Praha – Stát šetří a počet velkých veřejných zakázek letos klesl na rekordní minimum. Oproti loňsku je propad třetinový. Vyplývá to z aktuálních čísel Komory administrátorů veřejných zakázek i jednotlivých ministerstev. Potíže to dělá hlavně firmám ve stavebnictví, kvůli menšímu zájmu o jejich služby už musela řada společností v oboru propouštět. Firmy i politici se tak shodují v jednom – zákon je potřeba co nejdříve změnit.
Objem veřejných zakázek se propadl na rekordní minimum
Že v tuzemské ekonomice slábne poptávka ze strany veřejného sektoru, potvrzují čísla ministerstva pro místní rozvoj. Zatímco v letech 2009 a 2010 se celkový objem veřejných zakázek blížil 600 miliardám korun, v posledních letech se propadl skoro o pětinu. Firmy proto musely kvůli dlouhodobému poklesu propouštět. Například firmu Sweco Hydroprojekt muselo opustit asi 50 lidí, hlavně z administrativy.
„Myslíme si, že jsme se dotkli dna. Podle našeho odhadu to bude ještě trvat tak rok, ale pak přece jen očekáváme, že dojde k rozumnému navýšení investic,“ říká zástupce společnosti Miroslav Kos.
Stavařů a na ně navázaných firem se pokles dotkl nejvíc. Problémy ale mají i podniky v dalších oborech. Podle Roberta Pergla z Komory administrátorů veřejných zakázek pocítila pokles o 20 až 30 procent takřka všechna odvětví. „Kdyby to byl dlouhodobý trend, bude to pro firmy problém a promítne se to i v ekonomice,“ dodává k tomu Vladimír Bartl, ředitel sekce podnikání na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Za dobrou zprávu nicméně mohou daňoví poplatníci považovat to, že klesá cena zakázek – v průměru se služby nebo zboží podaří vydražit o třetinu levněji, než zadavatel plánoval.
Cena versus kvalita
Firmy tvrdí, že snižující se objem zadaných veřejných zakázek má na svědomí i náročnost a délka výběrových řízení. V soutěžích navíc současný zákon preferuje nejnižší cenu – podle starostů často na úkor kvality. Ze strachu o porušení zákona totiž vybírají obce a města ty nejlacinější nabídky, mnohdy ovšem s nejhorší kvalitou.
Jak uvedl prezident Hospodářské komory Petr Kužel, podnikatelé by nejraději předpisy změnili. A v tom se shodují s většinou politiků – pro změnu legislativy se vyslovil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podobné stanovisko vyjádřil také ekonomický expert ODS Tomáš Hajdušek. „Zákon o zadávání veřejných zakázek je momentálně spíše brzdou než pomocí,“ říká. Vyšší kvalitu na úkor ceny prosazují i Zemanovci.
Pokles množství veřejných zakázek tématem Událostí (zdroj: ČT24)
Nářky starostů naopak nesdílí lidovci, podle kterých se obce nenaučily se zákonem dobře zacházet. S tím souhlasí i zelení – orientaci na nejnižší cenu považují za správnou, za nedodržení rozpočtu nebo termínů by však udělovali sankce. Další novele zákona se nebrání ani hnutí ANO či komunisté.
„Chceme, aby obce měly možnost zakázky do určité výše – uvažujeme o milionu – zadat firmám, které působí v obci. To znamená drobné zakázky, řemeslné, drobné opravy,“ popsala Věra Jourová, první místopředsedkyně Hnutí ANO.
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury by zase chtěl uzákonit „červené karty“. Ty by podobně jako ve fotbale znamenaly stopku pro firmy, které odvedly zakázky draze nebo nekvalitně. Změn, kterými zákon o veřejných zakázkách prošel, přitom nebylo zrovna málo. V Senátu leží už dvacátá novela, vláda v demisi ji tam poslala jako zákonné opatření.