Praha – Vznikla v roce 2007 a v roce 2009 už měla na kontě snovou zakázku na výzdobu dubajského metra. Řeč je o sklářské firmě Lasvit libereckého rodáka Leona Jakimiče. Co pomohlo malému start-upu, jehož šéf neměl ve chvíli, kdy se firma ucházela o první zakázku, ani vizitky, navíc ještě v době krize, kdy po léta zavedené sklářské podniky jeden za druhým krachovaly, k úspěchu?
Kterak Lasvit rozsvítil dubajskému šejkovi metro
Skleněné plastiky a svítidla z dílny Lasvitu zdobí lobby nejluxusnějších hotelů a rezidencí po celém světě. Na loňském veletrhu v Miláně, který je Mekkou světového designu, firma přitáhla pozornost světových médií svým skleněným pavilonem „Liquidkristal“ vytvořeným ve spolupráci se slavným britským designérem Rossem Lovegrovem. Zvlněné skleněné desky, ze kterých Lasvit staví třeba zasedací místnosti, navozují plastický organický dojem tekutého skla. Na druhou stranu nechybí v nabídce firmy ani lustry, které by mohly rozsvítit i malý pražský byt.
S broušenými skleničkami zaspaly sklárny dobu
Klíčovým faktorem úspěchu byla podle generálního ředitele Lasvitu Leona Jakimiče, který stál v roce 2007 společně s Alešem Stýblem u vzniku firmy, sázka na luxus a design. „My jsme pochopili, že nemůžeme dělat jen něco, co se tady dělalo stovky let, například broušené skleničky. To se dnes dělá v zemích s levnou pracovní silou, jako je Indonésie nebo Turecko,“ říká Jakimič. A tak firma vsadila na kombinaci skla se špičkovým designem a světlem, které – jak tvrdí Jakimič – vdechuje studenému sklu život. Pod kolekce svítidel i zakázkové kusy se podepisují přední čeští i světoví designéři jako například Bořek Šípek nebo Arik Levy.
Ředitel společnosti LASVIT Leon Jakimič v zasedací místnosti firemního showroomu, která navozuje plastický organický dojem tekutého skla.
Když v roce 2007 Lasvit vznikal, žádný z jeho zakladatelů neměl ani tušení, že o rok později přijde krize, která se sklářským byznysem pořádně zamíchá a řadě firem zlomí vaz. I tváří v tvář otřesům světové ekonomiky ale sázka na luxus obstála a Jakimič dnes říká, že ani kdyby se mohl rozhodnout znovu, rozhodně by načasování vzniku Lasvitu neměnil. Z trhu s luxusem totiž na rozdíl od výrobků určených pro střední třídu krize příliš neukousla.
„Například Shangri-La, což je největší síť asijských hotelů, v době krize začala stavět mnohem víc, protože věřila, že krize jednou skončí a hotely zase budou potřeba. Zároveň se jí v době krize díky nižšímu zájmu o stavebnictví dařilo kupovat levnější materiál,“ připomněl Jakimič. Lasvit dodal této síti hotelů hned několik plastik, které zdobí pobočky v Tokiu, Istanbulu nebo v Paříži. Ke klíčovým zákazníkům Lasvitu patří i další hotely zvučných jmen jako Ritz-Carlton nebo Four Seasons. Nakupují od něj designové lustry a svítidla nebo předělové skleněné desky.
- Lasvit zaměstnavá 350 lidí. V drtivé většině jde o Čechy a Slováky.
- Sklo vyrábí výhradně v České republice - ve sklárně v Lindavě u Nového Boru.
- Pouze některé nerezové a elektrosoučástky pocházejí z továrny nedaleko Šanghaje, kde Lasvit zaměstnává necelou padesátku čínských dělníků.
- Ročně firma realizuje zhruba stovku projektů.
Tržby Lasvitu
K první zakázce pomohl firmě Jakimičův známý ze studií. "První klient Lasvitu byl kamarád mého spolužáka, se kterým jsem studoval MBA na Northwestern University v Hongkongu. Ten nám dal projekt za 500 tisíc eur - byla to konferenční místnost v hotelu Mira - jen na základě důvěry. Lasvit v té době existoval doslova pár dní, já neměl ještě ani vizitky. Pomohlo doporučení mého kamaráda, protože na doporučení se v Číně hodně dá," vzpomíná Jakimič.
A tak Lasvit vyzdobil první luxusní hotel. Hned napoprvé se přitom firma nespokojila s málem a sáhla po technologicky náročném řešení. „Dělali jsme v tom hotelu konferenční místnost. Dali jsme do ní ledkovou stěnu, která mění barvu, a to v době, kdy LED technologie byla novinka, teprve se rozvíjela,“ popsal Jakimič s tím, že Lasvit se vždy snažil zákazníkům nabídnout to nejlepší a nejmodernější.
