sníh. Ten vyrobený v příští sezoně už mohl vyjít vlekaře výrazně dráž. Někteří ekologové a odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského totiž navrhovali kvůli ochraně přírody v připravované novele zákona zpoplatnit vodu na jeho výrobu. Ministerstvo zemědělství však ve středu České televizi sdělilo, že kvůli zanedbatelnému odběru povrchové vody ze strany skiareálů platbu nakonec zavádět nebude.
Voda pro výrobu umělého sněhu nezdraží. Ministerstvo odmítlo vodohospodáře, spotřeba je prý mizivá
Události: Voda, umělý sníh a poplatky (zdroj: ČT24)
Vodohospodáři se domnívají, že by stále výkonnější zasněžovací stroje mohly v budoucnu ublížit vodním živočichům.
„Může způsobit pokles průtoku pod tzv. minimální zůstatkový průtok,“ uvedl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského, jehož zřizovatelem je ministerstvo životního prostředí. Výzkum, který to má potvrdit či vyvrátit, zatím probíhá v Krkonoších. Rozšířit se má ale i na další hory.
Od zpoplatnění vody odebírané pro výrobu umělého sněhu si vodohospodáři slibovali lepší regulaci i ochranu přírody.
- Technické zasněžování zasahuje do půdních vlastností i vodního režimu.
- Spotřeba vody pro umělé zasněžování je extrémně vysoká. Jedno sněhové dělo spotřebuje 80 až 500 litrů vody za minutu.
- K vytvoření 1 m3 umělého sněhu je třeba 200 až 500 litrů vody, což při jeho vrstvě 20 až 35 centimetrů představuje spotřebu 70 až 120 litrů na čtvereční metr (tedy 700 tisíc až 1,2 milionu litrů na jeden hektar sjezdovky). V Krkonoších je přitom několik stovek hektarů sjezdovek.
- Voda je odebírána v době, kdy je jí v krajině málo. V zimě, tedy v době průtokových minim, může nárazové noční zasněžování způsobit dočasné odebrání veškeré vody ve vodním zdroji. Pro malý potok to může znamenat to, že se sníží průtok natolik, že úplně zamrzne. Komplikace to ale přináší především lidem i zvířatům na dolním toku – voda se k nim dostává později a v menším množství.
- Když navíc loni Česká inspekce životního prostředí zveřejnila výsledky dvouleté kontroly spotřeby vody, uvedla, že téměř třetina lyžařských středisek spotřebovala na umělé zasněžování více vody, než měla povoleno.
- Zpomalení koloběhu vody a její koncentrace na povrchu také znamená, že se jí rychlým odtokem a odpařováním ztratí více, než je obvyklé. Experimentální měření z Alp a Atlasu ukázala, že téměř třetina vody přeměněné v technický sníh se z území vytrácí.
- Také se liší kvalita vody, která vzniká z běžného sněhu a z technického sněhu. Normální přírodní sníh vzniká z dešťové vody, která se díky tomu, jak vzniká, téměř rovná kvalitě vody destilované – nejsou v ní tedy žádné rozpustné látky ani nic dalšího. Oproti tomu umělý sníh vzniká z vody, která je povrchová, tedy vlastně mineralizovaná a zasažená vším, co leží na zemi a pod ní. Do této vody se mohou přidávat aditiva, která způsobují, že sníh vydrží delší dobu i při vyšších teplotách. Může být sice více obohacená o živiny, ale také o škodlivé látky.
- Technický sníh pak může ovlivnit i biodiverzitu, prodlužuje totiž zimní období a zkracuje vegetační sezonu. Protože vydrží déle i s vyššími teplotami, vytváří překážku pro časně kvetoucí vegetaci. Přednost získá sněhomilná vegetace.
- Zdroj: ČT24/vodnihospodarstvi.cz/Vliv lyžování na horskou přírodu: shrnutí současných poznatků a stav v Krkonoších, autor: Jiří Flousek/ecofuture.cz/aktuálně.cz
U ministerstva zemědělství však vodohospodáři podporu nenašli. Důvodem je prý malé množství odebírané vody.
V roce 2016 vlekaři v Česku odebrali zhruba tři miliony kubíků vody na zasněžování. To je méně než půl procenta celkového odběru povrchových vod v Česku, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Na dotaz ČT sdělilo, že o zpoplatnění odběrů povrchové vody pro výrobu sněhu neuvažovalo. Zároveň dodalo, že vzhledem k zanedbatelnému množství vody odebrané pro tyto účely oproti celkovým odběrům platbu za odběry pro zasněžování zavádět nebude.
Vodohospodáři by v připravované novele chtěli například také zpřesnit způsob měření odebrané vody při zasněžování. Změny v zákoně mají poslanci projednávat na podzim.
Přísady ve sněhu ještě nikdo neprokázal
Například v nádržích Krušnohorského skiareálu Plešivec jsou zásoby 15 000 kubíků vody. Během sezony tady smí podle povolení úřadů vyrobit sníh jen ze 41 000 kubíků, aby neohrozili živočichy v okolních potocích.
Umělý sníh má trochu jiné složení než přírodní a bude se rozpouštět déle. Že by byl však znečištěný, zatím nikdo neprokázal. V budoucnu ale i to chtějí vodohospodáři prověřit.
„V celé České republice nikdo nepoužívá žádné přísady do technického sněhu,“ uzavřel jednatel Skiareálu Klínovec Martin Píša.