Za plastové lahve by měli lidé platit zálohu, navrhuje výrobce Mattoni. Chce podpořit recyklaci

Společnost Karlovarské minerální vody zvažuje, že zavede zálohy na PET lahve. Chce tím přesvědčit veřejnost, aby k recyklaci vrátili co nejvíce lahví. Výrobce minerálních vod se spojil s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) a s Institutem Cirkulární Ekonomiky, společně chtějí hledat možnosti, jak sběr lahví zlepšit.

Zálohování lahví se podle ředitelky institutu Soni Jonášové osvědčilo v jiných zemích. „Výzkumy ukazují, že právě díky němu dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy Evropské unie až 98 procent míry zpětného odběru nápojových PET lahví,“ uvedla.

V Česku se vytřídí sedm z deseti lahví uvedených na trh. „Není to špatné číslo, na druhou stranu na trh bylo v posledních letech uvedeno 55 000 tun PET lahví a zhruba 16 000 zůstává mimo systém,“ řekla Jonášová. Dodala, že „mimo systém“ znamená zejména na skládkách, část lahví byla patrně energeticky využita a část jich znečišťuje přírodu jako pohozené odpadky.

Systém recyklace podle Jonášové už dosáhl svého limitu a zbývající lahve je potřeba získat k recyklaci i jinak. Právě proto se výrobce minerálních vod spojil s VŠCHT a institutem.

Jak vysokou zálohu by měli lidé platit, ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale neupřesnil. Záměr je podle něj teprve na počátku. Řekl pouze, že podle zkušeností ze západních zemí musí být záloha významná, v Evropě to bývá mezi 20 a 30 eurocenty (cca pět až osm korun). „Výhodou zálohového systému je to, že dostaneme zpátky kvalitní, čistý materiál, připravený k recyklaci,“ řekl.

PET je zkratka polyethylentereftalátu a lahve z tohoto materiálu se v přírodě rozkládají desítky let.

Sedm z deseti lahví lidé pošlou k recyklaci

PET lahve jsou mezi vytříděnými plasty nejžádanější surovinou, v současnosti se v barevných kontejnerech objeví sedm z deseti lahví uvedených na trh. A to proto, že se dají dobře recyklovat. „Máme největší recyklační kapacitu pro PET v Evropě,“ řekl Milan Havel, expert na odpady z ekologické organizace Arnika.

PET se používá například při výrobě umělých vláken ve firmě Silon v Plané nad Lužnicí nebo na výrobu střešní krytiny. Díky novým technologiím ho lze použít i při výrobě nových PET lahví.

„Třeba v Polsku byla před několika lety spuštěna chemická recyklace PET, kdy láhev chemicky rozložíte na původní suroviny a můžete z ní znovu vyrobit PET. Je to podle českého patentu Akademie věd,“ uvedl Havel.

Evropská unie nyní dokončuje takzvaný recyklační balíček, který zavede povinnou míru recyklace odpadů. Podle Jonášové bude recyklace u plastových obalů stanovena na 55 procent, což předpokládá vytřídit nejméně 80 procent obalů. Evropská komise minulý týden varovala, že plasty tvoří 85 procent odpadů na pobřeží. Pokud se nezmění nakládání s nimi, bude v roce 2050 v oceánech více plastů než ryb.