Fischer k investičním fondům: Rozpočet může přijít o desítky miliard

Praha - Stát by mohl na daních „zchudnout“ až o desítky miliard korun. V rozhovoru pro ČT to řekl ministr financí Jan Fischer. V balíčku prováděcích norem k občanskému zákoníku totiž v tichosti prošla i novela, která snižuje odvody podílníkům investičních fondů. Zároveň zjednodušuje podmínky, aby se běžné firmy změnily na mírněji daněné fondy. „Ten návrh je účelově zneužitelný, může se za něj skrýt jakákoli podnikatelská aktivita, nejen investiční fondy,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Vláda už proto chystá zákonné opatření.

Ministr financí Jan Fischer chce v Senátu zabránit nižšímu zdanění investičních fondů. Poslanci novelu schválili před dvěma týdny. Fondy mají ze svých zisků platit pětiprocentní daň, podílníci nic. „Stali bychom se daňovým rájem. To je chyba, která tam nepatří, v původním vládním návrhu nebyla. To si umím představit jako zákonné opatření,“ řekl už včera premiér Jiří Rusnok.

  • Pokud by se zákon v Senátu opravit nepovedlo, bude to podle Fischera pro rozpočet problém. „Výpadek na daních může jít do desítek miliard korun,“ uvedl ministr financí.

Zákon, který odeslalo ministerstvo financí na Úřad vlády, ještě nižší zdanění pro investiční fondy neobsahoval. Návrh na svém jednání změnila až Nečasova vláda. Podle ministra dopravy Zbyňka Stanjury ale o žádný omyl nešlo. „Účelem bylo zlepšit podmínky pro kolektivní investování tak, aby ČR byla atraktivní pro investiční fondy,“ prohlásil ministr.

Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem tvrdí, že ho na vládě ODS přehlasovala. Už tehdy prý před zákonem varoval. „Znění, které je tam teď a které si prosadil pan premiér, je znění, které je účelově zneužitelné,“ podotkl Kalousek. Expremiér Petr Nečas na dotazy České televize neodpověděl.

Kalousek pro ČT o jednání o investičních fondech na vládě:

„V tom vládním návrhu bylo asi 14 rozporů, většinu jsem uhájil, někde jsem byl ale v menšině. V mém původním návrhu bylo rovněž zvýhodnění investičních fondů, dokonce tam byla nulová daň pro fondy, nicméně s důsledným uplatněním srážkové daně pro jednotlivé podílníky. Navíc se návrh týkal opravdu jen investičních fondů splňujících patřičná kritéria těchto fondů, a to podle zákona. Většinovou podporu ale dostal protinávrh.“

Miroslav Kalousek
Zdroj: René Volfík/ČTK

Poslanci zákon odhlasovali osmého srpna, spolu s mnoha dalšími zákony, které chtěli na poslední chvíli odeslat do Senátu. „Ti, kteří se teď probudili a říkají, že je to snad nějakým omylem, včetně Rusnokovy vlády, měli možnost k tomu vystoupit,“ poznamenal Stanjura.

Jenže tehdy na problém nikdo veřejně neupozornil a pozměňující návrh poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) neuspěl. „Mám obavy, že ne všichni kolegové se s tím seznámili, ne všichni si možná byli vědomi toho, co činí,“ myslí si Langšádlová. Kalousek s tím ale nesouhlasí. „V rozpravě to naprosto jasně zaznělo. Šlo o mé původní znění z pera ministerstva financí. Pozměňující návrh ale podpořila jen TOP 09,“ uvedl Kalousek pro ČT. Zákon nyní každopádně dostanou na stůl senátoři.

Zdanění fondů v současnosti

„Investice do těchto fondů je pro začínající investory jednou z nejvýhodnějších forem. Se zdaněním je to v současné době různé. “Záleží, jaký typ příjmů z podílových fondů investor dostává. V zásadě může dostávat podíl na zisku, který je dnes zdaněný po zdanění v tom samotném fondu pěti procenty srážkovou daní 15 procent, nebo může jít o osvobozený příjem v případě, že jde o výkup či prodej podílových listů po určité době," řekl partner v daňovém oddělení Deloitte ČR Miroslav Svoboda.

Svoboda k situaci v zahraničí

„Obecně státy, které podporují investiční a podílové fondy, je většinou nezdaňují a spíše se soustředí na sledování toku směrem z fondu ven – to znamená, že buď uvalují srážkové daně, nebo neuvalují žádné daně v případě distribucí velkým investorům nebo dalším fondům.“