Do konce letošního roku mají být určeny čtyři lokality, ze kterých se bude vybírat konečné místo pro úložiště jaderného odpadu. Nyní jich připadá v úvahu devět. Starostové z obcí, kterých by se umístění týkalo, se v úterý sešli s ministrem průmyslu a obchodu v demisi Tomášem Hünerem (nestr. za ANO) a se zástupci Správy úložišť radioaktivního odpadu.
Stát letos vybere čtyři kandidáty na jaderná úložiště. Kvůli soudům probíhají místo průzkumů „výzkumy“
Události: Kam s jaderným odpadem (zdroj: ČT24)
Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák předpokládá, že správa předloží vládě návrh čtyř lokalit v listopadu nebo prosinci.
„SÚRAO bude mít připravenu veškerou dokumentaci, abychom lokality porovnali podle jednotných kritérií, v polovině roku. Pak bude následovat ,dvojkrokový‘ postup. Nejdřív budou jednotlivé lokality a jejich vyhodnocení posouzeny expertní komisí, následně bude stanoveno pořadí lokalit. Po dalším projednání expertní komisí předložíme vládě návrh na čtyři lokality,“ uvedl Slovák. Kritéria jsou podle něj stanovena z hlediska bezpečnosti a technické proveditelnost. „K tomu budou samozřejmě existovat i průzkumy veřejného mínění, které v jednotlivých lokalitách uděláme,“ dodal.
Vedle zvažovaných lokalit (viz obrázek) byl geologický průzkum zahájen také v okolí dvou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Nynější vláda v demisi v programovém prohlášení uvedla, že výstavbu úložiště zajistí.
„Stát skutečně na základě argumentů a geografických podkladů o tom bude muset rozhodnout,“ řekl Hüner.
Úložiště jaderného odpadu
Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.
Například v sobotu 21. dubna se uskuteční čtvrtý ročník Dne proti úložišti. Platforma sdružuje 24 měst a obcí a 12 spolků. Během dne obce i spolky uspořádají pochody, besedy, promítání a další akce.
Lidem údajně chybí informace
„Lokality nejsou jen jména na mapě, ale zejména lidé, kteří tam žijí. Den proti úložišti znovu připomene, že těmto lidem není lhostejný osud jejich domovů a jaké dědictví předají dalším generacím. Není možné, aby stát ignoroval hlasy obyvatel dotčených obcí,“ uvedl mluvčí platformy Petr Novaha.
„V podstatě pořád 20 let jsme na stejném bodu, že to tady nechceme, protože se nemáme v podstatě skoro s kým domlouvat, protože druhá strana s námi nejedná a jenom nám říká: ,Bude to takhle a takhle,‘“ uvedla ředitelka ZŠ a MŠ v Chanovicích Eva Smolíková.
Nejvíc místním vadí, že nemají informace, na základě kterých by se svobodně mohli rozhodnout. „Je to už dvanáctý ministr průmyslu a obchodu, který nás informuje o svých krocích ohledně úložiště. Ale to, oč my usilujeme od počátku, aby se změnil zákon a byla narovnána práva obcí, to se zatím nestalo,“ řekl starosta Chanovic Petr Klásek.
Stát obcím slibuje finanční kompenzace a pracovní místa, která by díky úložišti vznikla. S pozitivy mají zkušenosti například některé moravské obce po výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. „Přes mnohá strádání v minulosti je to nyní bonusem. Je tam zaměstnanost a nedokážeme si představit, že by region byl bez jaderné elektrárny,“ řekl starosta Dukovan Miroslav Křištál.
Městský soud v Praze zrušil minulý týden rozhodnutí státu o platnosti průzkumných území pro vyhledávání místa úložiště jaderného odpadu v lokalitách Březový potok v Pošumaví a Magdalena na Táborsku. Žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí dalo 18 obcí a šest spolků, o žalobách týkajících se území Čertovka a Hrádek ještě soud rozhodne.
Mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková k tomu uvedla, že ministerstvo podá kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, aby jednoznačně nasměroval rozhodování správních úřadů i správních soudů.
„V uplynulých týdnech a měsících došlo podle našeho názoru k poměrně velkému zmatení, protože různé senáty městského soudu v Praze shodou okolností rozhodovaly jinak v té samé věci,“ dodal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Na vytipovaných lokalitách přesto Správa úložišť radioaktivních odpadů pokračuje v práci. Už se ale nejedná o průzkum. Geofyzikové tam teď provádějí výzkum, což je jiný termín. Podstatné je, že k tomu povolení nepotřebují.
Podzemní laboratoř u obce Bukov na Žďářsku
Na to, jak bude jaderné úložiště v budoucnu vypadat, se nyní zaměřují výzkumníci Správy úložišť radioaktivního odpadu. V bývalých uranových dolech u obce Bukov na Žďársku kvůli tomu vybudovali podzemní laboratoř.
Vědci se sem nastěhovali loni v létě. Zkoumají stabilitu hornin, stáří i složení podzemních vod a chování různých materiálů. Budoucí hlubinné úložiště totiž musí bezpečně odolat třeba zemětřesení, změnám klimatu, tlaku vody nebo různých plynů.
Podzemní hlubinné úložiště ještě není v provozu nikde na světě. Vědci se proto v bývalém uranovém dole snaží zjistit, v jakém horninovém masivu by vyhořelé jaderné palivo bezpečně přečkalo stovky tisíc let. „Můžeme tady velmi zreálnit naše mnohdy velmi teoretická očekávání,“ uvedl vedoucí geologických prací Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic.
Ještě máme čas, říká Drábová
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v nedávném rozhovoru pro web ČT24 uvedla, že strategie koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem je stanovena dobře a realisticky a máme ještě čas.
„Což je ale dvojsečná věc. Známe se, člověk dokud má čas, tak toho úsilí vyvíjí řekněme přiměřeně. A tím pádem, když se mluví o tom, že někdy okolo roku 2025 bychom měli mít vytipované lokality pro hlubinné úložiště a někde kolem roku 2050 by se skutečně mělo začít stavět, tak to vlastně nikoho moc nepálí, prostě protože je to daleko, z pohledu funkčních období je to fakt dost daleko,“ řekla Drábová.
Dodala však, že to má i dobrou stránku. Do té doby se může najít řešení, které přinejmenším to finální uskladnění vyhořelého jaderného paliva ulehčí. „Technologie na to, aby se přepracovávalo, už tady jsou, ale nejsou ekonomicky výhodné. To znamená, že náš přístup uchovávat vyhořelé jaderné palivo v suchých skladech v areálu jaderné elektrárny a čekat na přepracování, je přístup pragmatický.“