Prohloubení EU: Komise chce zřídit měnový fond a funkci ministra hospodářství a financí

Vznik Evropského měnového fondu (EMF) na základě struktury Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nebo možnost zřízení funkce ministra hospodářství a financí Evropské unie patří mezi návrhy, kterými chce Evropská komise prohloubit unijní hospodářskou a měnovou unii.

Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, na jehož okraji se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které mají euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.

„Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce,“ citují materiály komise jejího předsedu Jeana-Claudea Junckera. Se svými návrhy na změny eurozóny už přišel například francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nynější ekonomický růst všech zemí bloku a nízká nezaměstnanost jsou tedy podle komise vhodným momentem, kdy začít se změnami, na jejichž konci by v roce 2025 měla být měnová unie jednotnější, efektivnější a více demokraticky odpovědná.

Čtveřici konkrétních návrhů ve středu společně představili místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis, komisař pro měnové záležitosti daně a cla Pierre Moscovici a komisař pro rozpočet Günther Oettinger.

Komise navrhla možný vznik funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mohl být zároveň místopředsedou komise a předsedou euroskupiny, tedy jednání ministrů financí eurozóny. To je podle stávajících smluv možné. 

Nová funkce by měla posílit „soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu“. Pokud by na věci byla shoda do poloviny roku 2019, mohla by funkce už existovat v rámci příští komise. 

Dombrovskis upozornil, že euro je měnou celé Unie. „Plány pro eurozónu musí být promýšleny také s těmi členskými zeměmi, u nichž se v budoucnosti očekává vstup. Budoucnost členů eurozóny a zemí mimo ni je úzce provázána,“ upozornil místopředseda komise.

Komise také navrhuje začlenění zásadních prvků takzvaného Paktu rozpočtové kázně či Fiskálního paktu (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) do právního rámce EU. V roce 2012 se podepsané země zavázaly právě tohle udělat do pěti let po vstupu dohody v platnost, což odpovídá počátku roku 2018. Dombrovskis podotkl, že pravidla – týkající se přijatelné výše deficitu a zadlužení – jako taková komise měnit nenavrhuje.

Po českých říjnových volbách analytici upozornili, že voliči upřednostnili strany s negativním postojem k zavedení eura v Česku.

„Hlavním poraženým voleb je jednotná měna euro. Strany, které se pro jeho přijetí zřetelněji vyslovovaly, zejména TOP 09 a ke konci kampaně také ČSSD, zaznamenaly znatelný propad. Pokud se tedy nezmění postoj hnutí ANO, jehož předseda (Andrej) Babiš euro označil za krachující podnik, nelze očekávat přijetí eura před rokem 2025,“ řekl tehdy agentuře ČTK hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.