Do srdce šejků
Klíčového úspěchu, díky kterému Lasvit vešel ve známost po celém světě, firma dosáhla v roce 2009. Tehdy se jí podařilo získat zakázku na výrobu lustrů do dvou stanic dubajského metra, které je nejdelším vlakovým systémem na světě, který neřídí člověk. Lustry inspirované přírodními živly – vodou a ohněm – navrhly dvě designérky a absolventky pražské VŠUP - Jitka Kamencová-Skuhravá a Katarína Kudějová-Fulínová, se kterými Lasvit dlouhodobě spolupracuje.
GALERIE
Sklárna v Lindavě u Nového Boru
O lukrativní zakázku se ucházelo více než deset firem s dlouholetou tradicí, konkurence pro sotva 2,5 roku starý Lasvit byla obrovská. „Nás doporučil japonskému kontraktorovi, který měl projekt dubajského metra na starosti, náš japonský agent. Kontraktor nás pak představil designérovi – to byla anglická firma KCA – a ti to potom ve finále předložili zástupci dubajského šejka Mohammeda,“ připomněl Jakimič.
Jeho firma přitom dost riskovala. Původní návrh, který schválil dubajský šejk a který všichni považovali za neměnný, se rozhodla upravit. „Inspirace měla být vodou, oni nám ale předali technický výkres, kde se počítalo s hranatou konstrukcí. Když to viděla designérka Jitka Kamencová-Skuhravá, zděsila se. Hranaté tvary podle ní nešly s vodou dohromady. A tak jsme řekli kontraktorovi, který měl ten projekt na starosti, že návrh upravíme a třeba se to bude líbit,“ vyprávěl Jakimič. Výsledkem byly oblé tvary, které nakonec společně s pokročilou technologií zadavatele přesvědčily, i když řešení Lasvitu zdaleka nebylo nejlevnější. Pak už začaly zprávy o umění z Lasvitu putovat živelně „od šejka k šejkovi“ a zakázky se začaly hrnout.
GALERIE
Lustry z dílny Lasvitu v jedné ze stanic dubajského metra
Lasvit použil na výrobu svítidel pro dubajské metro sklo organické povahy. Bubliny ve skle, pro uchycení plochého skla vytvořil Lasvit unikátní odlehčenou vnitřní konstrukci, která je zcela zakryta a neruší tak čisté linie objektu. Jako zdroj světla použila firma LED technologii v kombinaci se světelnými vlákny. Oba typy využívají RGB technologii, která umožňuje pracovat s barevností svítidla a programovat světelnou choreografii.
Z interiéru na fasádu
Lasvit nicméně nezůstal jen u unikátních interiérových svítidel a dekorací. Jeho sklo míří také na fasády domů – pochlubit se jím bude moci například moskevský Sheraton. I tady si přitom Lasvit potrpí na design a šikovné ruce sklářů. „Nechceme dělat rovné fasády, ale takové, kde je řemeslná hodnota třeba v ohýbání skla, pokovování, broušení,“ vysvětlil Jakimič, který věří, že by si tak mohl Lasvit sáhnout i na projekty v hodnotě několika desítek milionů dolarů.
Mezi nejdůležitější trhy, na které Lasvit prodává své výrobky, patří hlavně ty asijské. Nejdůležitějším odbytištěm vůbec je Čína, kam česká firma prodává zhruba pětinu své produkce. Následuje Rusko, Indie a již zmíněné Spojené arabské emiráty. Své plastiky už ale Lasvit dodal i do zemí, kde se o luxusu zatím moc nemluví - například do Ázerbájdžánu nebo Libye. A právě v Africe vidí Jakimič velký potenciál do budoucna. „Myslím si, že za deset let to bude zajímavý trh na úrovni dnešní Číny,“ odhaduje.
GALERIE
Sklárna v Lindavě u Nového Boru
Sklo ale hodlá liberecký rodák dál vyrábět výhradně v Česku a také v prodeji a managementu chce sázet hlavně na Čechy a Slováky. „Není to jen o práci, ale je to i propagování Česka, českého sklářství, designu a kultury ve světě,“ vysvětlil Jakimič.
Jenže právě „rodný“ český trh luxusu a unikátnímu designu z dílny Lasvitu dlouho nepřál. První velkou zakázku v Česku se podniku podařilo získat teprve letos, tedy po šesti letech od založení firmy. Designové sklo ozdobí prostory Florentina – kancelářské budovy, která roste v centru Prahy. „Dodáme tam tři velké skleněné plastiky, jednu velkou konferenční místnost z našich skleněných panelů z tekutého křišťálu a potom asi 20 univerzálních kolekcí svítidel. Stát to všechno bude do 10 milionů korun,“ dodal.
A co Jakimič radí lidem, kteří by chtěli rozjet vlastní byznys? „V Česku jsou skvělí lidé a skvělé nápady. Stačí se nebát a vydat se do světa,“ říká.