Praha - Česká republika nesplnila v loňském roce dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jde o nejméně příznivý výsledek za posledních pět let. Může za to i nejistota domácností, jejich nízká spotřeba a tím pádem i omezená výroba podniků. „Vidíme, že naše ekonomika klesá už druhý rok, zatímco všechny sousední ekonomiky již rostou – to je samo o sobě deprimující,“ upozorňuje ekonom Jan Švejnar.
V Česku panuje velká nejistota. ČSU upozornil na klesající životní úroveň
Česko neudrželo na uzdě inflaci a deficit veřejných financí
Česko v roce 2012 nesplnilo kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem DPH, současně ani nedodrželo tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). ČSÚ dnes také zdůraznil, že životní úroveň České republiky se od roku 2010 vzdaluje průměrné úrovni Evropské unie a Prahu už dokonce předběhla i Bratislava.
To, že ČR nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, připomněl v Praze na konci dubna stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání s tehdejším českým premiérem Petrem Nečasem (ODS). Debatu o vstupu ČR do eurozóny tehdy označil tak, že není „problémem dnešního dne“.
Jak vidí situaci v Česku odborníci
Ekonom Jan Švejnar
„Vidíme, že naše ekonomika klesá už druhý rok, zatímco všechny sousední ekonomiky již rosou – to je samo o sobě deprimující. Je zde navíc velká nejistota – to se odráží jak v náladě, tak v tom, že lidé méně kupují, hledají levnější výrobky, což omezuje poptávku a firmy logicky škrtí výrobu.“
Martin Buchtík, vedoucí CVVM
„Krize dopadá hlavně na nízkopříjmové domácnosti, které jsou krizí více ohrožené. Česká veřejnost zprávy o krizi již příliš nereflektuje a je vůči nim apatická.“
Jan Švejnar a Martin Buchtík hosty Ekonomiky ČT24 (zdroj: ČT24)
Schodek zvýšily i církevní restituce
Během loňska se deficit veřejných rozpočtů kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí vyšplhal na 4,4 procenta HDP. Pro rok 2013 ale už resort financí počítá s jeho poklesem pod požadovaná tři procenta HDP. V případě veřejného dluhu, který spadá rovněž pod udržitelnost veřejných financí, ČR požadavky EU dlouhodobě splňuje. Loni byl dluh 45,8 procenta HDP, EU přitom požaduje dodržet 60procentní hranici.
Co přinese rok 2013?
„Když odhlédneme od meziročních čísel, která nejsou dobrá, tak mezikvartální čísla naznačují, že se ekonomika začíná otáčet,“ říká Miroslav Zámečník, ekonom a člen NERVu. Podle něj je česká ekonomika pravděpodobně někde kolem inflexního bodu, tedy bodu zvratu, kdy ekonomika přestane klesat a začne mezikvartálně růst.
Zámečník také vyzdvihuje to, že se začíná trochu zlepšovat spotřeba domácností. Vše ale záleží na tom, jak se bude vyvíjet export, dodává.
Životní úroveň se v Česku od roku 2010 vzdaluje průměru EU
Další věcí, kterou ČSÚ v rámci tématu 2012: Rok recese české ekonomiky řešil, byla životní úroveň České republiky. Ta se od roku 2010 vzdaluje průměrné úrovni Evropské unie - ukazatel od roku 2009 klesá nebo stagnuje a loni ČR byla na 79 procentech průměru celé EU. Ve srovnání se „starými“ zeměmi unie (EU15) to bylo 72,5 procenta.
Tuzemsko tak v žebříčku evropských zemí loni skončilo měřeno paritou kupní síly na 20. místě a v pořadí samotné EU na 17. místě. I tak je ČR na tom v paritě kupní síly nejlépe z okolních zemí kromě Rakouska, které je na 131 procentech. Nejlépe je na tom Lucembursko s 272 procenty a nejhůře Bulharsko s 47 procenty průměru EU.
„Celková situace se zhoršuje zejména kvůli tomu, že v Česku stále pokračuje recese. S tímto se řadíme mezi jižní část Evropy - mezi země, které se potýkají s mnohem většími problémy. Okolní země se už z recese dostaly a nastoupily cestu růstu,“ potvrdil Petr Zámečník, šéfredaktor Fincentra.
V HDP na hlavu vede Praha, a to dvojnásobně
Hodnota tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) na jednoho obyvatele nebyla podle analytičky úřadu Drahomíry Dubské od roku 2008 překonána. V roce 2011 činil HDP na obyvatele 364 200 korun, v roce 2008 činil 369 000 korun. V Praze byl předloni HDP na obyvatele 768 000 korun, v roce 2008 797 000 korun. „Výrazná disproporce vývoje Prahy a ostatních regionů od roku 2009 slábne,“ dodala Dubská.
Prahu přitom co do HDP na hlavu předběhla i Bratislava. „Od roku 2011 se 'propadla' na osmé místo a předstihla ji i Bratislava, která už má vyšší HDP,“ uvedla analytička. Praha i Bratislava se pohybují zhruba na 170 procentech průměru EU. Jenže Bratislavě a Slovensku pomáhá vstup do eurozóny, který je katalyzátor růstu, vysvětlil analytik firmy Cyrrus František Bostl.
Přitom ještě před několika lety byla Praha ze všech unijních regionů pátá. Za propad nejen v tomto žebříčku, ale celkové úrovně tuzemského hospodářství může ekonomická krize. Odborníci proto mluví o roku 2012 jako o roku recese.
GALERIE
videogallery_100236530