Jeden z odsouzených v aféře LuxLeaks se domohl obnovení procesu

Lucemburský kasační soud vyhověl stížnosti hlavního obžalovaného v kauze úniku kontroverzních daňových dohod Lucemburska s nadnárodními podniky a nařídil obnovení procesu. V kauze známé jako LuxLeaks tak soud Francouzovi Antoinu Deltourovi zrušil podmíněný šestiměsíční trest vězení.

Antoine Deltour (uprostřed)
Zdroj: Reuters Autor: Yves Herman

Podle soudu nebyla náležitě zohledněna Deltourova role takzvaného whistleblowera – tedy zaměstnance, který upozorní na nezákonné či neetické praktiky své firmy.

Jedenatřicetiletý Antoine Deltour byl původně odsouzen ke 12 měsícům vězení, ale loni v březnu mu odvolací soud trest zmírnil na podmíněný trest ve výši šesti měsíců vězení a pokutu patnáct set eur (zhruba 41 tisíc korun). Teď se Deltour domohl obnovení procesu.

Kasační soud naopak zamítl stížnost druhému stíhanému informátorovi, čtyřicetiletému Raphaëlu Haletovi, jemuž loni v březnu odvolací soud sice zrušil podmíněný trest devíti měsíců vězení, zachoval však pokutu ve výši tisíc eur (zhruba 27 tisíc korun).

Kasační soud rovněž potvrdil zproštění viny francouzského novináře Edouarda Perrina, jemuž dvojice whistleblowerů poskytla důvěrné dokumenty, jejichž kopie vynesla od svého bývalého zaměstnavatele, poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC).

O novém rozsudku musí nyní rozhodnout odvolací soud v novém složení. Žalobu na tři Francouze podala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která sporné dohody mezi lucemburskými úřady a zahraničními firmami zprostředkovávala a pro kterou oba informátoři původně pracovali. Obviněni byli z krádeže a zveřejnění zhruba 45 tisíc stránek o daňových praktikách velkých nadnárodních firem.

Podle Lucemburska byly daňové dohody legální, začalo od nich ale ustupovat

Aféra kolem nadstandardních dohod v Lucembursku, díky nimž velké společnosti ušetřily miliardy eur na daních, se rozhořela v listopadu 2014. Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) tehdy přišlo s výčtem stovek nadnárodních firem, které takto v minulosti postupovaly. Patřily mezi ně například Apple, Amazon, IKEA, Pepsi či Axa.

Lucemburské úřady trvají na tom, že dohody byly zcela legální. Pod tlakem politiků, kteří se zavázali bojovat proti daňovým únikům, ale začaly od podobných dohod ustupovat.

Skandál vrhl stín i na evropské instituce, neboť nynější předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl dlouhá léta lucemburským premiérem a nese za kontroverzní dohody politickou odpovědnost.