Spotřebitelské ceny vzrostly v prosinci meziročně o 2,4 procenta. Oproti listopadu (2,6 %) tak jejich růst zpomalil. Průměrná míra inflace za celý loňský rok 2017 byla 2,5 procenta, což byla nejvyšší hodnota za posledních pět let, uvedl Český statistický úřad.
Inflace v prosinci zpomalila, ale loni byla nejvyšší za posledních pět let
Inflaci v loňském roce ovlivňoval zejména růst cen potravin a nealkoholických nápojů, zdražování nájemného a pohonných hmot i vyšší ceny stravovacích služeb.
„Na zvyšování inflace působil též růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák a v menší míře v oddílech odívání a obuv, rekreace a kultura, ostatní zboží a služby,“ uvedl ČSÚ. Nejnižší meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí roku, a to o 2,2 procenta.
V roce 2017 jsme zažili, jaké to je, když potraviny zdražují o desítky procent. Uplynulý rok netěšil ani ty, kteří si pořizovali vlastní bydlení. Celkově však lze říci, že inflace se držela ve svém tolerančním pásmu a rostoucí mzdy a důchody pokryly rostoucí náklady většině lidí.
Nejvíce se na růstu cen v minulém roce podílely ceny potravin, které zrychlily o více než 5 procent, o více než pět procent rostly také ceny ve stravování, kde se promítlo zavedení EET, ale také výše zmíněný růst cen potravin, uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. O něco méně pak rostly ceny v dopravě a v kategorii zdraví.
Meziroční změny v cenách v prosinci 2017
Z pohledu ČNB bylo zpomalení meziročního růstu cen v prosinci očekávané a souvisí zejména s vyšší srovnávací základnou z konce roku 2016. V tomto ohledu se tak nemění nic na tom, že ČNB zřejmě přistoupí k dalšímu zvýšení svých sazeb na příštím měnovém jednání začátkem února, domnívá se Seidler.
Také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda si myslí, že ČNB v únoru zvýší sazby. „A to z toho důvodu, že i když je spotřebitelská inflace ‚v normě', některé jiné segmenty ekonomiky vykazují jasné známky přehřívání, zejména trh nemovitostní a trh práce,“ dodal. Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel se domnívá, že návrat inflace k dlouhodobému normálu umožňuje ČNB zvyšovat sazby. V loňském roce tak učinila dvakrát, letos podle Zeisela k tomuto kroku přikročí v každém čtvrtletí.
Růst sazeb bude podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka krotit míru inflace a povede k posilující koruně. Z tohoto vývoje se mohou radovat dovozci zboží, kterým se zvýší marže, naopak vývozci by se proti posilující koruně měli pojistit, protože jim bude snižovat zisky, dodal.
Jaká bude inflace letos?
Podle Seidlera by se inflace i letos mohla držet v pásmu 2 až 2,5 procenta. Rizikem je podle něho tradičně těžce předvídatelný vývoj cen ropy. Její cena v poslední době roste díky geopolitickým rizikům v Íránu a nachází se poblíž hranice 70 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň od konce roku 2014. Pokud by tato úroveň ceny ropy setrvala, znamenalo by to podle hlavního ekonoma ING v následujících čtvrtletích postupně až dvouciferný růst cen pohonných hmot, který by mohl inflaci zvýšit až o půl procentního bodu. A to navzdory tomu, že růst korunové ceny ropy bude mírnit postupně posilující kurz koruny vůči dolaru.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč letos očekává průměrnou inflaci na úrovni 2,3 procenta. V závěru roku by se pak podle něho mohla dostat pod úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Centrální banka tak bude pokračovat ve zpřísňování své měnové politiky jak letos, tak i v roce 2019, doplnil Jáč.
Zatímco v roce 2017 stály za inflací především dražší potraviny, v roce 2018 se nejspíše tím hlavním inflačním faktorem stanou podle analytika ČSOB Petra Dufka zvyšující se náklady na bydlení. „Lze totiž předpokládat další růst nájemného, který navíc podpoří i dražší energie a další výdaje spojené s bydlením. Inflaci by naopak mohly brzdit nižší ceny některého dováženého spotřebního zboží v důsledku posilování koruny,“ uvedl pro agenturu ČTK.